Hrdinky mezi hrdiny aneb chybíš mi…
Sklepní galerie MI - Praha
2. 6. - 31. 7. 2017
Je smutné, že společnost si všímá osudů žen, dávných i současných, nanejvýš při připomínce Svátku matek, či poněkud zprofanovaném MDŽ a trochu i o implantovaném sv. Valentýnu. A je ostudou nás mužů, že to tak také dodržujeme, ba co víc, občas ani nedodržujeme.
Chyba. Ženy nejsou jen druhá půle lidstva, ale jeho základ a záruka, že lidstvo jako takové je, bylo a snad i nadále bude. A právě to – slůvko snad – je míněno jako vykřičník, určený mužům. Neboť, kdo vymýšlí, vyvolává a vede války? Muži. Odpradávna až dodnes. Výjimkou byla možná jen válka dívčí, ale ta je poněkud neověřená. A kdyby, byla to výjimka. A výjimky potvrzují pravidla. Takže máme – my muži - o čem přemýšlet. A ženy čím argumentovat a čím na nás apelovat o větší a zaslouženější pozornost.
Hrdinky mezi hrdiny
Výstava dokumentárních fotografií, ve své sklepní Galerii MI /Maďarské kulturní středisko, se tématu významu žen věnuje z toho úplně nejexponovanějšího pohledu, v době 4 tragických let Velké války, dnes označované jako 1. světová válka. Dokumentární fotografie / osudy (nejen maďarských) žen za 1. světové války na výmluvných fotografiích / sice mapují osudy a životy žen v Maďarsku – tehdy Uhersku, někdejší součásti Rakousko - uherské říše, ale stejné osudy prožívaly i další ženy v dalších válčících zemí na obou stranách front. Téma poněkud zaváté a upozaděné, ale nesmírně aktuální.
Fotografie dokládají proměny postojů žen samých, proměny postojů společnosti k nim a v neposlední řadě i postoje mocenské struktury k ženám. Protože - a to má výstava za cíl – stejně jako muži bojovali na frontách především o holý život, prakticky úplně stejně musely bojovat ženy za frontou o životy své a svých dětí.
Pomník ženám, jejich angažovanosti a vytrvalosti
Jak nás ve svém emotivním úvodním slově informovala ředitelka Maďarského kulturního střediska paní Gertrúd Kelemen, právě toto období způsobilo zásadní dějinný zlom v životech maďarských žen. Na počátku všechny ještě věřily, že jde o jakousi kratičkou epizodu, ze které se jejich muži vrátí zase domů.
A vžito bylo, že mají své muže povzbuzovat, podporovat a radostně očekávat jejich brzký návrat. Skutečnost ale byla jiná. Válka trvala 4 roky, jen z tehdy 21 milionového Uherska narukovalo 3,5 milionu mužů. A s koncem války se jich vrátilo jen půl milionu, tedy sedmina, zdravá. Dalších půl milionu padlo a zbytek, plných 2,5 milionu se vrátilo jako zranění, invalidé, anebo zůstalo na dlouho kdesi v zajetí.
Expozice je přehledně rozdělena podle témat s obsáhlým textovým vysvětlením:
- společenská očekávání vůči ženám
- loučení
- chybíš mi…
- zvědavost
- pečování
- práce a vzdělání
- strádání
- morálka
- staří a noví muži
- truchlení
Výstava přináší portréty žen, které trpně, či zoufale čekají, ale i žen, jež už koho očekávat nemají.
Válka, až do té doby zcela nemyslitelná, zbortila také všechny stávající struktury, zbortila zvyklosti a narušila tradice. Následky - sociopsychické – byly pro společnost zcela fatální a nikdy už se nemohly od té doby vrátit do původního stavu. Důsledkem války byly nejen geopolitické, ale především společenské změny nevratného charakteru.
Válečný konflikt ovlivnil veškeré další dějiny Evropy
Výstavu po odborné stránce zahájil historik, vedoucí Katedry historických věd Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, Lukáš Novotný. Ve svém krátkém, ale výstižném výkladu, zdůraznil, že Velká válka ovlivnila celou Evropu stejně jako její součást, kterou byly tehdy Uhry. Změny, které lidstvu přinesla, byly dokonce převratnější, než ty, které nastolila později 2. světová válka.
První válka přivodila zánik tradičních po staletí více méně saturovaných struktur Evropy (zánik soustátí Rakousko-Uherska, Osmanské říše a vznik více méně uměle koncipovaných malých států.)
Poprvé se také dospělo ve válečném konfliktu k tomu, že už proti sobě nebojovala ´jen´ jednotlivá vojska, ale že se válčící strany snažily - v zájmu vítězství - mobilizovat i celou společnost. Což do té doby bylo naprosto nepředstavitelné.
Navíc válka – poprvé v historii - neprobíhala ani pro Uhry, ani pro jiné státy, pouze za účasti mužů, na něž se vztahovala povinná vojenská služba, jak bylo až do té doby zvykem, ale fakticky se jí zúčastnilo také bezmála 11 milionů žen, žijících na daném území.
První válka se svými 10 miliony mrtvých také zplodila vznik šílených ideologií, bolševismu a nacizmu. A jejich střet, kterému tak právě 1. sv. válka poskytla živnou půdu, přinesl za 20 let 20 milionů obětí na poli válečném, ale ve značné míře i mimo ně.
Výstava si proto klade za cíl představit - prostřednictvím několika charakteristických témat bohatě ilustrovaných autentickými a převážně amatérskými fotografiemi, doplněnými popisky (v češtině) a vysvětlujícími panely - statečné úsilí žen.
Proto výstava, jež měla premiéru v Budapešti, putuje Evropou, přes Vídeň a další města se dostala do Prahy, odkud zase poputuje do německých a dalších evropských měst.
Pro zájemce je k dispozici obsáhlý katalog k panelové výstavě (v maďarštině a angličtině).
110 00 Praha 1
Rytířská 25-27
Máme otevřeno:
pondělí: 12.00 - 16.00 hodin
úterý – středa: 9.00 - 16.00 hodin
čtvrtek: 9.00 - 18.00 hodin
pátek: 9.00 - 13.00 hodin, dále podle programu
Vstup: volný
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček