Febiofest 2016: Jeremy aneb je snadné být klukem geniálním?!
CineStar Anděl – Praha
17. – 25. 3. 2016
Latinská Amerika je pro středoevropského diváka exotika, o níž víme leda z přírodopisných dokumentů, nebo zpráv o vojenských pučích. Tím spíš také nic moc nevíme o tamní kinematografii. A dokonce konkrétně o mexické. I když… Jako kluk jsem naprosto ohromen miloval právě mexický film, který byl natočen v roce 1958 a jmenoval se ´800 mil po Amazonce´. Byl a je dodnes pro mě děsně dobrodružný a vlastně i ohromně poučný. Od té doby je už asi navždy tahle oblast v mojí mysli vykreslena nejprve tímto dávným filmem a pak ještě přírodovědnými dokumenty. Neříkám, že nebylo nic mezi tím, ale mě to míjelo.
Proto jsme na www.www-kulturaok-eu.cz uvítali, že přínosná a pro nás i objevná sekce, nazvaná Latinskoamerické panoráma, přinesla 5 filmů z kinematografie tohoto kontinentu nemexických (Campo Grande - Brazílie, Mlčení řeky - Kolumbie, Clever– Uruguay a Červená země a Klan - Argentina) a půl tuctu mexických. Jenže! Vzhledem k nadbytku febiofestovské filmové nabídky a nedostatku našich diváckých kapacit jsme museli volit. Z výše uvedených důvodů měly přednost filmy mexické. To ano. Ale i tak nebylo snadné vybrat ze šesti snímků jeden. Takže jsme neviděli snímky 600 mil (už ta podobnost názvu!), Docházková vzdálenost, Prapodivné jaro ani Tenká žlutá linie. Volba padla na film - Jeremy.
Jeremy
Osmiletý Jeremy při každovečerním rodinném sledování telenovely klade šokující otázky o smrti. Když je peskován za drzost vůči svatým sestrám, cituje Nietzscheho perspektivu, a lakonicky komentuje své starosti s milující, ale ne moc osvícenou rodinou, i znuděnou učitelkou. Malý génius chce vzít osud do svých rukou a zjistit, kým by mohl být. S fotkou Einsteina na zdi, staříků, které poráží v šachu, i pouličním gangem, kterému vypracovává úkoly. Komedie v zářivých barvách a s hravou kamerou z unikátní perspektivy chlapečka s IQ 160 hledajícího své místo ve světě míchá jízlivost s laskavostí.(z tiskových materiálů)
Je vždycky dobré vědět, že nejsme na světě sami…
Je dobré vědět, že naše, ale ani evropská či dokonce invazní americká, kinematografie nejsou na téhle planetě jediné. Že i v zemích, které po téhle stránce a vlastně i po ostatních stránkách neznáme, točí filmaři filmy, a že i tam vznikají zajímavé a nápadité snímky. Díky dramaturgii Febiofestu, jež umí hledat a nacházet a dává si tu náročnou práci, že loví i ve vodách netradičních a nám málo známých, zjišťujeme, že jsme něco zanedbali.
Mexický film se ve světové konkurenci nemá zač stydět
V případě námi zhlédnutého filmu Jeremy je to především hlavní představitel. Krásný a sympatický klučina s až neuvěřitelně moudrýma a velikýma očima, jenž právě jimi a pouhou mimikou uhrál minimálně polovinu své role. A stranou nezůstal ani scénář. Byl doslova nabit citacemi moudrých osobností, vkládanými do úst malému geniálnímu kloučkovi, který, jak se prokázalo, disponoval inteligenčním kvocientem 160. Což - jak se uvádí - měl také Einstein. V kontrastu s malým – přemoudřelým – klukem a jeho prachobyčejnými a v případě jeho otce dokonce i hodně jednoduchými rodiči, to samozřejmě znělo mimořádně úderně. Tu vtipně, tu logicky a tu šokově. A divák se baví a zamýšlí a diví a sem tam i dokonce sám poučí.
