Hej, od Maršova větr věje, aneb ´babí léto´po česku
Brzy budeme mít podzim, a tak jsme se vydali na týdenní dovolenou do Horního Maršova, do Krkonoš, abychom si trochu odpočinuli od radostné práce s počítačem. Ne, nebrali jsme si s sebou ani notebook, aby nás to nesvádělo od krásných výletů po pro nás dosud neznámém okolí. Protože Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou i Velkou či Malou Úpu jsme již dříve docela dost prochodili, zvolili jsme Horní Maršov, pár kilometrů od Svobody nad Úpou vzdálené obce, abychom zase poznali jinou krajinu, sice krkonošskou, ale trošku jinou. O 
pár zážitků se podělíme …takto…
Na umění jsme nezanevřeli…
V Peci pod Sněžkou jsme navštívili Informační centrum ´Veselý výlet´, kde jsme si prohlédli v galerii prodejní výstavu grafiky a obrazů ´Větrák v Peci´ - Vladimír Větrovský, která probíhá od 28. 7. 2013 do 2. 11. 2013.
Obrazy a grafiku z let 2007 až 2013 (oleje, akryly na plátně a litografie) na vernisáži osobně uvedl autor - akademický malíř Vladimír Větrovský. Nekonečná malířova fantazie a pestrobarevnost… to vše jsme nalezli v obrazech s nezvyklými jejich názvy jako např. ´Organická věž V.´ ´Strašák´, ´Cyklus obrazů Soukromá krajina´, ´Geodiverzitní krajiny´,´Rituály II.´ či ´Žlutý jezdec´ …a další…
www.veselyvylet.cz
Máme otevřeno: 8.30 – 18.00 hodin
Tel.: 499 896 213
Hodnocení: 95 %
„Maluji zdánlivě bezstarostné výjevy fantaskních krajin, imaginárních prostorů, zvířat, obličejů nebo nějakých předmětů. Skrývají v sobě něco z mého uvažování o světě. Symboly zániku a růstu, pohyb v prostoru, rytmus, vyváženost a energie přírodních sil jsou témata, která vlastním způsobem přetvářím v nové obrazové formy. Zabývám se ekologií a vlastním fungováním přírody. Zobrazení není přímočaré, je potřeba se k tématu pomalu přiblížit a zastavit se. Často vytvářím celé série obrazů, týkající se jednoho tématu, abych tak mohl proniknout k jeho podstatě.
Kladu silný důraz na práci s barvou a její matérií v duchu nejlepší koloristicko-expresivní tradice. Nechávám barvu stékat a rozpíjet se, nebo ji kladu ve velkých vrstvách a průhledných lazurách, aby tak mohla vyniknout široká škála možností práce s tímto médiem. Pracuji zpočátku velmi spontánně, ale v určitý moment je třeba proud podvědomých impulsů nasměrovat tím správným směrem. Počítám s napětím uvnitř obrazu i s napětím vně, mezi divákem a dílem.
Buduji imaginární svět, vtěsnaný do prostoru plátna, do něhož zobrazený motiv často brání divákovi vstoupit. Vyzývám diváka k aktivní účasti, aby se mohl dozvědět, co je za obrazem.“
Vladimír Větrovský, akademický malíř
Nadchli jsme se lidovou architekturou Krkonoš
Samozřejmě informační centrum v Peci pod Sněžkou, kde to bují roztodivnými moderními stavbami bytových a hotelových domů, můžeme, bohudík, ještě považovat za lidovou architekturu Krkonoš, i když je to replika původní stavby. Dříve Krkonoše byly totiž oblastí, kterou charakterizovaly převážně dřevěné roubené domy. A to stavby pojizerského roubeného domu (západní část Krkonoš) a podkrkonošského (východní část Krkonoš). Pojizerský má jednoduchý půdorys, ale bohatě zdobené lomenice, které jsou členěny do dvou až čtyř pásů.
Domy jsou typické svým základním trojdílným uspořádáním. Ze zápraží (násep či zásep) vcházíme do síně, která zaujímá prostřední část domu. V zadní části nacházíme často neoddělenou černou kuchyni, kde hospodyně vařila na otevřeném ohni, obsluhovala pec s kachlovými kamny v sednici. Sednice, hlavní obytný prostor, je přístupná ze síně. Vyplňuje celou průčelní část domu. Ze síně vstupujeme do komory, která slouží k uskladnění potravin, jako šatna či dokonce jako výměnek. Vedle komory byl chlév, často přístupný i ze zápraží. V zadní části pak najdeme kůlnu, či stodolu, k uskladnění sena, slámy i dříví.
Často byla sednice o jedno okno širší, uvnitř přepažená a sloužila jako sednička pro výměnkáře. Stěny jsou roubené, dříve i z trámu na průřezu nestejně širokých. Vazba nároží je hladká, kromě záhlaví trámů horního věnce, která jej přesahuje. Tím jsme celou stavbu zpevnili a hlavně bylo možno vynést štít před vnější obvod stěny. Spáry jsme vyplnili pěchovaným měchem nebo slámou a omazány mazanicí z jílu, nebo hlíny s míchanými plevami či řezanou slámou. Spáry jsme bílili vápnem. Později jsme roubené chalupy zdobili i barvami a bílými latěmi.
Za zvláštní stavbu považujeme krčková stavení – zeď jsme rovnali ze štípaných i kulatých polen zbavených kůry obdobně jako se rovnají hráně polínek. Vše spojujeme vápenno- pilinnou maltou. Rohy armují střídavě překládané kusy trámů. Po omítnutí takovou stavbu od stavby zděné nerozeznáme. Strop je většinou povalový s vrstvou hliněné mazanice, kterou vytváříme protipožární izolaci stropu.
Okna jsou dvoukřídlá, otevíraná ven, často s větrací tabulkou. Na zimu jsme vkládali vnitřní jednokřídlá neotvíratelná okna. Podle období stavby roubeného domu jsme ozdobná okřídlí oken často natírali bílou barvou.
Střecha je nejčastěji sedlová, často s vikýřem, kudy jsme ukládali na půdu seno.
Štíty chalup jsou velice rozmanité a ukazují na typ roubeného domu. Nejstarší štíty byly šindelové nebo bedněné nehraněnými prkny, které byly kladeny přes sebe. Poté byl bedněný širokými prkny se spárami překrytými latěmi. Vrchol štítu zaujímá buď valbička nebo hranolový kabřinec. Podhled kabřince i valbičky tvoří malované záklopové prkno, které bylo označováno za křesní list domu. Zde jsme uvedli stavebníka, tesařského mistra, datum stavby a modlitbu.
Kde jsme bydleli?
Na internetu jsme si našli penzion ´U Hlaváčů´. Zlákala nás možnost koupání se ve vnitřním bazénu. Samozřejmě jsme ji využili každý den, bez ohledu na počasí. Výhodou bylo i dobré autobusové spojení do Pece pod Sněžkou, na Pomezní boudy, do Jánských lázní i do Vrchlabí. A majitelé penzionu? Kromě vynikajících snídaní, připravených paní Miluškou Hlaváčovou, jsme si užívali přátelství jejich obrovitého salašnického psa Ronyho…a počasí? Svítilo nám sluníčko…´babí léto´ jako vystřižené…
Co víme o penzionu ´U Hlaváčů´?
Penzion U Hlaváčů leží na levém břehu řeky Úpy přímo v historickém centru obce Horní Maršov, jako jeden z hlavních objektů Bertholdova náměstí, přímo naproti Obecnímu úřadu. Pokoje pensionu se nachází v podkroví domu. Vytápění celého objektu je zajištěno dálkovým topení, připojením na místní teplovod. V areálu penzionu je uzavřené parkoviště pro hosty, které je samozřejmě v létě i v zimě k dispozici zdarma. V zimním období je udržované. V bezprostřední blízkosti je zastávka autobusů i skibusů, pošta, lékárna a několik restaurací, které jsme využili ke stravování v době oběda i večeří.
Penzion ´U Hlaváčů´ najdeme v budově bývalého okresního soudu – opsali jsme z cedule umístěné na zdi penzionu:
´Potvrzením Horního Maršova jakožto správního centra východních Krkonoš bylo ustavení soudního okresu Maršov z roku 1851. Iniciátorem byl majitel panství Berthold hrabě z a na Aichelburgu (1823 – 1861). První čtyři roky úřad sídlil v kancelářích panství. V roce 1855 rozhodl hrabě Berthold hrabě z a na Aichelburgu postavit soudní budovu. Spolu se soudem ji sdílely i okresní úřad, notářství, pojišťovna a také šatlava. Do budovy tak byla přenesena samospráva celé obce.
Dvoupodlažní kamenný dům má typické prvky správních budov 18. století. Povodeň z 29. – 30. 7. 1897 však strhla polovinu budovy. Proud vody říčky Úpy tehdy odnesl i obecní pokladnu a nejstarší dokumenty východních Krkonoš. Dům byl opraven a sloužil svému poslání až do roku 1902. Tehdy se úřady přestěhovaly do sousedící budovy. Původní budova začala sloužit k bydlení. Budovu koupil obchodník a starosta Johan Pfluger a po něm Franc Gotstein. Ten v přízemí domu zřídil obchod s potravinami, smíšeným zbožím a drogerií. Obchod zde od té doby funguje dosud, nepřetržitě, již více jak sto let. V roce 1938 se zde dokonce prodával i stavební materiál, uhlí a patřila k němu i malá benzínová stanice.
Současný majitel Milan Hlaváč, dům zrestauroval a v podkroví domu vybudoval rodinný penzion.´
Pavel Klimeš, 2000, pro informační desku „Hradní společnosti Aichelburg“ (občanské sdružení založené v roce 1996)
Temný Důl 46
Bertholdovo nám. 68
542 26 Horní Maršov
Celková kapacita lůžek: 15
Druhy pokojů: 2 lůžkové
Počet 2 lůžkových: 5
Nadmořská výška: 580 m
Telefon: +420 499 874 112
GSM: +420 739 036 308
E-mail: hlavac.milan@iol.cz
Web: www.uhlavacu.cz
Ing. Olga Koníčková
Foto: internet