Filip Šlapal: Bauhaus aneb Bauhaus ovlivnil tzv. vysoké umění (akademii umění) i každodenní život a předměty denní potřeby…
Galerie Jaroslava Fragnera - Praha
6. 3. - 14. 4. 2019
V Galerii Jaroslava Fragnera byla 5. 3. 2019 zahájena výstava velkoformátových fotografií Filipa Šlapala: Bauhaus. Výstava byla připravena u příležitosti 100. výročí založení Bauhausu.
Bauhaus styl vlastně neexistuje a ani neměl vzniknout.
Walter Gropius se snažil, aby škola podporovala individuální kreativitu.
Stoleté výročí založení Bauhausu ve Výmaru připomína výstava snímků kultovních staveb od renomovaného fotografa architektury Filipa Šlapala. Výstavu doprovázejí dobové filmy a dokumenty.
Fotografie Filipa Šlapala zachycují stavby spjaté s Bauhasem ve 3městech - Desavě, která bývá označována jako místo nejvýznamnější etapy školy, a v Praze a Brně, jež jsou nejznámějšími spojnicemi Bauhausu s naším prostředím na poli architektury, zdaleka však ne jedinými.
Desavský komplex školních budov a domy pro učitele navrhl Walter Gropius, první ředitel školy. Zachyceny jsou i další desavské experimentální realizace - ocelový dům architektů Georga Mucheho a Richarda Paulicka, sídliště Törten navržené Walterem Gropiem a Hannesem Meyerem nebo Kornhaus Carla Fiegera s tanečním sálem a prosklenou restaurací s výhledem na Labe.
Pražskou vilu Marta Stama známe jako jedinou realizaci zahraničního architekta ve funkcionalistické kolonii Baba, brněnská vila Tugendhat patří mezi nejzásadnější architektonické památky ČR.
Na fotografie Filipa Šlapala můžeme pohlížet očima historika architektury a sledovat rozmanité experimentální stavby 20. let - stavby z betonu, cihel, oceli a skla. Můžeme je pozorovat jako fanoušci estetiky Bauhausu a vnímat nadčasovou krásu funkcionalistické architektury. A rovněž je můžeme vnímat jako reflexi současného stavu a příprav oslav stoletého výročí, zachycující skryté desavské koleje v době restaurování.
Bauhaus,
uměleckou a řemeslnou školu založenou v roce 1919 ve Výmaru,
provázelo v průběhu její nepříliš dlouhé existence mnoho překážek
(daných politicko-společenskou situací),
nucené stěhování do Desavy a posléze do Berlína
a nakonec uzavření v roce 1933.
V jejím vedení se vystřídali významní architekti
Walter Gropius,
Hannes Meyer a Ludwig Mies van der Rohe
(autor Tugendhatovy vily v Brně)
a
působila zde řada silných osobností.
Avantgardní umění, individualistické přístupy v soudobých pedagogických reformách,
snaha o opětovné přiblížení a propojení umělecké tvorby s řemeslnou výrobou
(název Bauhaus
odkazoval na esteticky dokonalou středověkou katedrálu
vnímanou jako celek propojující díla architektů, kameníků a sochařů v jedné huti – Bauhütte),
později zdůrazňovaný zejména průmyslový design a standardizace v architektuře,
novátorské rozšíření výuky o vědecké přístupy a výzkumy
(optimalizace stavění a bydlení) a výrazné osobnosti
(Johannes Itten, Paul Klee, Theo van Doesburg, Wassily Kandinsky, Marcel Breuer, László Moholy-Nagy ad.)
představují v moderních dějinách umění, architektury a designu zásadní mezník.
Po 15 let znamenal Bauhaus
inspirativní prostředí,
v němž se potkaly zajímavé postavy evropského umění,
které v následujících letech rozvíjely
různé minimalizující přístupy ve všech odvětvích umění a designu
-
architektuře, nábytku, návrzích textilií, fotografii, grafickém designu, scénografii ad.
V Bauhausu vznikl trubkový nábytek,
který dosud používáme, grafický styl, k němuž se vracíme.
Je spojen s funkcionalistickou architekturou,
„chytrým“ navrhováním dispozice bytu a vybavení místností,
praktickým a lapidárním designem, avantgardní fotografií, …
Bauhaus
ovlivnil nejen tzv. vysoké umění, ale především každodenní život a předměty denní potřeby.
Krédem Bauhausu bylo navrhnout design dostupný a soudobý.
(zdroj: tisková zpráva)
Doprovodné akce (zdarma) se konají přímo v galerii!
- cyklus přednášek českých a slovenských historiků architektury a designu, estetiků a politologů
12. 3. 2019 / Ženský element a Bauhaus / Markéta Svobodová
Přednáška bude věnována ženám, které ovlivnily chod Bauhausu - aktivně se podílely na výběru pedagogů nebo na formování samotných výukových systémů jako například Alma Mahlerová, Gertruda Grunowová či zajišťovaly propagaci školy (fotografka Lucia Moholy). V druhé části se přednášející zaměří na úspěšné absolventky školy (Gunta Stölzlová, Otti Bergerová ad.) a studentky, které na Bauhaus přicházely z bývalého Československa. V neposlední řadě budou představeny i ženy stojící za propagací této školy nebo jejich výrobků v Československu.
28. 3. 2019 / Architektonické ozvěny Bauhaus a jeho odkaz / Vladimír Šlapeta
Architekti Bauhausu a jejich méně známé či neznámé realizace v Evropě i USA.
2. 4. 2019 / Zahraniční studenti Bauhausu v meziválečném Československu / Markéta Svobodová
V meziválečném Československu působila řada absolventů Bauhausu, kteří zde přišli za prací nejprve z ekonomických a později i z politických a rasových důvodů. Přednáška bude věnována známějším výtvarníkům, jako byli designérka a architektka Friedl Dickerová či grafik a fotograf Werner David Feist, ale i těm méně známým a jejich aktivitám a pracovním kontaktům v první československé republice.
3. 4. 2019 / Bauhaus: kultura a politika / moderovaná debata
připraveno v rámci přednáškového cyklu Estetika prostoru, prostor estetiky spolkem Katharsis a ve spolupráci s politologickým spolkem Polis
9. 4. 2019 / Vliv a odkaz Bauhausu / moderovaná debata
Petr Kratochvíl, Markéta Svobodová (ÚDU AV ČR Praha), Vladimír Šlapeta (FA ČVUT Praha), Jindřich Vybíral (UMPRUM Praha), Maroš Schmidt (Slovenské múzeum dizajnu Bratislava), Klára Prešnajderová (Slovenské múzeum dizajnu)
Koncept: Filip Šlapal, Dan Merta, Klára Pučerová
Text: Klára Pučerová
Překlad: Dominik Jun
Grafika: Tereza Melenová
Venkovní instalace: Ondřej Pokoj
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková