Ing. arch. Mgr. Amáta Wenzlová: Sakrální stavby Prahy 3 aneb Noc kostelů v Praze
Informační centrum Praha 3
17. 5. 2017
Pro neznalé je třeba vysvětlit, že titulek článku je trochu nadnesený, a že pravá a skutečná Noc kostelů v Praze propukne až 9. 6. 2017 a zapojí se do ní 153 (stav ke dni 19. 5. 2017) kostelů a církevních stánků. Ale na Praze 3 dramaturgie Informačního centra Praha 3 už pomalu a nenápadně připravila a připravuje občany na tuto oblíbenou událost.
Máme rádi kostely
Není dáno, že ti kdo o Vánocích putují od Jesliček k Jesličkám a plní kostely, jsou aktivní a či alespoň pasivní věřící. Ne. Ale cosi z výchovy, tradic a pradávných zvyklostí nás k tomu rok co rok pudí, a zdá se nám to být něčím přirozeným, co k Vánocům patří. Prostě se nám to líbí.
Líbí se nám v kostelích, jež působí vzdor značně ´nekřesťanské´ době vznosně a uklidňujícím či přímo meditativním dojmem, tak se tam vracíme i během roku. Někdo občas ´mimo hru´ a skoro všichni v rámci akce Noci kostelů. Jako bychom tam jindy nemohli, že!? Ale davová psychóza působí a tak se už pár let masově vydáváme po večerech, kdy je to celé ještě vznosnější a romantičtější, na pouť od kostela ke kostelu i v červnu. V poločase od Vánoc do Vánoc. Noc kostelů je poutí davů a zážitkem pro malé i velké. A duchovní správy a farníci, kde kdo, duševně spřízněný, se navíc snaží, aby se právě ten jeho kostelíček či chrám, veřejnosti, lidem, co sem možná vstoupili poprvé a možná se začnou vracet, a nejen o těch dvou příležitostech, aby svůj svatostánek představili v nejlepším světle vlahé červnové noci.
Sakrální architektura na Praze 3
Praha 3 - Žižkov není příliš bohatá na sakrální architekturu, a tak na to jde od lesa. Není to ale její vina. Může za to – ostatně jako za mnoho jiného – otec vlasti, loni tak všeobecně velebený a připomínaný - Karel IV. To on totiž způsobil svým rozhodnutím, že kolem Prahy vznikly na míli daleko vinice, a že oblast budoucího Žižkova se stala bohatou viničnou latifundií, kde se kromě nekonečných vinic rozprostíraly jen tu a tam jednotlivé domky pěstitelů a možná u cesty nějaký ten křížek. Lidé, co zde pracovali, se totiž vraceli domů, kde měli své kostelíky a kostely. Tady při práci bylo nad nimi jen nebe a pro většinu odtamtud shlížející Bůh. Vydrželo to tak až do 30. leté války. Tedy do let 1618 až 1638. To vinice zanikly.
Pole válečná je zpustošila tak, že vzaly za své a zbyla jen pole neoraná. Když nastal mír, už se vinice obnovit nepodařilo. Ale půda tu byla. A město potřebovalo potraviny. A tak na ploše dnešního Žižkova vznikla pole orná, selské usedlosti, vesměs s malebnými názvy, jejichž názvosloví je dodnes zachováno. Jako třeba - asi nejznámější – Parukářka.
Jenže ani ty usedlosti zas až tak moc lidí na místě nepotřebovaly a pracovníci se opět vraceli jinam, do svých domovů a také do svých domovských kostelů.
Jen jedna kaple, už v době pobělohorské na budoucím Žižkově, ale vznikla. Už není. Ví se, kde byla a dokonce z ní i něco zbylo. Genius loci. Stála na místě, kde je dnes Žižkovské divadlo, drahně let už s přízviskem Divadlo Járy Cimrmana. Tam byla první sakrální stavba budoucí Prahy 3. Byla to ale jen taková ´nouzovka´, která po vzniku kostelů a kaplí ztratila svůj význam a změnila se – už tehdy - v kulturní stánek. Mnohem později dokonce v ono dnešní divadlo, jež opravdu stojí na základech dávno zaniklého svatostánku.
