Úvod > Identita – Příběh českého grafického designu aneb co dokáže moderní technologie a co zvládli vynikající, často anonymní umělci

Identita – Příběh českého grafického designu aneb co dokáže moderní technologie a co zvládli vynikající, často anonymní umělci

01.11.2024 18:11

Identita

Příběh českého grafického designu

12. 10. 2024 – 2. 2. 2025

Museum Kampa

2. část výstavy

První patro hlavní budovy:

Veřejný prostor

„Grafický design je jedna z oblastí, v nichž má český talent ve světovém kontextu

trvale mimořádně dobré jméno.

Výstava ho představuje jako obor uměleckého rozměru a zároveň

službu veřejnosti,

charakteristickou také výrazným vlivem na kultivaci obecného vkusu a veřejného prostoru.

A protože

český talent ve světě umění i veřejný prostor jsou témata, kterým se věnujeme dlouhodobě, rádi jsme podpořili vznik této jedinečné expozice.“

za Nadaci PPF, členka její správní rady, Jana Tomas Sedláčková

„Výstava Identita – příběh českého grafického designu, je

výsledkem mnohaletého zkoumání kulturního společenství žijícího na

sociálně, politicky i vizuálně neklidném území střední Evropy v posledních více než sto letech. Nahlíží téma skrze současné prizma chápání kvality, jehož objektivní platnost ověří až čas. Neaspiruje proto na pozici univerzálního arbitra vkusu

ani se nesnaží o definici ideálního propojení vizuální formy s obsahem.

Nevymezuje se, ale usiluje o propojení tvůrců, přístupů, oborů a fenoménů ve snaze

představit grafický design v jeho komplexnosti a autentičnosti.“

kurátoři výstavy Linda Kudrnovská a Filip Blažek

Grafický design – „slepecká hůl“ civilizace

Známe to všichni, jinak se pohybujeme v prostředí, které známe, jinak v neznámém prostoru. Pomiňme teď dnes nadužívané navigace v mobilech. Je jedno, zda se ocitneme v přírodě nebo v zástavbě, neznáme-li to tam - tápeme. Kde je přechod/podchod ulice, kde ta správná odbočka v případě dvou lesních cest… Problém. Člověk bytostně nemá tápání v oblibě. Tedy až na chronické „dobrodruhy“, samozřejmě. Potřebujeme orientaci, potřebujeme navigaci. Je známo, že ten, kdo se náhle kdesi v neznámu ocitne a je nucen tam chtě nechtě pobývat déle, tak si své orientační body najde či vytvoří. Tam, za třetím domem je ulice a v ní je třeba - samoobsluha. Tam, za tím vysokým stromem, jak je tam ten pařez, začíná stezka ke studánce. A podobně. To je dnes už ale v obou případech poněkud extrémní situace. Daleko běžnější je, že se už dnes pohybujeme ve veřejném prostoru civilizací zmapovaném, v prostředí, kde nás vedou různá informační a orientační znamení. Jméno ulice, turistická značka. Ve městě je nám k dispozici nepřeberné množství znamení a znaků, které nám pomáhají. Byť často už jen bezděčně vnímané. A stejné je to dnes už i v přírodě. Vedou nás rozcestníky cyklostezek i – dosud ještě – i ty klasické značky turistické. To vše je - ať už si to uvědomujeme, ať už to tak vnímáme - grafický design – užité umění ve veřejném prostoru.

Navigační systémy nám pomáhají organizovaně žít

Velmi precizně je to formulováno v tiskových materiálech k výstavě v Museu Kampa, na výstavě nazvané Výstava Identita – příběh českého grafického designu, v části výstavy umístěné v 1. patře. Toto patro je totiž celé věnováno grafickému designu ve veřejném prostoru. Dovolíme si odcitovat, alespoň svými slovy, jeden z textů zachycených na jednom z mnoho „chytrých“ vysvětlujících panelů, nainstalovaných v po celé výstavě.

Téma veřejného prostoru je zaplněno navigačními systémy, které nám usnadňují naši orientaci a náš pohyb v prostoru, prostřednictvím vizuálních identit.

Identita je v tomto případě soubor prvků, které pomáhají - už předem, při očním kontaktu - určit integritu nebo charakter každého subjektu. A z tohoto pohledu je vlastně jedno, zda se jedná o jednotlivce, stát, firmu či instituci. Je nám předložena jistá vizuální identita, která je praktickým propojením grafického designu se zbytkem světa.

