Úvod > Filip Jan Zvolský: Človíček v trojobalu aneb tvoří Človíček dějiny nebo dějiny utváří Človíčka?!

Filip Jan Zvolský: Človíček v trojobalu aneb tvoří Človíček dějiny nebo dějiny utváří Človíčka?!

06.01.2016 09:55

S Filipem Janem Zvolským jsme se na webu www.www-kulturaok-eu.cz- Knižní novinky - setkali již jednou. Šlo o pozoruhodnou, skoro až encyklopedickou, knihu nazvanou Tajemství pražských půlnocí aneb Strašidla a pověsti staré Prahy. (viz náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/tajemstvi-prazskych-pulnoci-aneb-strasidla-a-povesti-stare-prahy/)

Multifunkční umělec Filip Jan Zvolský

Správně bychom měli psát Mgr. Filip Jan Zvolský, DiS (* 1978), neboť je absolventemVOŠ a Konzervatoře J. Ježka - obor: Tvorba textu a scénáře. Připomeneme-li, že předcházela ještě jiná studia absolvovaná i nedoabsolvovaná, nelze se titulům divit. Divit se ale nejde ani Zvolského umělecké multifunkčnosti. Začal brzy.

V 5 letech ve folklórním souboru jako tanečník
Následovalo účinkování v profidivadle pro děti, pak pro dospělé a pak se stal principálem a uvedl pár významných inscenací hlavně duchovního rázu. Ale – nejen to. Pustil se do Nezvala i cizích autorů
Zákonitě došlo na vlastní tvorbu (Divadlo na Prádle).Vymýšlel, sepisoval a provozoval ´Erární kabarety´
Se skladatelem Markem Poppem píše songy i hudební produkce
Od roku 1994 je lze slýchat a vídat mimo jiné i jako skupinu ´Dva chlupáči a lilie´
Po scenáristice na Zvolského přišla také ´velká´ režie – galakoncerty pro Hybernii a hrané inscenace pro různá divadla. Pro děti i dospělé
Mezitím se ale tento až leonardovsky všestranný umělec věnuje i perokresbě. Je z toho pár výstav společných a dokonce samostatných, po republice
Stihl působit coby moderátor a redaktor v Českém rozhlase a nějaký čas učit na VOŠ herecké
V roce 2008 spoluzaložil Muzeum pražských pověstí a strašidel a 3 roky na to Muzeum alchymistů a mágů staré Prahy

Ale ani to vše ještě není vše...

Zvolský je publicista. A jak je u něj zvykem, když už, tak už. Od dramatické tvorby, přes písňové texty, po prózu. A je to tu
V roce 2012 vyšla knihaTajemství pražských půlnocí aneb Strašidla a pověsti staré Prahy, o které jsme už referovali

Jedna kniha spisovatele nedělá

Filip Jan Zvolský se, jak už asi napověděl náš – minimalistický! - exkurz do jeho nesčetných aktivit, samozřejmě nezastavil u knihy jedné. To by nebyl on. Navnaděn úspěchem knihy ´Tajemství pražských půlnocí´, vydal před letošními Vánocemi další. Tentokrát neencyklopedii, ale knihu povídek.

Človíček v trojobalu

Zajímavý název, přebal i obsah. Tři věci, jež vás dostanou.Trojjedinost je patrna víckrát. Zmíněný trojobal, znamená, že kniha má unikátní obálku. Skutečně tři na sobě nasazené obálky. Různé. A uprostřed s výřezem, jenž prosvítá až na tvrdou vazbu pod trojobalem. Nápad? Gesto? Snaha po originalitě? Možná vše dohromady, ale každopádně unikum, jež samo – odhalováním jednotlivých obalů - tvoří příběh s pointou pod tím třetím.

A Človíček? Ač by to šlo vnímat infantilně, pohádkově, fantaskně, či familiárně, není to tak. Človíček je spíše metaforou pomíjivosti drobného jedince v soukolí dějin a současně i jeho nepominutelnosti.

