František Emmert: Atentát na Heydricha aneb Heydrich zemřel na následky vražedného útoku
Když 27. 5. 1942 dva českoslovenští parašutisté, jejichž jména se vepsala do světových dějin - Jozef Gabčík a Jan Kubiš - spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha - netušili, že neplní jen svůj úkol vojenský, ale že určují i směr našich poválečných dějin. Podle mnohých odstranili snad vůbec nejnebezpečnější zrůdu nacistické kamarily, které se už bály i samy německé špičky té doby. 
Heydrich nezahynul sice okamžitě na místě, jak měl, ale zdechl až po pár dnech. Čin tak byl zdárně dokonán. Byl ale velice draze zaplacen. Němečtí okupanti rozpoutali dosud nevídanou vlnu zběsilého teroru a represí na českém národě.
Oba hrdinové a jejich spolubojovníci z československých výsadkových skupin, nazvaných krycími názvy Silver A a B a Anthropoid, skončili jako praví vojáci - padli po nerovném boji s přesilou a technikou v kryptě pražského kostela svatého Cyrila a Metoděje. Ale svým činem, který je bez nadsázky řazen k vůbec nejvýznamnějším činům protiněmeckého odporu nejen u nás, ale i v rámci celé Evropy, vytvořili vyjednávací podmínky pro naši exilovou vládu v Londýně, ohledně poválečného uznání předmnichovských hranic. Mimořádně také zvýšili prestiž našich představitelů v čele s prezidentem Edvardem Benešem a dokázali vojenský význam československého domácího odboje.
Kdo je autor - František Emmert?
F. E. je autorem momentálně nejnovější monografie, nejen o vlastním atentátu na Heydricha, ale i o širších dějinných a faktických souvislostech, mapujících poslední etapu hrůzného působení exponenta nacistické ideologie a hlavního strůjce ´konečného řešení židovské otázky´, v jeho poslední roli, v roli ´zastupujícího říšského protektora´ v protektorátu Böhmen und Mähren, vyhlášeném na zbytku území bývalé České republiky.
František Emmert se narodil v roce 1974 v Brně. Ač syn hudebního skladatele a profesora JAMU Františka Gregora Emmerta, vystudoval historii a práva (v roce 2011 získal titul doktor práv na Univerzitě Karlově v Praze). Od roku 1992 až 2006 působil jako novinář, publicista a knižní redaktor. V letech 2009 - 2011 byl také tiskovým mluvčím Nejvyššího správního soudu v Brně.
Psaní knih se intenzivně věnuje už 15 let. I když mu první 2 beletristická díla vyšla v letech 2003 a 2004, renomé získal až literaturou faktu, věnovanou moderním českým dějinám. První vyšla v roce 2005 (Češi ve wehrmachtu) a ohlas odborníků i čtenářů byl takový, že se dočkala dotisků. Následovaly další publikace, nazývané - ´muzea v knize´. Dosud je to už 23 titulů. Mnohé se dočkaly dotisků, jiné dalších vydání, některé ocenění (např. Osudové osmičky v našich dějinách, Hlavní cena E. E. Kische od Obce spisovatelů za rok 2009) a kniha o holokaustu byla přeložena do angličtiny (The Holocaust).
Emmert je však i autor odborné publikace právnické, spoluautor středoškolské učebnice a řady dalších menších prací.
Nekulaté výročí – také výročí
Ačkoli od atentátu na Heydricha uplyne letos nekulatých 74 let, rozhodlo se nakladatelství B4U Publishing pro nakladatelství C Press ze společnosti Albatros Media a. s. ve spolupráci s Národním archivem vydat Emmertovu knihu Atentát na Heydricha. Je to důkaz, že tak závažný čin a neblaze proslulou osobnost je třeba připomínat bez ohledu na kulatá výročí.
Kniha z edice Muzeum české historie 
Kniha Atentát na Heydricha už Františku Emmertovi jednou vyšla. Bylo to v roce 2008 a její hodnotu a zájem o ni potvrzuje fakt, že se nyní dočkala svého již 2. vylepšeného vydání.
Kniha totiž atentát připomíná jako významný okamžik formou nazvanou ´Muzeum české historie´, což znamená, že uvnitř najdete vlepené dokumenty a uprostřed pěkně naditou dobovou obálku plnou dokumentů, které byly autorem vybrány a čtenáři ve věrných ´jakoby´ také dobových kopiích předloženy - k osahání.
Pro zájemce i odborníky je to nebývalá možnost zhmotnění popisovaného, srovnatelná s návštěvou nějaké specializované muzeální expozice věnované této problematice. Jenže tam se na dokumenty díváme leda tak přes sklo vitrín. Zde si – sice jen věrné kopie – můžeme listiny a fotografie vzít do vlastních rukou.
Napsat nově a čtivě knihu o atentátu je kumšt
Vyhledavače uvádějí, že knih věnovaných atentátu na Heydricha už od té doby, co k němu došlo, vzniklo údajně tři sta. Další autor je tedy vystaven konfrontaci s neuvěřitelným množstvím materiálu, který je více méně obecně známý, ale i s nejrůznějšími tendenčně zpracovanými a zavádějícími spisky a samozřejmě také s vrcholně odbornými a laiky čitelnými ale i nečitelnými díly. To je pak náročný boj o vlastní pojetí i o čtenáře.
