Úvod > Igor Kitzberger - "Kostýmy v pohybu" aneb krásní „hrůzáci“ s duší aneb Paganini taky nebyl manekýn

Igor Kitzberger - "Kostýmy v pohybu" aneb krásní „hrůzáci“ s duší aneb Paganini taky nebyl manekýn

31.05.2022 16:39

Igor Kitzberger

Kostýmy v pohybu

26. 5. – 2. 7. 2022

Knupp gallery

„Výstava Igora Kitzbergera ´Kostýmy v pohybu´ přináší figurální plastiky,

skulptury rozličných námětů i velikostí z tepaného bronzu.

Plastiky se vyznačují nebývale vysokou mírou ručního opracování materiálu a jedinečností každého kusu. Až na výjimky, totiž autor nepracuje s běžnými odlitky.“

Igor Kitzberger je známý český sochař pracující metodou svařování do podoby figurálních plastik. Jeho dílo je na české scéně unikátní svou expresivitou, dynamickým a subtilním ztvárněním postav. Mezi jeho charakteristické skulptury patří např. Paganini, Harlekýn, Žongléř či Tanečník. Jednotlivá díla jsou ztvárněna v širokém rozmezí výšky 35 – 400 cm. V roce 2016 se Igor blízce věnoval rovněž tématu sedmistého výročí narození Karla IV.

Kitzberger – představitel nového figuralismu

Doménou tvorby Igora Kitzbergera je figurální a reliéfní sochařství. Odborníky je kvalifikován jako „představitel nového figuralismu“, neboť skulptury, které pod jeho rukama vznikají, jsou mimořádně expresivní a vysoce dynamické. Téměř výhradně zachycují postavy v exaltovaném až extatickém pohybu.

Poslední tridekádu své tvorby se v jeho ateliéru rodí hlavně kovové plastiky, převážně z oceli a bronzu.

I když galerií jeho soch od počátku prochází jako ústřední memento překvapivě Jan Amos Komenský a jeho stále aktuální odkazy (už autorova diplomová práce byla socha Komenského), na výstavě jsme tuto postavu přímo nezaznamenali. Známý je i autorův cyklus plastik na téma „herecká společnost“, reflektující souvztažnost Kitzbergerova usilování s divadelnictvím jako prostředku ke sdělování niterních stavů osob vyjádřených pohybem a gestem. Tomu také plně odpovídá představovaný soubor soch a skulptur nazvaný jednoznačně – Kostýmy v pohybu. Jde však o postavy nejen vypjaté, odevzdané roli i ztvárňované myšlence či události, ale i fantaskní. Které do autorovy tvorby vstoupily až během tvůrčí dráhy. Jsou samozřejmě i na výstavě v Galerii Knupp a slouží jako protipól a partner v dialogu postavám reálným leč gesticky a pohybově vypjatým. Souznění je obapolné.

Postavy plné emocí

Emoce – kladné, záporné, zoufalství, euforie, bolest, štěstí, touha, beznaděj – to vše a ještě mnohem víc dokáže Igor Kitzberger vtělit do svých soch. Nejsou líbivé, ve smyslu ladných tvarů, něhy, jímavosti, ale ani život a osudy nás všech takové přece nejsou. Tryskají svými stavy a sdílejí je s divákem. Stačí vnímat. V pohybu a výrazu postav je to vepsáno. Stačí „číst“. Sdělují a fascinují, stačí „naslouchat“.

Není jistě snadné z kovu, prvoplánově k přetváření neochotném, vykřesat zážitek, který oslovuje. Igor Kitzberger to dokáže. Míjí klasickou sochařskou estetiku a kráčí cestou svou, jaksi vymnutou z náruče tradic.

V duchu mistrovského řemesla kovářského, jehož velmistrem byl jeho otec, umělecký kovář, vrství bravurně zvládnutými ručními kovářskými a železářskými postupy, tedy pájením, kováním, broušením a svařováním, na základní kostru figury to, co z ní posléze vyková motivní sdělení.

Jiné sochy

Nic není, jak by se běžně dalo čekat. A na vině je bronz. Kitzbergerova „doba bronzová“ se datuje od roku 1990. Bronz autorovi dopřává aplikovat bezpočet povrchových vylepšení základu, tvořeného prvotní linií postavy. Ta avšak už od počátku počítá s deformací, vychýlením, vypjetím a výdutěmi a schopnostmi dobře tvarovatelného, ale po dokončení už plně stabilizovaného bronzu. Postavy tak nabývají své charaktery, emoce, výrazy a pocity, jež jsou schopny následně tlumočit vnímavému divákovi.

Díla, která rezonující doma i ve světě

Kitzbergerovy sochy najdeme v mnoha sbírkách soukromých i institucionálních, tuzemských i zahraničních, mohli jsme se s nimi setkat i na řadě autorových výstav samostatných či kolektivních.

Mimo vlastní a převažující sochařinu, se ale Igor Kitzberger vyjadřuje i kresbou.

Významné jsou jeho četné projekty pro veřejný prostor i interiér budov.

Odborníky ceněna je především jeho série plastik nazvaná „Lucemburkové“, památníkové sochy oblíbeného J. A. Komenského (Babelsberg, Fulnek), Cyrila a Metoděje (institut J. A. Komenského), insignie fakult Ostravské univerzity či sportovní trofeje pro Rakouský Olympijský svaz. Ceny ale vozí i ze sochařsko-kovářských sympozií.