Febiofest 2016: ´Krev mé krve´ aneb není třeba vysvětlovat něco k tomuto potemnělému filmu
Cinestar Anděl – Praha
17. 3. – 25. 3. 2016
Řekne-li se mezi filmovými fanoušky jméno Marco Bellocchio, zasní se a uvedou nejeden z jeho filmů. Ba, co víc, vysloví-li se to legendární jméno před běžným konzumentem filmů, zamyslí se, a když opravdu minimálně, bude alespoň vědět, že jde ´o toho slavného režiséra´. A budou mít pravdu. A právě Marco Bellocchio se zúčastnil letošního 23. ročníku mezinárodního filmového festivalu Febiofest 2016. Byl hostem v rámci poct, které prokazují každoročně organizátoři festivalu významným světovým filmovým tvůrcům. Na festivalu byly proto také promítány 3 z jeho filmů:
Pěsti v kapsách / Fists in the pocket / I Pugni in Tasca
Dobrý den, noci / Good Morning, Night / Buongiorno, notte
Krev mé krve / Blood of My Blood / Sangue del mio sangue
Projekce posledně jmenovaného snímku jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz osobně zúčastnili, stejně tak jako následné tiskové konference s Marco Bellocchiem.
Marco Bellocchio a Febiofest
Přes půl století trvá kariéra Marca Bellocchia. Řadí se k nejvýznamnějším italským tvůrcům - vedle Bernarda Bertolucciho a režisérova osobního přítele Piera Paola Pasoliniho.
S Pasolinim Bellocchio sdílí i zápal pro radikální levici, boj s konzervativní cenzurou a provokativní přístup k tématům i filmové formě.
- Bellocchiova filmografie zahrnuje jak politické drama, tak sžíravé satiry katolické církve, ale i netradiční adaptace klasiky (Jindřich IV. podle hry Luigiho Pirandella s Marcellem Mastroiannim a Claudiou Cardinalovou.
Již od režisérova oceňovaného debutu Pěsti v kapsách (1965) jsou jeho filmy uváděny na prestižních festivalech v Benátkách a Cannes. Jde o snímky jako Dobrý den, noci z roku 2003 nebo o 6 let později natočený film Zvítězit o první manželce Benita Mussoliniho.
Jeho nejnovější film Krev mé krve (Blood of My Blood) se vydává za zdi kláštera a v jedné z hlavních rolí se tu objevuje italská hvězda Alba Rohrwacherová. Příznivci a pravidelní návštěvníci Febiofestu se s ní mohli setkat v minulém roce, kdy byla hostem Febiofestu.
Febiofest vůbec věnuje Bellochciovi a jeho filmům pozornost. V minulých ročnících se zde ještě promítal jeho snímek Zvítězit anebo například Spící krása…
Krev mé krve
Federico Mai přijíždí v 17. století do kláštera, kde jeho bratr, kněz a sebevrah, nemůže být pochován v posvátné půdě - pokud se neprokáže, že v jeho smrtelném hříchu hrál roli pakt s Ďáblem, do kterého ho svedla mladičká jeptiška Bennedetta. Ta tedy podstupuje soud Doby temna. Mimo jiné je svržena ze skály, aby prokázala svou nevinu…
O čtyři sta let po té se Mai utká s upírským vládcem městečka, rozsévajícím zlo a korupci…
Provokativní, filosofický thriller o neutuchající přitažlivosti inkvizice, zkorumpovanosti moci a temné straně církve v koncentrovaně silných obrazech doprovází nepřeslechnutelný hit kapely Metallica v podání ženského chorálu. (z tiskových materiálů)
Co nám prozradil na besedě režisér filmu Marco Bellocchio (na foto vpravo)
Autor svůj nejnovější film nekompromisně označil jako rebelii. A jeho definice byla zřejmá. Ale pozor, Bellocchiova rebelie proti moci není v tomto filmu vedena zbraněmi či rozlíceným davem, ale láskou. A o její síle a o jejím pronásledování je celý neveselý a nelehký film.
Krásná dívka zcela spontánně svede zpovědníka…
Dnes by se to asi zametlo pod koberec. V církvi se dějí i horší věci. Ale tohle se stalo ve středověku. V době inkvizice. V čase pálení čarodějnic. V atmosféře, kdy svedený zpovědník pod tmářskou tíhou vlastního svědomí skončí sebevraždou. Ale sebevrah nepatří mezi běžné křesťany a nesmí tedy spočinout na hřbitově v rodinné hrobce. Vždyť to byl navíc kněz!
Co dál? Sebevrahova bigotní matka a jeho impulzivní bratr ho ale touží uložit do rodinné hrobky. A to tak, že za každou cenu.
Jak? Jedině tak, že se dokáže, že se ta jeho svůdnice spojila se samotným peklem, aby kněze a svého zpovědníka za pomoci moci pekelné obloudila. Polehčující indicie pro jeho posmrtnou cestu do rodinné hrobky je pak paradoxně, onen nekřesťanský akt - sebevražda, kterou však v interpretaci jeho obhájců spáchal v kajícné sebetrýzni nad vlastním hříchem. Svou smrt zvolil proto, aby se spasil.