Kniha o atentátu není masová beletrie a čtenář, jenž po ní sáhne, má už načtenu porci děl předchozích.
Jen namátkou z nepopulárnějších zpracování připomeňme Atentát na Reinharda Heydricha (5 vydání) Miroslava Ivanova, Heydrich (2 vydání) Jaroslava Čvančary, Dva proti Říši (2 vydání) Jiřího Šulce anebo Smrt boha smrti (2 vydání) Jaroslava Andrejse a další.
František Emmert si i tak své místo na knižním slunci vydobyl a jeho Atentát na Heydricha přes nutnou faktografickou opakovanost je takový, že čtenář má důvod si knihu opatřit.
Originalita knihy je především ve směru pohledu
Emmert nepíše jen o atentátu, nemapuje jen osudy atentátníků či pouze osud krutovládce. Emmert podrobně mapuje dějinné, vojenské, osobnostní a společenské souvislosti snad všech zásadních událostí od vzniku výsadkových skupin v Anglii, včetně pohnutek, jež k nim vedly a zvažování potenciálně možných důsledků (realita ovšem nakonec překonala všechny úvahy otců myšlenky v Londýně, neboť došlo až k vyhlazení celých obcí jako byly Lidice a Ležáky).
Síla knihy je v detailu
Fakta jsou už chronicky známa a dána. Zde v podstatě nic moc nového nelze přinést. Základní osa počínající datem 29. 12. 1941, kdy dopadají na okupovanou půdu vlasti, v protektorátu Čechy a Morava, tři výsadkové skupiny Silver A, Silver B a Anthropoid, s jedním hlavním cílem, je dána. Stejně jako následné měsíce příprav až do 27. 5. 1942, kdy Gabčík s Kubišem „spáchali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha“, jež jsou také zcela přehledně zmapovány. Mnohokrát probrány byly i poslední dny zraněného Heydricha, až do jeho smrti, a represe i vyšetřování, následující po atentátu ze strany německých okupantů.
Bohatě, často i literárně a filmově, je zdokumentován i poslední boj zbytku výsadků v kryptě kostela svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
Tohle autor František Emmert nemůže ve své knize pominout ani nijak zásadně zvrátit. Jeho přínos a novum je tedy v něčem jiném. V důrazu na propracovanost a dokladování detailů. Snad je to jeho právní praxí, kdy rozhodují fakta, důkazy, konkrétní a přesné údaje určují stav věcí a vypovídají o událostech, činech a jejich důsledcích. Tak je postupováno i v knize Atentát na Heydricha.
Vizuální dokumentace není jen ilustrací
Druhý přínos Emmertovy knihy je v široké a vypovídací, ne jen ilustrační, stránce obrazové a výtvarné. Nejen, že kniha přináší obrovské množství dobových fotografií, které už jsou sice v řadě případů samozřejmě také známy z jiných publikací, ale autor je vhodně vřazuje přímo do textu. Tu jako podkres stránky, jindy jako mozaiku korespondující s konkrétními citacemi. Zcela tak opouští nějaké zvykové obrazové přílohy, které nutí čtenáře odtrhnout se od textu a hledat kdesi na bloku stránek ilustrací ten pravý a objasňující obrázek.
Do třetice je pak Emmertův přínos v tom, že – díky již zmíněné metodě jakéhosi domácího muzea – bohatě využívá i unikátních dokumentů, které opět zařazuje do knihy k textu. Rovnocenně s obrazovým materiálem, navíc i formou všitých či vlepených materiálů a hlavně v oné tajuplné obálce plné dokladů zpracovaných jako faksimilie.
A ještě ke zpracování textu...
Odborný, historický, dokumentační text musí být buď čtivý, což svádí k zjednodušení a zliterárnění, nebo strukturovaný. Tuto cestu volí František Emmert. Hlavní, prvoplánový text vede od události k události, od faktu k faktu. Jak železniční trať. Přímo a nekompromisně na cíl. Cestou ale míjíme pojmy, detaily, které konstatují, doplňují, a tím vysvětlují, proč se děj zákonitě ubírá tak, jak se ubírá.
Každá běžná historická kniha zahrnuje vždy spousty odkazů a citací. Děje se tak nejčastěji formou číselníku v textu či odvolávky, a po nalistování klíčového čísla se najde i vysvětlivka. Ovšem až kdesi v příloze. Emmert stejně jako s obrazovými či dokumentárními materiály pracuje i s těmito vysvětlivkami. Vznikají tak jakési samostatné kapitolky, ´článečky´ či ´okénka´, často opravdu rastrovaná jako grafické bloky či okénka, kde se dočtete, když máte zájem, víc k tomu, co vám sděluje hlavní text.
Není to vynález autora, ale je to jeho encyklopedicko-didaktická cesta k unikátnosti při zpracování materiálu, který je tak dokonale zdokumentován už jeho předchůdci.
Titul: Atentát na Heydricha
Autor: František Emmert
Nakladatelství: B4U Publishing
Datum vydání: 11. 04. 2016
Běžná cena: 399 Kč
EAN: 9788026410003
Počet stran: 96 stran + 0 stran příloha
Formát: 210 x 260 - vázaná s laminovaným potahem
Jazyk vydání: čeština
Žánr: military
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.cpress.cz