Holešovice - Bubny/V objetí Vltavy aneb když periférie vábí stále jen umělce

28.11.2014 15:34

Muzeum hlavního města Prahy

26. 11. 2014 - 19. duben 2015

 

Jméno Holešovice připomíná oblast holou, chudou. Taková byla krajina holešovického meandru Vltavy až do 1. pol. 19. stol. Ležely tu dvě převážně rybářské obce na jižní straně ves Bubny u strategického brodu přes Vltavu (připomínaná hodnověrně poprvé v r. 1105), a na severní straně ves Holešovice (zmiňovaná r. 1228).

 

Muzeum hlavního města Prahy zahájilo novou výstavu z cyklu ´Pražská historická předměstí´. Tentokrát se jedná o Holešovice a Bubny, které byly k Praze připojeny před 130 lety, a to 25. listopadu 1884.

Prostřednictvím starých fotografií, pohlednic a dalších materiálů z veřejných i soukromých sbírek Život Holešovic - Buben od 2. poloviny 19. století do 80. let 20. století. se v první výstavní síni seznámíme s životem v této čtvrti a s jejími zmizelými uličkami. A v druhé výstavní síni naopak pozornost věnujeme zdejšímu průmyslu, železniční a lodní dopravě, kulturním událostem i sportu.

Začínáme podél Vltavy od Malé Strany…výstavu připravil kurátor Jan Jungmann (na foto vpravo).

 

Holešovice i Bubny, spojené r. 1850, bývaly původně rybářskými vesnicemi na břehu Vltavy. Od 2. poloviny 19. století začala jejich přeměna v průmyslové předměstí. Projdeme se  zmizelými ulicemi (například oblastí starých Zátor nebo malebnou uličkou Na Ovčinách) a po holešovických mostech, existujících i zaniklých. Seznámíme se s historií zdejšího průmyslu, železniční a lodní dopravy, se všedním životem obyvatel i s jejich lidovou zábavou a kulturním životem, k jehož střediskům patřilo oblíbené divadlo Urania v zahradě Prvního pražského měšťanského pivovaru. Neopomenuli jsme ani sport, ať už se jedná o bohatou historii stadionů na Letné nebo o Zimní stadion na Štvanici, který několikrát hostil mistrovství světa v ledním hokeji. Pozornost věnujeme také dění na Výstavišti, počínaje Zemskou jubilejní výstavou z r. 1891 až po kdysi slavné Pražské vzorkové veletrhy, jejichž připomínkou je dodnes Veletržní palác. Prostřednictvím často unikátních pohlednic můžeme zakončit svoji pouť v některé z místních rázovitých hospůdek. (zdroj: oficiální text)

Začínáme…v první výstavní síni

Seznámíme se s dobovými mapami z let 1840, 1908 a1938, seznámíme se  jednotlivými ulicemi…počteme si na panelech plných fotografií, plakátů a skvělých popsaných příběhů sanací, ulic,  nábřeží, mostů…či jiných nejen pražským patriotům známých jmen jako je např.  nábřeží Edvarda Beneše, Holešovické nábřeží, Plynární  ulice, Holešovický přístav, Letenský tunel, Lanovka a pohyblivé schody na Letnou, Štefánikův most….

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ve druhé výstavní síni na panelech zhlédneme fotografie a příběhy týkající se průmyslu, zábavy, sportu a jiné aktivity, bez kterých se tehdejší Holešovice obejít nemohly…jako např.  …Sokolské slety, Jatka, Štvanice, Měsťanský pivovar, Přeložení koryta Vltavy na Maninách, Divadlo Urania, Elektrické podniky, Veletržní palác, ´Veselá bída´ (řada dělnických domů), Tramvajová doprava,  Nádraží Holešovice, Nádraží Praha - Bubny,  Spolky  a zábava, Radiotrhy, Autopošta, hřiště Sparta, Slavie, Letenská pláň – sport,  Kolonka, Havanský pavilon, Letenská vodárna…

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Umělce periferie stále fascinují

Kromě nekonečného množství dobových fotografií zmizelých holešovických objektů můžeme k naší radosti zhlédnout i několik výtvarných děl - obrazů  i grafik…(Jiří Bouda)…

 

 

Závěrem: výstava je přehledná, velmi přínosná. Doporučujeme si vyhradit více než hodinku na prohlídku tak rozsáhlé expozice.  

 

K výstavě jsme vydali výpravnou publikaci, jež je obrazovým historickým průvodcem po dějinách Holešovic a Buben.

 

Autor výstavy: Jan Jungmann

Architektonické řešení: Emil Zavadil

Grafické řešení: Jaroslav Bárta

 

www.muzeumprahy.cz

 

Praha 8

Na Poříčí 52

Máme otevřeno:

denně kromě pondělí: 9.00 – 18.00 hodin

 

Hodnocení: 80 %

 

Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)

Foto: © Ing. Olga Koníčková, Jatka - MHMP

 

 

 

 

Zaujalo nás

 

Občanská plovárna u kaple sv. Máří Magdalény

  • 1809 - první plovárnu v habsburské monarchii a jednu z prvních v Evropě založil pod Letnou pruský setník v rakouských službách Ernest Heinrich Adolf von Pfuel. Postavena byla v bývalé jezuitské zahradě na malostranském území dnešního Kosárkova nábřeží
  • od 1817 sloužila i civilistům
  • 1840 - kvůli vzájemným neshodám však byla založena akciová společnost Občanská plovárna a postavena klasicistní budova podle návrhu Josefa Krannera čp. 337- II. Ta sloužila jako zázemí plovárny (šatny apod.), koupání se odehrávalo v plovoucí části na Vltavě

V 2. pol. 19. století zde byl ředitelem proslulý Ernest Christen, který osobně dohlížel na zkoušky z plavání. Podmínkou složení zkoušky bylo doplavat ke Karlovu mostu, odtud ke dřevěnému mostu na František a zpět a ještě dvakrát obeplavat bazén. Ředitel sídlil ve vile u kaple sv. Máří Magdalény. Vilu zbořili při stavbě Čechova mostu.

 

  • 1906 - plovárna přešla do majetku města a sloužila až do r. 1992. Poté zde bez ohledu na názor veřejnosti vzniklo kasino a památka prošla problematickou stavební úpravou. Dnes zde sídlí luxusní restaurace a klub

 

 

Barokní kapli sv. Máří Magdalény postavil v roce 1635 řád Cyrilů ze Starého Města na své vinici, existující již od  l5. století. Sloužit měla místním vinařům  a vltavským plavcům (vorařům), konala se sem i poutní procesí na loďkách.

  • za třicetileté války v roce 1648 odtud Švédové útočili na Staré Město, až byli zlikvidováni odvážným útokem 50 pražských studentů
  • po zrušení v roce 1783 sloužila kaple jako skladiště dříví apod.
  • od roku 1908 ji užívá Starokatolická církev
  • v rámci úprav předmostí Čechova mostu byla kaple ve dnech 3. – 4. 2. 1956 přesunuta o 30.75 m proti proudu Vltavy