Úvod > Festival m3 / Umění v prostoru/Art in Space aneb Vice Versa: Our Earth is Their Moon, Our Moon is Their Earth

Festival m3 / Umění v prostoru/Art in Space aneb Vice Versa: Our Earth is Their Moon, Our Moon is Their Earth

12.06.2018 11:12

Praha - vybrané lokality v historickém centru Prahy

9. 6. - 30. 9. 2018

Na slavnostním zahájení v Centru architektury a městského plánování (CAMP), na zahájení šestnáctitýdenní akce Festival m³ / Umění v prostoru/Art in Space, která se pořádá ve spolupráci s Kunsthalle Praha, Vysokou školou uměleckoprůmyslovou v Praze, Akademií výtvarných umění v Praze, Galerií hlavního města Prahy a Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy, byla přítomna většina participujících se na festivalu umělců. Zahájení se konalo ve výstavním prostoru, kde se mimo jiné můžeme velmi podrobně, především interaktivně pomocí videí, seznámit s prezentací nového územního plánu Prahy - Metropolitního plánu.

„Vice Versa:

Our Earth is Their Moon, Our Moon is Their Earth“

- tak zní titul letošního ročníku festivalu m³ / Umění v prostoru

a zároveň citát z utopického sci-fi románu Vyděděnec Ursuly Le Guin z roku 1974.

Odkazuje na koexistenci dvou protichůdných,

a přesto vzájemně podmíněných a provázaných civilizací.

Po úvodním slově Čestmíra Sušky, uměleckého ředitele festivalu, promluvila za uměleckou radu festivalu Marie Foltýnová. Poté následovala pochvalná řeč primátorky hl. m. Prahy, Adriany Krnáčové.

Vystavující umělci představili s kurátory a uměleckým ředitelem festivalu Čestmírem Suškou koncept letošního ročníku, zkušenosti umělců v Praze, koncepční rozhodnutí stojící za jejich novými site-specific instalacemi, a to jak ve vztahu k jejich dlouhodobým tvůrčím strategiím, tak vůči omezením média umění ve veřejném prostoru jako kritickému nástroji.

V kontextu festivalu umění ve veřejném prostoru se obrací k tematice hlubokého rozporu mezi publikem tvořeným širokou veřejností a uměleckými profesionály, otázkám spojeným s různými vrstvami společenské hierarchie v městské populaci a zvláštnímu vztahu mezi místními obyvateli a krátkodobými návštěvníky.

Centrum Prahy se otřásá pod náporem nepřetržitého přívalu turistů.

Skupiny účastníků poznávacích zájezdů si plní telefony a SD karty nekonečným sledem fotografií,

po městě pobíhají party na jarních prázdninách nebo pánských jízdách

v převlecích za piráty, genitálie nebo sovětské vojáky,

zaplavují ulice a rozdávají astronomické tuzéry po barech, kam by místní nikdy nevkročili.

Zdá se, že je všechno v pořádku.

Nezbývá prostor pro stížnosti,

neboť právě tímto směrem se město

vyvíjí už od radikální transformace po pádu komunismu a berlínské zdi.

Další převratnou změnou, kterou snad můžeme co do významu srovnat s rokem 1989,

se ukázalo být zavedení levných nízkonákladových letů,

jež významně přispěly ke zvýšení počtu mladých turistů.

Vzhledem ke strmému nárůstu cen nemovitostí je stále těžší narazit na Pražany,

kteří ještě bydlí v centru. Za současného stavu však snad ani nelze mluvit o gentrifikaci,

všechno jako by se totiž dělo v dokonalé souhře

mezi samotným městem, developery a menšími firmami -

– těm všem plyne z dané situace zisk.

Komercializace však daleko přesahuje hranice turismu -

– bohatá kultura a dějiny města se přizpůsobují,

aby vyhověly rychlému tempu populistických požadavků,

a volí podobné strategie jako hollywoodské filmové trháky.

Ve veřejné diskuzi se sotva kdy najde prostor pro citlivou kritiku,

což koresponduje s všeobecným nedostatkem zájmu o tuto oblast.

Nic však ještě není ztraceno.

