Fetiš modernity v Náprstkově muzeu v Praze
Fetiš modernity v Náprstkově muzeu v Praze
20. červen – 16. září 2012
„Touha po modernitě se manifestuje ve formální reprodukci elementů jiných kultur. Proces fabrikace zajišťuje permanenci formální. Tradice je reformulována modernitou nepřetržitě.“
Pár pojmů na vysvětlení:
Slovo fetiš označuje kouzlo nebo modlu. V dnešní době se používá při označení předmětů, které mají zvláštní moc.
Etnikum spojem, který označuje historicky vzniklou skupinu lidí, která má společný historický původ. Mají společný jazyk, kulturu či tradice.
Tradice je proces předávání společenských hodnot v rámci určité skupiny, např. oslava svátků, zpěv, ústní podání.
Šok je pocit narušení zavedených hodnot v důsledku kontaktu s novým, neznámým prostředím. Na straně jedné může působit negativně, na straně druhé může vést k zájmu o kultury cizí.
Výstava Fetiš modernity nám nabídne nový, a tudíž i jiný pohled na mimoevropské kultury a zahrnuje předměty z několika světových etnografických muzeí. Koná se v Praze v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur.
Většina etnografických muzeí byla založena v průběhu kolonizace daných zemí. Při získání nezávislosti pak tato muzea ztratila primární úlohu uchovávat exotické předměty, případně šířit politickou propagandu. Muzea nyní mají sloužit k tomu, aby veřejnosti se poskytl klíč k pochopení jiných kultur i její kultury vlastní.
Výstava Fetiš modernity je vyústěním mezinárodního projektu RIME (Réseau international de musées d´ethnographie, International Network of Ethnography Museums), do něhož se zapojilo deset prestižních evropských muzeí z Belgie, Francie, Velké Británie, Rakouska, Švédska, Nizozemí, Španělska, Itálie, Německa a České republiky (Náprstkovo muzeum).
Jedním z cílů výstavy je upozornit na roli etnografických muzeí v současném globalizovaném světě. Snaží se také poukázat na problematiku chápání pojmu modernity výhradně jako výsady "Západu". Reflektuje tento pocit nadřazenosti a ukazuje, že modernitu není možno chápat pouze v souvislosti s naší civilizací. Oznamuje nám, že etnografická muzea mají svou hlavní úlohu při odbourávání zakořeněných kulturních stereotypů. Projekt i výstava kritizuje zjednodušené vidění světa, kde jsou kladeny protiklady mezi „civilizovanou“ a „primitivní“ společností či mezi industriálním technologickým světem a rurálním nebo „tradičním“ světem.
Dále se snaží poukázat na problematiku chápání pojmu modernity výhradně jako výsady „Západu“. Reflektuje tento pocit nadřazenosti a ukazuje, že modernitu není možno chápat pouze v souvislosti s naší civilizací.
Putovní výstava zahájila svou dráhu nejprve v Belgii, pak ve Španělsku v Madridu a z Čech poputuje do Vídně. Další zastávkou je Leiden a Stockholm. Výstava Fetiš modernity zahrnuje předměty ze všech muzeí, která se účastní projektu. Předměty jsou doprovázeny díly současných umělců.
Prohlédneme si rakev z Ghany v podobě mobilního telefonu, pokrývku hlavy z Brazílie vyrobenou z plastových brček či masku z Konga, kde účes dívky doplňují knoflíky a zavírací špendlíky.
Výstava tak dokumentuje vznik a vývoj představ evropské společnosti o obyvatelích mimoevropských oblastí. Poukazuje na problémy vznikající v procesu mezikulturní výměny v souvislosti s postupujícím procesem ekonomické, politické a kulturní globalizace. Výstava je rozdělena na pět částí, z nichž každá upozorňuje na specifické aspekty mezikulturního dialogu v průběhu historického vývoje. V první části - Továrna na klišé – upozorňuje na fenomén sběratelství na různých úrovních (například figurky Šmoulů), tj. od levných suvenýrů vyráběných v masovém měřítku pro zahraniční turisty až po hodnotná umělecká díla, jež jsou předmětem zájmu odborníků. V druhé části – Mezi diskursem a praxí – vidíme problémy, které vznikají v procesu mezikulturní výměny, což vede jak ke vzájemnému obohacování nositelů různých kulturních tradicí, tak i k prohlubování stávajících negativních pohledů na cizí kultury. Třetí část - Touha po modernitě – je věnována předmětům přeneseným do odlišného kulturního prostředí, kde získaly i novou funkci zcela odlišnou od jejich původního určení. Čtvrtá část – nenasytná modernita – zde vidíme rizika zneužití snahy o modernitu v souvislosti s postupujícím procesem ekonomické, politické a kulturní globalizace. V další části je zdokumentován vznik a vývoj představ o evropské společnosti o obyvatelích mimoevropských oblastí.
Součástí výstavy je řada doprovodných programů pro děti i dospělé: v červenci Taneční ateliér afrického tanečníka Maurice Yéka, v září pak dílna Africké leporelo, představení dvou tradičních afrických pohádek v podání Divadla bez hranic, Hlasová dílna Ridiny Ahmed a módní přehlídka afrických návrhářů žijících v Paříži.
Ing. Olga Koníčková
Národní muzeum: Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur
Betlémské náměstí 1
Praha 1
e-mail: náprstek@ nm.cz
Otevřeno: úterý, čtvrtek - neděle : 10 – 18 hodin
středa 9 -18 hodin
Vstupné:
Základní 80 Kč
Snížené 50 Kč
Rodinné 130 Kč
Děti do 6 let zdarma
Školní skupiny nad 5 osob po 30 Kč
Celoroční vstupenka 400 Kč
Poplatek za fotografování (v expozici bez blesku) nebo filmování 30 Kč
Prodej pohlednic, katalogů, publikací, suvenýrů, kopií sbírkových předmětů