Pole, louky, zemědělské usedlosti vydržely v lokalitě budoucího Žižkova až do poloviny 19. století, tedy začátku průmyslové revoluce. Od roku 1849 se na volných plochách totiž začíná objevovat zástavba a začíná prudký nárůst osídlení. A s ním i potřeba sakrálních staveb. Proto lze říci, že oproti historickým částem Prahy je na dnešním Žižkově sakrálních staveb poskrovnu, že jsou relativně moderní a že jejich hustota je při ploše Žižkova minimální.
Navštivme tucet žižkovských sakrálních staveb
Sakrálních staveb na Žižkově a na jeho hranici je dohromady 12, tedy tucet. A právě o nich byla v Informačním centru Prahy 3 uspořádána přednáška s projekcí, vedená ing. arch. Mgr. Amátou Wenzlovou. Osobou, jež má blízko, jak k církevní problematice, tak k architektuře. Tedy osobou na svém místě. Na www.www-kulturaok-eu.cz jsme přesvědčeni, že i ten, kdo zná Žižkov a jeho sakrální památky, v obsáhlé - téměř dvouhodinové projekci a dobře a srozumitelně podávaném výkladu - nesporně objevil i něco, co nevěděl, anebo co už zapomněl. A načasování přednášky před Nocí kostelů určitě vzbudilo zájem navštívit právě tyto žižkovské sakrální stavby, když jsme se o nich tolik zajímavého dozvěděli.
Začalo to smutně – hřbitovy
Dvě nejstarší kaple na Žižkově jsou kaple hřbitovní. Tedy ryze účelové. Vznikly v důsledku morových ran a nutnosti zbudovat hřbitovy pro nešťastníky, jež epidemie sklátila, v bezpečné vzdálenosti od vlastního města. Zvoleny byly pozemky na budoucím Žižkově. Jedná se o kaple Sv. Rocha u Olšanského náměstí a Sv. Kříže, dnešní Atrium. U kaple Sv. Rocha nás přednášející mimo jiné upozornila i na hodně výjimečnou zvláštnost, jíž je její elipsovitý půdorys. Postavil ji francouzský architekt J. B. Mattey, mimochodem autor Trojského zámku.
První oficiální kostel, který vznikl pro žižkovské věřící, byl kostel sv. Prokopa na Koněvově třídě. Autorem je arch. Josef Mocker, jenž ho navrhl v duchu historizující neogotiky v letech 1897 – 1903. Dokončení se nedožil a stavbu musel dovršit jeho spolupracovník arch. Mikš.
V roce 1911 byl dokončen kostel sv. Anny v Tovačovského ulici, od arch. Eduarda Sochora. Zajímavostí je, že k tomuto kostelu přináležel klášter, jediný na území Žižkova. Patřil karmelitánům, jejichž řád byl ale v roce 1923 rozpuštěn a klášter jako takový zanikl.
Z let 1912 - 1914 pochází Betlémská kaple v Prokopově ulici. Kubistická, od předního arch. Emila Králíčka. Šlo o první kostel zbudovaný ve vnitrobloku, ač původní měl být na volném pozemku. Nezdařilo se, a tak vznikl projekt, zahrnující do ulice nájemní dům, patřící církvi – Československé evangelické – z jehož výnosů se financovala ve vnitrobloku činnost církve.
Další vnitrobloková kaple je z roku 1915, patří baptistům, k nám implantované církve, na Jiřího náměstí. Autorem ve slohu Art Deco byl jiný mimořádný arch. Bohumír Kozák.
V roce 1925 vznikl pravoslavný kostelík na Olšanech od ruského arch. Brandta, jenž patřil i s farníky, k ruským emigrantům, co tu na popud naší vlády našli útočiště po útěku z Ruska.
Z let 1925 - 1926 je Husův sbor v národním slohu (české transformace kubismu), propracované arch. Pavlem Janákem a Josefem Gočárem. Původně byl zamýšlen jen jako provizorium. Ale jak už to bývá, slouží dodnes.
Z let 1928 – 1933 pochází Českobratrská modlitebna v Čajkovského ulici (arch. Počta a Jerie).