Historický význam města

jeho bohatá kulturní i subkulturní dynamika se stále energicky hlásí o slovo,

byť mimo dosah široké veřejnosti.

Je třeba hledat skryté poklady, obrnit se trpělivostí a zvídavostí.

Právě takový přístup volí letošní ročník festivalu.

V různých měřítcích a časových horizontech

pečlivě začleňuje do přediva města rozmanité přístupy a umělecká média

a bere na sebe podobu nových událostí reagujících na okolní prostředí.

Ty sahají od hlasitých prohlášení po velmi nenápadné,

někdy takřka neviditelné zásahy nebo komentáře vztažené k historickému i modernímu,

které se snaží zhodnotit možnou budoucnost města.

Festival se letos soustředí na samotné srdce Prahy a věnuje se zejména tomu, čemu se obvykle pozornosti nedostává. Pracuje s tématy inkluze a vyloučenosti, gentrifikace, vizuálního smogu, ekonomiky založené na turismu, a s tím souvisejících životních podmínek obyvatel Prahy a přivádí do města vybranou skupinu mezinárodně renomovaných umělců, kteří zde vytvoří a představí nová díla reagující na místní kontext. Uplatňují přitom metody přesahující hranice tradičního sochařství ve veřejném prostoru, jako jsou například performance, pohyblivý obraz, fotografie, instalace, zvuk i text ve snaze srovnat pozice Měsíce a Země.

Na závěr akce se konala panelová diskuse (bohužel jen v angličtině) s přítomnými umělci (Hynek Alt, Matyáš Chochola, Jasmina Cibic, Viktor Dedek, Anna Hulačová, Christian Jankowski, Barbara Kapusta, David Maljkovic, Antonis Pittas, Boris Ondreička, Lisa Reitmeier, Sofie Thorsen).

Vystavující umělci (17)

Hynek Alt

Matyáš Chochola

Jasmina Cibic

Viktor Dedek

Deniz Eroglu

Feld72

Liam Gillick

Anna Hulačová

Christian Jankowski

Barbara Kapusta

David Maljković

Christoph Meier

Ute Müller

Antonis Pittas

Boris Ondreička

Lisa Reitmeier

Sofie Thorsen (* 1971 v dánském Århusu, žije a pracuje ve Vídni)

My na www.www-kulturaok-eu.cz jsme zatím v reálu nafotografovali dílo Sofie Thorsen (EXCAVATION, 2018), které je umístěno v atriu Florentina v Praze - Nové Město. Autorka využila archeologického výzkum, který se koná vedle Masarykova nádraží, a protože chtěla zakonzervovat charakter samotného místa, vytvořila 3 velkoformátové odlitky jam, které byly rozesety po zóně vykopávek.

Jámy jsou amorfní záporné prostory, promlouvající silným sochařským jazykem, a umožňují, aby se setkaly tři časové roviny - dávno uplynulá historie, kterou prezentují vykopávky, pozdější doba existence vlakového nádraží a blízká budoucnost tvořená novým obchodním centrem (Zaha Hadid). A průtrž mračen plastiky svým způsobem navíc ozvláštnila.

Postupně, jak se budeme s uměleckými díly setkávat, je budeme doplňovat do tohoto článku, zejména fotografiemi. Pro zájemce o festival je nejen v CAMPu k mání informační brožurka s plánkem, kde postupně nalezneme vystavená díla.

Kurátoři: Laura Amann & Jen Kratochvil

Pořádá: Studio BUBEC

Festival m³ / Umění v prostoru

vznikl v roce 2017 z rostoucí potřeby

nabídnout hlavnímu městu umělecko-komunitní festival s mezinárodním významem.

Účelem festivalu je na základě intervencí vybraných umělců

ozvláštnit vnitřní prostor metropole,

zprostředkovat návštěvníkům i obyvatelům města kontakt s aktuálním uměním,

konfrontovat je s ním a jeho prostřednictvím aktivně vytvářet nové teritoriální kontexty.

Cílem je nejen kultivace veřejného prostoru,

ale i diagnostikování a nabourávání společenských a lokálních stereotypů

a v souvislosti s tím i rozpoutání veřejné diskuse na konkrétní témata,