Vizuální identita jednotlivých subjektů totiž předpovídá už předem charakter právě navštíveného veřejného prostoru a tím orientuje a informuje nás, kteří se tam právě nalézáme a ovlivňuje tak fungování a reakce těch, kteří se tam pohybují trvale. Tudy ne, tudy ano, toto je úřad, toto divadlo…

První patro očima autorského kolektivu

V prvním patře, je pravá vstupní síň, zaplněna bezpočtem ukázek orientačního grafického designu. Levá část patra, menší sál je věnovaná plakátu. Autorský kolektiv pod vedením spolupracujícího kurátora, Víta Zemčíka, nás tam přenese do jiného žánru tématiky orientačního grafického designu, mezi plakáty. Vývoj plakátu, původně opravdu především díla uměleckého, kde jeho informační a orientační poslání bylo skoro až druhoplánové, neboť hlavním posláním plakátu byla snaha vizuálně, už na první pohled, zaujmout, přilákat kolemjdoucího, zastavit ho a přimět k podrobnějšímu prozkoumání daného plakátu a tím i nabytí informace o nějaké akci a orientující ho na den a místo konání. Autoři nás zde, v tomto komornějším prostředí, vyhrazeném plakátům seznamují prostřednictvím čtyř desítek promyšleně zvolených ukázek s jejich historií. Vybraný soubor plakátů pro tuto část expozice se snaží zmapovat především mimořádnou pestrost možných výtvarných stylů, představit charakteristická díla předních malířů povyšujících tento žánr grafického designu na vyšší třídu užitého výtvarného umění určeného pro veřejný prostor a k přenosu informací. Vystavený soubor, ale také nabízí srovnání vývoje technologických mantinelů od počáteční litografie až po dnešní možnosti vrcholného a sofistikovaného digitálního tisku. Divák si tak může udělat vlastní představu o budoucnosti této formy grafického designu. A dokonce i dle autorů výstavy o naznačeném směru očekávaného vývoje do budoucna. Součástí tohoto segmentu expozice je i projekční místnost, věnovaná současnému motion designu, tedy propojení grafického designu s animací.

Historický zlom způsobila „doba digitální“

„Tempora mutantur et nos matamur in illis.“, říkávali staří latiníci. Kdo to snad již nepamatuje, tak to v překladu znamená okřídlené rčení: „Časy se mění a my se měníme s nimi.“ (nebo také …v nich. Jak komu libo…). Platí to od antiky po dnešek, ať chceme nebo nechceme. A platí to i pro grafický design. Jak že to to vidí kurátoři a autoři doprovodních textů, Linda Kudrnovská, Filip Blažek a Jan Skřivánek? O tom se lze - mimo mnohé jiné – dočíst třeba na jednom z výkladových panelů. Citujeme volně:

Kultura v současnosti prochází asi nejrozsáhlejšími, nejrychlejšími a nejzásadnějšími proměnami za poslední století. Donedávna nezpochybnitelné společenské dohody berou během jedné generace za své. Změna nemíjí samozřejmě ani grafický design. Vyskytla se až nebývalá možnost změn formy předávání (sdílení). Proměňuje se tím společenská relevance a využití jednotlivých médií. Výsadní pozici ve veřejném prostoru ztrácí klasický tištěný plakát, úspěšně svou roli dříve plnící. Býval jediným zdrojem informací o událostech, dostupnosti zboží či službách. A také ideální a všudypřítomnou cestou jak propagovat třeba politické programy, či naopak jak rychle burcovat k protestům. Čili na jedné straně politický nástroj na druhé hlas aktivistů, minorit a nespokojených. Zkrátka plakát šířil myšlenky, výzvy, informace svých tvůrců objednavatelů. Ale na zlomu století se pozvolna objevuje a značně rychle opanovává informační prostor digitalizace a media tištěná jsou tvrdě upozaďována až je z nich dnes už jen cosi určeného sběratelům, historikům a odborníkům…

Identita aneb jak vypadá důstojná česká stopa ve světovém grafickém designu

Velmi pozitivní a opevněnou hrdost vzbouzí v souvislosti s grafickým designem obecně, slova, která uvedli autoři výstavy Identita - Příběh českého grafického designu instalované v pražském Museu Kampa. Dovolíme si - na závěr této druhé části článku věnovaného Výstavě – citovat z tiskových materiálů připravených vedením Musea Kampa:

„Výstava není jen její obsahová šíře, ale také pocta oboru reprezentujícímu Čechy dlouhodobě a úspěšně i v zahraničí. To dělá z výstavy Identita jednu z výtvarných událostí roku. Expozice kombinuje jak slavná díla špičkových autorů, tak tvorbu těch, co teprve začínají. Výběr děl vychází ze zhruba sto padesáti dialogů, které autoři výstavy vedli s českými grafickými designéry, teoretiky, pedagogy či studenty během natáčení televizního dokumentárního cyklu s názvem Identita, při přípravě více než pětisetstránkové stejnojmenné monografie a při dalších příležitostech.“

Text: Richard Koníček

Foto: Marie Kubíčková, DiS.