František Drtikol (1883 – 1961): ´Z fotografického archivu´ aneb když si lidské tělo zidealizujeme a vytvoříme si svůj typ
Uměleckoprůmyslové museum - Praha
5. 9. 2013 - 12. 1. 2014
V době zářijové vernisáže jsme bohužel chodili po krkonošských stezkách a truchlili, že se jí zúčastnit nemůžeme. A když se ani snímky z výstavy novopečeným fotoaparátem nepovedly, rezignovali jsme na tuto Drtikolovu výstavu, která se koná ve dvou patrech. Až v čase povánočním, když jsme se dozvěděli, že jsme výstavu, jejímž kurátorem je Jan Mlčoch, prodloužili do 12. 1. 2014, znovu jsme se s fotoaparátem za Drtikolem opět vydali…a dobře jsme udělali! Františka Drtikola totiž považujeme za jednoho z nejvýznamnějších světových fotografů l. třetiny 20. století. Zaoceánští sběratelé platí za jeho snímky statisíce dolarů…
Výstavu jsme připravili u příležitosti 130. výročí narození Františka Drtikola a věnovali ji Josefu Richardu Markovi, autorovi první Drtikolovy monografie (1938). Čerpáme zde z umělcova daru – fotografického archivu, který byl předán UPM v Praze roku během let 1939 až 1942. Dochovaný archiv čítá 5 tisíc snímků, ale jen malý počet negativů, o kterých nevíme, kde jsou!? Soubor obsahuje jedinečné fotografie, pracovní studie a variace, jež ve své době nebyly určeny k veřejnému prezentování. Pokud jde fotografie aktů, Drtikol se v závěrečné fázi svého života věnoval spíše idealizování lidského těla, a nepříliš preferoval živočišnou složku aktů…ženské modely zbavuje tváře, aby zdůraznil myšlenku snímku.
Drtikolova retrospektiva v roce 1972 byla připravena kurátorkou Annou Fárovou, ale část snímků s nahotou cenzorům vadila, a tak jsme je z výstavního prostoru odstranili. Další výstavu jsme mohli zhlédnout v Rudolfinu v roce 1998.
Autorovu vrcholnému období 1. pol. 30. let 20. století, kdy z vlastní vůle fotografickou činnost ukončil, jsme dosud věnovali poměrně málo prostoru, přestože tímto obdobím se završuje jeho mnohaleté tvůrčí experimentování. Výstavu jsme navíc doplnili o dokumentaci umělcovy originální designérské tvorby (lampy a dekorativní předměty).
Drtikol vytvářel v době krize i díla bez možnosti komerčního uplatnění
Na vystavených fotografiích můžeme sledovat Drtikolovou práci s živým modelem, řadu abstraktních kompozicí a originální aranžované snímky, které nám prozrazují, že František Drtikol se duchovně orientoval na filozofické a náboženské nauky Východu. V době hospodářské krize byl Drtikolův pražský ateliér velmi tvrdě zasažen, přesto však tvořil dál. Drtikol mnohem dřív svým dílem, svými akty, svou bájnou imaginací i radikálními nápady v předběhl dobu, kdy se v českém umění teprve začaly rozvíjet imaginativní tendence, zájem o lidskou sexualitu, sen a jiné oblasti nevědomí…
Ze životopisu, spíše díla Františka Drtikoly
* překladatel starých buddhistických, taoistických textů
* duchovně orientovaný na východní filosofie
* famózní fotograf
* kreslíř, malíř, grafik –po roce 1935
Zhlédněme i filmový dokument Jiřího Holny z roku 2002!
Ve druhém patře promítáme dokument (opatřený anglickými titulky) o Františkovi Drtikolovi. Během 28 minut se dozvíme kromě jeho povídání o své práci i o smutném osudu, jak to bylo s jeho manželkou a dcerkou…
"Architektura obrazu a využití efektů světelných je režisérské umění fotografovo. " (Fr. Drtikol)
Proč jsme výstavní prostor žlutou barvou naplnili?
Drtikol totiž tvrdil, že Slunce je jeho bůh. …
Výstavou provází psané slovo Drtikolovo z jeho teoretických spisů. Ty nás zaujaly velmi a některé z nich návštěvníkům předkládáme…k zamyšlení
- „Oko je veliká, krásná kapitola. A nikdy nedočtená. Stupnice jeho výrazů se mi stále prodlužuje podle toho, jak se zdokonaluje bystrost mého vlastního oka a jak se prohlubuje má citlivost pro chápání cizí duše.“
- „Nohy nejsou nijak ve fotografii věcí podřadnou. Jejich postavení, řekl bych jejich způsoby, vyzrazují o svém majiteli tolik, že je mi to leckdy až trapné; zadívám se na model vcelku – ne na obličej právě vpravený do žádoucího výrazu – a nohy mi vyprávějí o jeho životě, prozrazují nervosnost, hloupost, sociální i duševní třídu; připadám si indiskrétní.“
- „Ovšem, používané modely nejsou pouhými siluetami, jsou to detailů provedené figurky, tak aby odpovídaly skutečnosti, a přece zase ne. Zidealizoval jsem si tělo a vytvořil svůj typ. Mohu říci, že teprve teď jsem s výsledky své práce spokojen, protože je to od A do Z moje. I myšlenka, i použitý materiál. Vím, že narazím, na všelijaké předsudky, ale to mi zůstává jedno. Myslím, že je lepší jít svou cestou a nerozmnožovat počet fotografů, kteří nedovedou než ubírati se vyježděnými kolejemi.“
- Při mé tvorbě opírám se o biblický výrok Genese: Bůh stvořil člověka k obrazu svému. Že ho nestvořil oblečeného, je jisté, neb člověk se rodí nahý. A proto dívám se na nahotu jako na dílo Boží, jako na krásu samu, jako na nejmorálnější, nejsamozřejmější věc. A tvrdím, že by bylo lidstvo přirozenější, upřímnější a krásnější, kdyby více chodilo nahé. V nahotě přestávají rozdíly společenské a zůstává prostě nahá krása člověka.“
- „Když jsi s jedním úkolem hotov, tu Bůh obrátí tvé srdce, tvé touhy, přání a posléze celý tvůj dosavadní život v jiný směr, abys opět tam prováděl Jeho Vůli. Záleží na tom, abys byl tichý a pozorný, abys ihned vycítil, co Bůh chce. Nechápeš-li to, je to příčina, že jsi nepozorný, že nebdíš, a tu Bůh sesílá na tebe nezdary, nespokojenost, strach a zesiluje to tak dlouho, až pochopíš, že se starým životem jsi hotov a že musíš začít život jiný, nový.“
Uměleckoprůmyslové museum (UPM)
Praha 1
17. listopadu 2
Máme otevřeno:
pondělí: zavřeno
úterý: 10.00 -19.00 hodin
středa – neděle: 10.00-18.00 hodin
Vstup:
stálá expozice a výstava: 120 Kč (snížené 70 Kč), rodinné: 200 Kč
výstava: 80 Kč (snížené 40 Kč), rodinné: 150 Kč
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: autorka, UPM, photo copy right František Drtikol – dědicové, 2013