HLAVA, aneb víc hlav víc ví aneb výstava, která má nejen hlavu, ale také patu…
HLAVA, aneb víc hlav víc ví
30. 10. – 23. 11. 2023
Síň Antonína Navrátila
Nebývá tak častým zvykem, aby www.www-kuloturaok-eu.cz někdo oslovil a nabídl nám svůj článek o akci, o níž jsme samozřejmě věděli, ale na kterou jsme se, pro nápor jiných aktivit, jimiž je Praha zahlcena, nemohli zajít osobně podívat.
A nevidíme-li nějakou výstavu na vlastní oči, nejsme tak pod jejím vlivem, pod dojmem, jaký na nás osobně udělala, tak o ní raději nepíšeme.
To bylo jasné i autorovi, který nás na zahájení neobjevil a tak nás poctil svým vlastním článkem, ve kterém se snažil upozornit na tuto výstavu, neboť, ač nese v názvu Hlavu, má svým obsahem i patu.
Výjimku jsme učinili proto, že autorem článku nebyl nikdo jiný, než – návštěvníkům našeho webu již možná známý - Doc. Ing. Milan Křenek, CSc., vzdělání sice elektroinženýr, ale povoláním i duší malíř a pedagog. Vážíme si každého fundovaného slova, které milerádi zprostředkováváme všem, kdo o ně mají zájem. Tak dejme slovo panu Milanu Křenkovi.
Malý úvod o NSPU
Milan Křenek ve svém článku o výstavě, nezapře své pedagogické schopnosti a nejprve nás uvedl do historie vzniku Nového sdružení pražských umělců (NSPU), jehož je sám členem, a jež je provozovatelem nevelké, řeklo by se komorní galerie, kde se právě koná i výstava, o které se nás autor článku i jeden z vystavujících umělců rozhodl informovat. Tak citujeme:
„Po rozpadu Svazu i Fondu výtvarných umělců, byla založena dvě sdružení pražských výtvarníků, která přijala i obdobné názvy.
Jedním se stal Spolek pražských výtvarných umělců (SPVU), zprvu ještě nazývaný jako Sdružení pražských malířů a druhým ono výše zmíněné Nové sdružení pražských umělců se zkratkou NSPU.
Nejde však o nějaký rozpor či soupeření, leda po umělecké stránce. Je to dáno vývojem v počátcích obou sdružení. Zatímco do SPVU přešli především původní členové Fondu a Svazu výtvarných umělců, NSPU se skládá z tvůrců, kteří za minulého režimu měli problém s vlastní prezentací, nebo nesměli dokonce vůbec vystavovat.
O složení NSPU už cosi napoví fakt, že jeho zakladatelem byl Jiří Načeradský (* 1939, + 2014), významný malíř, grafik a vysokoškolský pedagog, představitel českého moderního malířství, profesor Akademie výtvarných umění v Praze a Fakulty výtvarného umění Vysokého učení technického v Brně.
V obou spolcích působí umělci, kteří spoluvytvářejí současnou českou výtvarnou scénu. Ale my se v souvislosti se zmíněnou a právě probíhající výstavou Hlava, aneb víc hlav víc ví, budeme zabývat Výtvarným spolkem NSPU.
Dlouholetou předsedkyní „Načeradského“ NSPU je akademická malířka Alena Petříčková, která - spolu s umělci v tomto sdružení - pokračuje v idejích, jež do spolku vložil jeho zakladatel Jiří Načeradský.
Proto NSPU vždy preferuje jako rozhodující kritérium tvorby svých členů kvalitu a profesionalitu a sílu sdělení. Tato idea je také základem koncepcí všech výstav Novým sdružením realizovaných.
Nové sdružení disponuje svojí vlastní zavedenou galerií, Síň Antonína Navrátila, jež se nachází v Husinecké ulici (číslo 8) na Žižkově.“
O činnosti galerie NSPU, s názvem Výstavní síň Antonína Navrátila
V další části svého článku, nás Milan Křenek zasvětil i do činnosti galerie provozované Novým sdružením pražských umělců, Výstavní síně Antonína Navrátila.
„Galerijní prostor s názvem Výstavní siň Antonína Navrátila provozovaný NSPU měsíc, co měsíc, zaplňují samostatné výstavy členů sdružení, ale při dodržení Spolkem přijatých kritérií, klidně i nečlenové Sdružení, o nichž se dramaturgie galerie dozví a kteří mají zájem tento prostor využít.
Nedílnou součásti dramaturgického plánu galerie NSPU, jsou však oblíbené (autory i návštěvníky) výstavy kolektivní.
I zde nemusí jít ale pouze o kolektiv členů domácího Sdružení, ale jejich galerie je otevřena i nečlenským kolektivům.