Kniha je vlastně o tom, zda jedinec tvoří dějiny nebo dějiny tvoří – utvářejí člověka. Človíček tu tedy není umenšující ve smyslu významu, ani zesměšňující ve smyslu bezvýznamu. Ne. Bez Človíčka, človíčků, by nešlo a nebylo nic a bez vývoje kolem něj by se nevyvíjel ani on. Evolučně, revolučně, jak kdy. Ale pořád. A o to autorovi jde.

Jak, že to formulují distributoři v anotaci?

„Kniha povídek ukazuje obyčejného člověka – Človíčka – v různých historických okamžicích od pravěku po současnost. Jednou je to muž, jindy žena. Jednou se snaží soukolím dějin pohnout záměrně, jindy jím pohne mimoděk, ale většinou rozhýbe pouze tak malé kolečko v soukolí, že pohyb zapisovatelé historie nezaznamenají. Zaznamená ho však historie sama? Pohne to kolečko větším, kterého si už někdo všimne? Kdo ví?...“

Je známo, že anotace, jsou obdoba traileru filmu. Sestřih nej z díla a celek je pak jinde. Tady bychom si ale troufli říci, že anotace ´nekecá, nepřehání, nenadsazuje´. Zvolského kniha je skládačka příběhů – dějinně sestavených i inspirovaných – snažících se stravitelně filozofovat o tom, co obyčejný člověk může, mohl, měl či neměl. A co to způsobilo. A nevyznívá to marně.

Človíček je sice vláčen chtě nechtě davem, dějinami, vývojem, historií, ale má i svůj podíl na tom všem. Špatný, dobrý, ale má. Po vzoru sněhové koule, jež umí vyvolat ničivou lavinu, může – tuše, netuše – zapůsobit i ten jeden z miliard – Človíček – tedy, každý z nás.

Zatímco pradějiny jsou nám poněkud vzdáleny, a do jisté míry nás nechávají v relativním klidu (tak nějak to bylo, být mohlo), čím blíž současnu, tím víc se zamýšlíme a uvědomujeme si mnohé. Naše vlastnosti, vlastní minulost, naše formování v čase i událostech. A také to, že nejsme jen nicka v davu. Že máme svou hlavu a své možnosti. I když malé človíčkovské.

Herr Človíček

Asi nejrazantněji to líčí jedna z celkem 24 povídek nazvaná Herr Človíček. Ta mrazí. Staví lidské myšlení před dilema, jež bychom zažít nechtěli. Buď on, nebo já. Jak z bryndy ven se zdravou kůží i ctí. A takové stavění Človíčka do situací, jež bychom zažívat nechtěli, je předmětem vlastně všech povídek. Někdy víc na hraně, jindy méně. A Človíčkem není jen Čech a snad dokonce Pražák, jako v Herr Človíček. Ono je to totiž stejné kdekoli na planetě. A tak je tu Al-Človíček kdesi v poušti, co řeší dilema povinnosti ašance na přežití, Človíček v Číně, ve starém Římě, husitský Človíček, obrozenecký Človíček. Ale, pozor, aby to nebylo tak maskulinní, v kapitolách se střídají Človíček – On s Človíčkovou – Onou. Protože jak muži, tak ženy jsou součástí společenství Človíčků. A muži i ženy mají své človíčkovské významy. A tak je Človíčková jednou slavnou ruskou herečkou Mášou v povídce Múza Človíčková, jindy národní buditelkou v povídce Národně obrozená Človíčková…

Ale co to pitvat. Přečtěte si knihu. Třeba se v ní najdete. Zejména, když poslechnete autora a uvážíte, jak se vyrovnat s poslední povídkou Človíček 21. století. Ale víc už neprozradíme…

Titul: Človíček v trojobalu

Vydal: Filip Jan Zvolský - OS TEMPORUM

Datum vydání: 21. prosince 2015

TS: 13 - Krásná literatura

Počet stran: 76

Jazyk knihy: český

Typograf: Tomsová, Blanka

Ilustrace: Zvolský, Filip Jan

Tiskárna: Carter

Přímý kontakt: fjz@senzam.cz

Kniha je k dostání na E-shopech a u většiny knižních prodejců

Hodnocení: 99 %