Okolí reaguje podle vlastního inteligenčního kvocientu
Věčným omíláním klukovy geniality - nejprve jen zjevné, pak už i oficiálně změřené, dochází ke zcela logickému efektu. Klučinovi zblbnou hlavu natolik, že se sám začíná cítit výjimečný. Zejména ve společnosti rodičů, kteří zrovna inteligencí, nebo možná spíš a přesněji - věděním - neoplývají. Stejně tak jako i ostatní lidé kolem něj. O spolužácích ani nemluvě. Chápe ho snad jen jeden starý muž ze sousedství, ale i ten vnímá až příliš hlasitě klukovy schopnosti. Právě díky jemu, ale i dalším okolnostem, se o klučinově genialitě dovídají také různé oficiální instituce a samozřejmě i lidé, kteří z podobných ´géniů´ si docela dobře žijí. Tedy i muž, studující a shromažďující inteligenčně nadprůměrné děti, jenž si ovšem díky nim buduje nenápadně svoji svébytnou kariéru. Trochu pavědeckou, trochu populistickou, ale výnosnou.
I malý génius je ale v jádru normální kluk
Tlak na rodinu, zblbnutí kluka a touha ´objevitele´ po předvádění tohoto objevu coby cvičené opičky po vzoru cirkusu, způsobí, že se kluk najednou ocitá ve světě velkých a pak ještě větších a že se odcizuje postupně rodině, rodičům, sourozenci, a hlavně že utrácí dětství, které jeho vrstevníci rozhodně netráví ve studovně či v laboratoři, ale normálně na hřišti.
Odlišnost se v šedi průměru trestá šikanou
Ano, Jeremy je geniální a umí toho náležitě využít v praxi. Ale je díky tomu i odlišný. A odlišný jedinec je vždy předmětem šikany těch stejných kolem něj. Jeremy si s tím sice – díky své inteligenci vesměs vtipně a rafinovaně poradí - ale to ho ještě víc ujišťuje v jeho výjimečnosti.A také ho to vede k usilovnému hledání, čím by vlastně chtěl být.
Úporné hledání místa na zemi
Zajímavé je, že jemu podobné děti, tak jako on vystavené experimentům vědátora v inkubátoru géniů odtržených od reálného světa, podléhajících tedy spíš permanentnímu brainwashingu na téma,že jsou víc než ostatní, hrdě prezentují, že budou tím či oním. Jeremy to ale neví. A když se jich zeptá, proč chtějí být právě to či ono, odpovědí, že proto, že si to přejí rodiče. A tak se klučina zeptá, čím byste chtěly být vy osobně? A to nevědí. Úplně stejně jako to neví ještě ani on, který se tím, že to neví, na rozdíl od nich, ale vůbec netají.
Jak se to nakonec vyvrbí?
To vám samozřejmě neprozradíme. Jen malinko napovíme. Na první oficiální veřejné prezentaci podivného pseudoprojektu organizátora celého kšeftu s genialitou, Jeremy pochopí, že kastovnictví jeho i ostatních géniů, soustředěných v experimentu, vede vlastně k ponižování obyčejných lidí a dokonce i jeho vlastních rodičů.Ale jak to s ním ale celé nakonec dopadne, to už vám neprozradíme. To musíte zjistit sami, při sledování filmu. 
Titul: Jeremy / Jeremy / El Jeremías
Režie: Anwar Safa
Země: Mexiko
Rok výroby: 2015
Hrají: Martin Castro, Karem Momo, Paulo Galindo, Isela Vega, Gerardo Diego, Marcela Sotomayor
Scénář: Ana Sofía Clerici
Kamera: Marc Bellver
Střih: Francisco X. Rivera
Hudba: Camilo Froideval
Producent: Alejandro Safa, Anwar Safa, Tita Lombardo, Mónica Lozano
Délka filmu: 99 minut
Formát filmu: 2k digital
Původní znění: španělsky
Titulky: anglické, české
Ocenění a nominace:
MFF Mannheim-Heidelberg 2015 – Cena diváků
FF v Austinu 2015 – Cena diváků
Trailer filmu:
https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=GGuqPkLU6LQ#t=2
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.febiofest.cz
;