Liberec: FUA 20 /1994 – 2014/aneb jaké jsou prosté formy architektonických elementárních prvků?!
Fragnerova galerie – Praha
3. – 8. 3. 2015
Byli jsme pozváni na zahájení výstavy 20 let dnes již renomované Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Několik videoprojekcí a vstup do naprosté tmy výstavní síně, spoře a náhodně probleskované světly, nám připravily vskutku nebývalý zážitek. A návštěvníků vernisáže bylo tolik, že to spíše vypadalo na jejich radostná nečekaná setkání a očekávání věcí příštích…
Výstavu připravili pedagogové a absolventi fakulty, která v prosinci 2014 oslavila 20 let od svého založení. Na škole působila a působí řada vynikajících odborníků (Jiří Suchomel, Bořek Šípek, Petr Rezek, Zdeněk Fránek, Stanislav Zippe, Petr Kratochvíl, Pavel Halík, Jan Stolín či Zdeněk Lukeš ) a mezi absolventy je řada úspěšných tvůrců (Adam Gebrian, Jan Magasanik, Martin Hejl, Jindřich Ráftl, Richard Loskot, Studio Raketoplán, Mjölk nebo City Upgrade).
Při příležitosti oslav prezentují 3 absolventi oborů této fakulty svou tvorbu v oblastech umění, architektury, designu a umění. V duchu ideálů spolupráce těchto studijních oborů je utvářena instalace Richarda Loskota a Michala Krejčíka. Instalace prezentuje smyslové a ideové motivy vnímání prostoru. Bere do jeho sémantiky jak principy praktického užívání a utváření prostoru, tak i jeho významy ve skutečnosti mentální. Pracuje s prostými formami architektonických elementárních prvků, jakými jsou hranice, stěna, podlaha, otvor, prostup, cesta. Ty se zde stávají průmětnou plochou, která v čase zaznamenává a uchovává objevení a pohyb lidské postavy skrze světlo dopadají na foto citlivý povrch této virtuální architektury.
(Prof. PhDr. Tomáš Vlček, CSc.)
110 00 Praha 1
Betlémské náměstí 5a
Máme otevřeno: úterý – neděle: 11.00 – 19.00 hodin
Hodnocení: 70 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková
Pro zajímavost o výstavách, které však ve Fragnerově galerii nyní nespatříme, jen na videu
Vvstava tří absolventů Fakulty umění a architektury v Liberci
- Richard Loskot – absolvent oboru Vizuální komunikace – digitální média
- Michal Krejčík – absolvent oboru Architektura
- Zdeněk Urbánek – absolvent oboru Environmental design
Michal Krejčík, „Do Nebe skrze Kámen“ – Náměstí Nebeského klidu v Pekingu (2013)
„Michal Krejčík koncipoval svůj diplomový projekt směle netradičním a vizionářským způsobem. Místo klasického stavitelského projektu, byť jakkoliv úzce spjatého s přírodním či civilizačním prostředím, Michal vypracoval ryze konceptuální záměr architektonicko-plastické úpravy náměstí Nebeského klidu v Pekingu. Ani na okamžik nepustil ze zřetele své primární inspirační zdroje, čímž myslím meditativní dialog mezi člověkem a přírodou, zejména s vodou a horami, a vnitřní rozpravu mezi pozemským vědomím a nebeskou transcendencí, kterými se odnepaměti vyznačuje čínská filozofie. Místo pouhého řešení časem či stylem vymezovaného architektonického vnějšku se Michal obrátil dovnitř, k nadčasové esenci vztahu člověka a jeho existenčně-myšlenkového okolí, což je ostatně onen prapočáteční stav, ze kterého v lidských dějinách pojem architektura vzniká. Michalův návrh nás vede do kontemplativní roviny vnímání a vyvolává v nás pocit tichosti, duševní rovnováhy a úžasu z nebe nad námi, což je vlastně pocit, který se fatálně vytrácí z psychiky současného světa. Kdysi řekl anglický metafyzický básník a filozof Samuel Taylor Coleridge, že „Princip gotické architektury spočívá ve zpřítomnění věčnosti.“ Mám pocit, že přesně takového „zpřítomnění věčnosti“ docílil Michal ve svém projektu „Do Nebe skrze Kámen“. (kurátor Richard Drury)
Richard Loskot, Ex pozice
Propojenost a vzájemnost časů potkávajících se v jednom daném prostoru doplňuje hra s posunutím zrcadlového obrazu. Při přiblížení k obrazovce vidíme sami sebe, tentokrát se třívteřinovým zpožděním. „Máš čas si ten pohyb uvědomit, sám zanalyzovat, vidět ho. (…) Jediný co chci je, aby člověk dílo pochopil právě skrz emoce… A jestli má něco vznikat, tak v jeho hlavě samotný. Tady tou otevřenou scénou mu chci dodat takovej prožitek, který ho dovede k zamyšlení, že ty věci běžný nejsou vůbec tak běžný.“ Promyšlená site-specific instalace je oživující hrou, vyzývající diváka ke spolupráci. Jak Loskot podotkl, v Ex pozici jde o vytvoření mentálního obrazu vycházejícího z počátečního znejistění.
Loskot, který je snad více architektem a filosofem zkoumajícím systémy a zabývající se astrofyzikou, předává svými projekty lidem vlastní „uhranutí“ z prostředí kolem. Uvažuje o světle, prostoru a je fascinován všedními věcmi, které přestáváme vnímat a uvědomovat si je. Svým divákům odkrývá banální a snadno přehlédnutelné situace a „richardovským“ způsobem nám je připomíná. (kurátorka Dana Zikmundová )
Zdeněk Urbánek - Stopy v prostředí
„Projekt se zabývá stopami v prostředí a jejich interakcí v rámci celku. Každé prostředí je tvořeno a následně ovlivňováno velmi pestrou škálou faktorů, které jsou velmi úzce provázány. Určité vztahy a souvislosti, které tvoří prostředí, jsou v dnešní době velmi diskutovaným a řešeným tématem v mnoha různých oborech. Ovšem prostředí je tvořeno sumou vzájemně se ovlivňujících menších celků. Některé z nich jsou specifické pro určité místo, jiné můžeme najít opravdu téměř všude. Na každém místě se nachází nespočet informací o tom co se zde dělo, děje a s velkou pravděpodobností i informace o tom co se zde dít bude.
Prvotní inspirace souvisí s vlastním pocitem při úvahách nad prostředím. Práce s potenciálem, který lze v každém prostředí najít a nevelkým zásahem s ním pracovat. V neposlední řadě i skutečnost toho, co prostor a prostředí ve své podstatě je.
Samotný projekt bych zařadil spíše do kategorie prací ne zcela racionálních. Ano jedná se spíše o Follies, nežli o nějaký funkčně-realistický zásah, který by řešil konkrétní problém. Koncept přichází s určitým principem, který je ovšem možné aplikovat i na řešení konkrétních a zcela racionálních problémů.
Hlavní částí práce je sestavení principu, ve kterém je shledáván největší potenciál. Proto také velmi otevřený název Stopy v prostředí, protože mnohem více nežli o hledání nebo rozluštění nějakých stop jde o interakci, která se bude v prostředí tvořit. Pro návrh jsem si vybral prostředí krajiny, prostředí lesa. Prostor pro tvorbu vyjde ze samotné podstaty prostředí.“