K vrcholné akci Sdružení patří nesporně pravidelně se opakující a zcela specifická, výstava pořádaná pod názvem „Žižkov – pražský Monmatre“.
O tom, že ohlas činnosti NSPU, není zdaleka jen lokální, svědčí i jeho mezinárodní kontakty. Především se jedná o podobná sdružení italských, francouzských a německých výtvarníků. Spolupráce s těmito zahraničními spolky vede k recipročním výstavám na mezinárodní úrovni. Ceněné - divácky i umělecky - jsou zejména výstavy pořádané střídavě v Praze a v Berlíně, konané ve spolupráci se Spolkem berlínských umělců (VBK – Verein Berliner Künstler), což je – mimochodem – vůbec nejstarší trvale vystavující výtvarný spolek v Německu.
Pro vzájemný zájem z obou stran, se už reciproční tyto výstavy konaly po páté. Zajímavostí je, všeříkající a trvalý česko-německý či německo-český název těchto výstav, a to „Zeitverschiebung – Posun v čase.“
Ale zpět k „mateřské“ galerii Nového sdružení pražských umělců
Ve třetí části svého textu, se už Milan Křenek věnuje přímo právě probíhající výstavě Hlava, aneb víc hlav víc ví.
„Aktuálně se ve Výstavní síni Antonína Navrátila koná výstava, nazvaná „Hlava, aneb víc hlav, víc ví“.
Zájem o účast členů Sdružení byl veliký, a tak se na ní můžeme setkat s díly většiny členů (jejich jména jsou uvedena v abecedním pořádku):
Vladimír J. Dvořák, Iva Fialová, Václav Frolík, Jasmine Goishani,
František Koudelka, Ivan Králík, Milan Křenek, Mirka Mádrová,
Jindřich Modráček, Antonín Navrátil, Miroslav Pankrác, Alena Petříčková, Zdena Reinerová, Zdeněk Řípa, Olga Stárková, Pavel Straka, Ondřejka Stechr, Valexia, Jan Vít, Marian Zajíček a Václava Zouplnová.
Hlava, jak zní název výstavy, je tedy v zásadě téma - portrét.
Portrét bylo časté téma ve výtvarném umění v běhu času. Od renesance po rozšíření fotografie. Především však v 19. století byl portrét vůbec nejčastěji se vyskytujícím výtvarným dílem a zaujímá čelné místo jak v renomovaných galeriích, tak ve významných soukromých sbírkách.
Psychoanalýza a později surrealismus posunuly vnější jevovou stránku portrétu i do vnitřní myšlenkové dimenze a dokonce až do snu.
Fyziologický pojem HLAVA, tím nabyl novou tvářnost. A právě touto novou dimenzí HLAVY se zabývá současná výstava NSPU.
Mimo dvou realistických sochařských děl, už zde nevidíme klasické pojetí portrétu. Dokonce tu už není prezentován ani tzv. fotorelaizmus, v současné době značně populární a rozšířený. A i ta výtvarná díla, která na výstavě klasický portrét zdánlivě připomínají, jako například obrazy Milana Křenka, nejsou už čirým portrétem. Jsou totiž posunuty do nových rovin, odpovídajících postmodernímu pojetí tvorby.
Ve značné části vystavených prací, je tak především vyjádřena duchovní dimenze hlavy. Ať už vhledem do myšlenkové hloubky jako v případě vhledu do hlavy na obraze Aleny Petříčkové, nebo expresivního totálního rozbití hlavy v obraze Václava Frolíka. Zadání ale splňuje i symbolizující slza, opouštějící oko v miniaturních portrétech lidí, zavražděných v totalitních režimech, od česko-iránské malířky Jasmin Golshani.
Téměř polovina vystavených prací inklinuje k abstraktnímu vyjádření onoho společného tématu výstavy, „Hlava, aneb více hlav víc ví“.
A pak nedejte prostor na webu, zasvěceným autorům…
Jsme rádi za přípěvek, který nám Milan Křenek laskavě věnoval a rádi jsme ho publikovali. Teď už zbývá jediné vydat se na výstavu, dokud probíhá. Což platí dodatečně i pro ná na www.www-kulturaok-eu.cz .
Výstava je přístupná až do 23. 11. 2023, vždy v úterý, středu a čtvrtek, od 15 do 18 hodin.
Text: Milan Křenek (za web Richard Koníček)
Foto a video: Livio (L. Zanotto)
HLAVA, aneb víc hlav víc ví
30. 10. – 23. 11. 2023
Síň Antonína Navrátila
Praha 3 – Žižkov
Husinecká 8
https://eu.zonerama.com/livio/Photo/10508968/421549945
