Historie povodní v Praze: minulost a současnost velké vody v Praze aneb neptejme se raději, kdy další budou?!
Historie povodní v Praze: minulost a současnost velké vody v Praze aneb neptejme se raději, kdy další budou?!
Muzeum hl. m. Prahy – hlavní budova (Florenc)
30. 4. - 19. 10. 2014
Byli jsme pozváni na tiskovou (komentovanou) konferenci, která se týkala nové výstavy, týkající se vskutku stále aktuálního tématu – povodní. Výstavu ´Historie povodní v Praze: minulost a současnost velké vody v Praze´ připravilo Muzeum hlavního města Prahy ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a Správou služeb Hlavního města Prahy. Ředitelka MHMP, PhDr. Zuzana Strnadová nám sdělila důvody, proč vybrali takovéto aktuální téma, zejména, když po 11 letech (po roce 2002) přišla do Prahy opět povodeň. A tak se výstava ze sbírek Muzea hlavního města Prahy uskutečňuje na paměť 1. výročí poslední velké pražské povodně z počátku roku 2013.
Povodně byly, jsou a budou
V rámci výstavy prezentujeme bohatý ikonografický materiál, jiných institucí i od soukromníků. Dozvíme se, na panelech umístěných, zajímavé informace o ochraně před povodněmi v minulosti a zhlédneme i fotodokumentaci povodní z let 2002 a 2013 (naštěstí zde nenajdeme zdrcující fotografie včetně zvířat ze záplav pražské ZOO).
Autorka a kurátorka výstavy, Mgr. Pavla Státníková, nás zajímavým způsobem provedla výstavou, kdy jsme se dozvěděli, že povodně byly, existují a budou…a proč asi?!
Zvýšená hladina Vltavy a jejích přítoků ohrožovala pražské ulice a jejich obyvatele každoročně, v některých obdobích více, v jiných méně. Pražané s každoročním povodňovým nebezpečím počítali, i tak ale voda přinášela do pražského prostoru zkázu a utrpení. 20. století bylo v tomto ohledu pro Prahu, stejně jako většinu Čech, celkem milosrdné, velký zlom přišel s počátkem nového tisíciletí a velkou povodní roku 2002. Naděje, že tato povodeň byla na dlouho dobu poslední, se ovšem nenaplnila… Přišla další velká voda roku 2013, tentokrát způsobená zejména rozlitím menších přítoků velkých řek…(z tiskové zprávy)
Nejstarší pražská povodeň - rok 1118 a další…k poslední?!
procházíme výstavou, a začínáme od nejstarší pražské povodně, v roce 1118, vystavili jsme o ní reprodukce záznamu
vystavili jsme obrazy neštěstí při velké vodě v roce 1591
obrazovou dokumentaci velkých povodní začínáme grafickými listy zobrazujícími velkou zimní (ledová) povodeň v roce 1784, kdy byl poškozen Karlův most
velké místo věnujeme nejstarším fotografiím povodní (blesková – dvoudenní) let 1872 a
povodni 3. – 6. 9. 1890 – kdy noviny vyšly s palcovými titulky: ´Padla koruna království´, a poté následovala do roku 1892 oprava Karlova mostu
prezentujeme i nepříliš známou rozsáhlou obrazovou dokumentaci k (zimní) povodni roku 1940
na nezapomenutelných dosud leteckých i detailních fotografiích si připomeneme pražskou velkou vodu v roce 2002 a i tu poslední z roku 2013
Jak jsme se chránili před velkou vodou v minulosti i nyní?!
I když Pražané, jež Vltavu milují, s každoročním povodňovým obdobím již počítali již od dávna, přesto se těžko smiřovali se zkázou a utrpením, které povodeň přinášela. Ničila úrody, životy, sídla, obydlí, dílny výrobny, přinášela nejistotu do budoucna…a tak jsme v blízkosti řeky stavěli jen zařízení na vodní pohon či s řekou souvisejících obydlí. A překvapila–li nás povodeň tzv. stoletá, anebo ještě větší, pak jsme byli přímo zaskočeni… přičemž, chtěli-li jsme spoutat vodní živel, změnit tok i koryto řeky, dokonce od konce 1. pol. 19. století jsme začali budovat
pražská nábřeží… ale přesto jsme udělali chybné kroky, když jsme v dosud neosídleném Karlíně na počátku 19. století vybudovali nejstarší pražské předměstí…domy se nám odměnily již hned při první velké povodni v roce 1845 tak, že vesele k zemi padaly …
Co po opadnutí povodně děláme?! Platí pro všechna staletí…
Musíme zejména zjistit hygienické poměry a možnosti dalšího života a bydlení…případně zajistit stravování postižených občanů…zachraňujeme knihy, opravujeme budovy veřejných institucí, v současnosti již odstraňujeme i protipovodňové zábrany (mobilní)…
V současném 21. století jsme byli všichni včetně Magistrátu hl. m. Prahy dlouho přesvědčeni, že stoletá voda Praze nehrozí a nehrozí, laxně se připravovala protipovodňová opatření, přestože nás odborníci varovali… a tak jsme si v roce 2002 užili konečně další velkou povodeň, od poslední v roce 1890, snad i ´pětsetletou´ vodu… a pak přišly další 2013…a na další se raději neptejme, nebo je ještě přivoláme… ale povodně budou…klimatické extrémy a nerovnováha k tomu totiž kromě lidského faktoru přispívá také…
A to ještě musíme podotknout, že jsme se nemuseli obávat jen těch jarních, letních povodní, ale sužovaly nás povodně i zimní (ledové kry se nakupí a běda nám!!!)
Most pobořený nalézajíce, jali se bědovati´aneb pražské povodně´
Máme-li zájem, můžeme se zúčastnit vycházek, které vede Markéta Gausová Zörnerová v těchto v termínech:
6. květen 2014
27. květen 2014
24. červen 2014
9. září 2014
23. září 2014
Začínáme vycházet vždy od 16.00 hodin před kostelem sv. Jiljí v Husově ulici na Starém Městě
Tzv. Bradáč byl nejznámější pražský vodočet - ukazoval výšku hladiny řeky Vltavy. Upozorňoval tak na monžé povodňové nebezpečí. Hlava Bradáče je od 15. století nejznámějším měřítkem povodní v Praze. …k hlavě se váže se pověst, že se jedná o podobu původního stavitele Juditina mostu…dnes je plastika Bradáče osazena do nábřežní zdi Kláštera Křižovníků s červenou hvězdou…
Praha 8 – Karlín
Na Poříčí 52
Máme otevřeno:
denně mimo pondělí 9.00 – 18. 000 hodin
vstupné:
základní 120 Kč, snížené (studenti, senioři) 50 Kč, rodinné 200 Kč
děti do 6 let a ZTP zdarma
školní skupiny 30 Kč za osobu (pedagogický dozor zdarma)
Hodnocení: 90 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka