Hans Christian Andersen – část 3./Ošklivé Káčátko - přebásnil Richard Koníček
Hans Christian Andersen – část 3.
Ošklivé Káčátko
přebásnil Richard Koníček
++
12. Ráno kachna vyšla k vodě,
za ní všechna kachňátka.
Do vln vešla v jedné shodě,
celá kachní čeládka.
13. To ošklivé, plulo první,
jen se voda vířila.
Přec jen bude ptákem vodním.
Máma se s ním smířila.
14. Do kachního dvorku jela,
co kachna stará střeží.
Španělskou krev v sobě měla
a dlouho z toho těží.
15. Musí malé dříve vidět,
než společnost je přijme.
Jenom hanbit se a stydět,
smí káče, které vyjme.
16. Matka přivedla své děti.
Mezi nimi Ošklivé.
Paní řekla: "Copak je ti,
vždyť není tak strašlivé."
17. Tu však jedna ze zlých kachen,
na ošklivé spustí křik.
Káčátko se třese strachem,
bojí se a tiší vzlyk.
18. "Necháš ho, však ti nevadí!"
okřikla ji maminka.
Křídlem svým ho pohladí:
"Vlastně je to chudinka."
19. Zlá kachna, ale vede svou:
"Musíme je uštípat.
Až kočky děti odnesou,
budeme si vyčítat.
20. Je veliké a nápadné,
nesmí tady s námi být."
A Káčátko zas napadne.
Že prý musí jinam jít...
21. Káče nemá, kam se vrtnout,
všem je jenom na posměch.
Sem tam sousto stihne zhltnout,
odhání ho, proto spěch.
22. "Kéž by si tě kočka vzala!"
říkají i ostatní.
Maminka mu pomáhala...
Proč jsou všichni bezcitní?
23. "Snad by ti bylo jinde líp,"
maminka si povzdechla,
"snad tam bys mělo štěstí cíp
a já bych si oddechla."
Foto: © Václav Koníček
www.facebook.com/wenca.nikonicek
Foto: © ing. Olga Koníčková