Vrcholným chrámem na území Žižkova je nesporně Plečnikův kostel Nejsvětějšího Srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad. Vznikl v letech 1928 – 1932. Dnes je právem považován zajednu z nejvýznamnějších českých sakrálních staveb 20. století a chloubou celé Prahy.
Po něm už následovala jen přestavba staré orlovny – kaple Sv. Vojtěcha na Balkáně, z 30. let a kaple České církve evangelické ze 70. let, na Jarově v ulici K lučinám, která je zajímavá především tím, že je pod vlivem tzv. bruselského slohu.
Když Noc kostelů v Praze, tak i na Žižkově…
Díky Infocentru Prahy 3 a přednášce ing. arch. Mgr. AmátyWenzlové stojí za úvahu, zda nestrávit Noc kostelů na Žižkově. Ono vůbec Infocentrum Prahy 3, (Milešovská 1, Praha 3), jež se od 1. 12. 2016 rozrostlo o Galerie Toyen, umístěnou v suterénních prostorách, kde se - od února 2017 - každý měsíc uskuteční výstava nějakého výtvarníka, jež má souvztažnost s Prahou 3 (nejnověji viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/jiri-suhajek-tajna-pricina-aneb-kdyz-sve-sklarske-navrhy-jsme-stvorili-i-na-huti/ ), stojí za to sledovat a navštěvovat. A nejen obyvateli Prahy 3 (https://www.praha3.cz/urad/organizacni-struktura/odbor-vnejsich-vztahu-a-komunikace/oddeleni-informacni-centrum) .
A na závěr ještě přehled kostelů na Praze 3 otevřených v Noci kostelů 9. 6. 2017:
Vinohrady - kostel Nejsvětějšího Srdce Páně a modlitebna BJB
Žižkov - Betlémská kaple, kostel Sv. Anny, kostel Sv. Prokopa, kostel Sv. Rocha, Šebestiána a Rozálie, sbor CB, sbor ČCE - Jarov a Žižkův sbor
Více na: https://www.nockostelu.cz/index.php?pg=kost741
Vizuální styl Noci kostelů 2017
Představujeme vizuální styl Noci kostelů 2017, společný pro země zapojené do tohoto projektu,
ve kterých se Noc kostelů bude konat v pátek 9. června 2017.
Autorkou vizuálního stylu je rakouská grafička Vera Rieder.
Mottem vizuálního stylu je každý rok jiný biblický verš, jehož součástí je právě slovo „noc“.
V letošním roce je to verš 10,17 z knihy Moudrosti: „Za dne jim byla záštitou, NOC prozářila hvězdami.“
Program Noci kostelů nyní v České republice připravuje již více než 900 kostelů a modliteben.
Myšlenka otevřít kostely v noci vznikla před třinácti lety ve Vídni, kde také v roce 2005 proběhla 1. Noc kostelů – „Lange Nacht der Kirchen“. V roce 2009 překročila Noc kostelů hranice a otevřely se také kostely a modlitebny na několika místech v České republice.
V roce 2010 se Noc kostelů konala již v celé České republice,
v roce 2011 poprvé na Slovensku a o rok později také v Estonsku.
V loňském roce se do Noci kostelů v České republice zapojilo více než 1400 kostelů, ve kterých připravili pořadatelé pro návštěvníky téměř 8 tisíc programů.
O mimořádném zájmu veřejnosti o program Noci kostelů svědčí i 500 tisíc návštěvnických vstupů zaznamenaných během večera a noci.
Také letos budeme moci ve stovkách otevřených kostelů poznávat a obdivovat duchovní a umělecké skvosty křesťanství, které nejsou pouze výrazem minulosti, ale i živé přítomnosti.
O tom svědčí i bohatý kulturně-duchovní program, v němž opět nebudou chybět koncerty, komentované prohlídky, workshopy nebo divadelní představení, možnost nahlédnout do kostelních sakristií či klášterních zahrad, zkusit si zahrát na varhany,
vystoupat na věže či sestoupit do starobylých krypt, prožít liturgii, nebo jen v tichém zastavení vnímat to, co bylo inspirací pro stavitele křesťanských chrámů.
(zdroj: www.nockostelu.cz)
130 00 Praha 3
Milešovská 846/1
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček,© Ing. Olga Koníčková