Tím vším je ovšem zaděláno na hodně krušný osud pozůstalé, věrně dál milující, mladé dívky. Takže pro inkvizici té doby je to sousto podané jako na podnose...
Předlohou byl autorovi slavný italský román
Film, jak nám Marco Bellocchiio prozradil, vznikl podle slavného italského románu věnovaného převážně dosti krutému konfliktu lásky a tmářství, konfliktu moci a bezmoci.
Film se skládá ze dvou dějových rovin
Zdánlivě jde ´jakoby´ o dva filmy. O dva příběhy, na kterých je ovšem nejhorší to, že až na dobové reálie, zas tak moc si vzdálené nejsou. K rovině středověké připojil Bellochcio rovinu dnešní, současnou. I když se dá říci, že onen první přechod mezi oběma časovými rovinami je pro diváka dost skokový, doslova střihem ze záběru na záběr, dále už ale víte, která bije, jaká dějová rovina běží. A nejen co do reálií a kostýmů. Hlavně duševně switchujete jedna radost.
A proč to všechno?
I to nám vlastně vysvětlil Bellocchio. Moc ve středověku byla neomezená a nenahlodatelná. A samozřejmě i nespravedlivá a vykořisťující. A především beztrestná. Kdo se vzepřel, dopadl špatně. Ale byli to jen pouhopouzí jedinci. Takový byl tehdy strach z moci. Vzpírající se byl exemplárně potrestán. A s patřičnou publicitou určenou nejširší veřejnosti. Aby si to, co nejdéle pamatovali. A když by snad náhodou nemínil přiznat své spolky s ďáblem, co také jiného by ho nutkalo k neposlušnosti, měli víc než dost drsných metod, jak ho k přiznání dovést. Záludně, vydíráním, psychickým terorem i čistě brutálně a oblíbenou torturou.
Moc ale přecházela a přechází dál
Od jedněch mocných k jiným mocným, bez ohledu na plynutí času. Když moc slábla, měnila metody, když sílila, nebrala a nebere si servítky. Až došla do dneška. Moc zděděná po válce, zůstala – alespoň v Itálii - nadále v rukou vládnoucí elity, i když samozřejmě skrytě, ne tak okázale, pěkně zpoza scény, ze zákulisí. Ale jinak stále.
Novodobý problém bezuzdné moci – informace
Dnešní moc už ale nemůže působit starými metodami. Mění ji technologie. Dnes už nejde hlásat dogmaticky jednu víru pravou a jediné tvrzení hlásat za svaté. Lidé mají přístup k informacím. Internetu. Mediím. A ke vzdělání. Mohou myslet a mohou srovnávat. A ovládat malé městečko beztrestně a trestuhodně ze stínu minulosti už prostě starými metodami nejde. Někdejší oligarchie moci konečně mizí ze scény, protože odumírá na starobu. Mocní bossové (a v Itálii o tom vědí své, tak jako to víme u nás) přece jenom stárnou. V tom je zákon přírody neúprosný. A populace, kterou stále ještě ohlupují a olupují, naopak obecně mládne a roste. Duševně, technologicky a uvědoměle. A o tom je ta současná rovina filmu...
Likvidace kláštera jako symbolika přerodu
Končí zákulisní diktatura moci personifikovaná do likvidace středověkého kláštera, odkud se vždy tak pěkně a tak krutě vládlo. Nastupuje moderní moc. Prostřednictvím bílého koně a podvodníka zároveň, klášter hodlá koupit - příznačně - ruský oligarcha. Navíc už zasahuje s tím vším více či méně propojená státní moc a hlava místní mafie, skrývající se symbolicky právě v klášteře, ztrácí ve světle (obrazně i doslova) své síly.
Tak trochu pohádka?
Ano. Ale proč? Protože moc bude mít zase pokračování. Samozřejmě. Jen jinou formou, jinými metodami, v jiných dimenzích, ale bude. Dokud bude lidstvo. A o tom je Bellocchiův film.
Titul: Krev mé krve/Blood of My Blood / Sangue del mio sangue
Země: Itálie, Francie, Švýcarsko
Rok výroby: 2015
Režie: Marco Bellocchio
Hrají: Roberto Herlitzka, Pier Giorgio Bellocchio, Lidiya Liberman, Fausto Russo Alesi, Alba Rohrwacher
Scénář: Marco Bellocchio
Kamera: Daniele Cipri
Střih: Francesca Calvelli, Claudio Misantoni
Hudba: Carlo Crivelli
Producent: Simone Gattoni, BeppeCaschetto
Distributor: The Match Factory
Kopie: The Match Factory
Délka filmu: 107 minut
Formát filmu: 2k digital
Původní znění: italsky
Titulky: anglické, české
Přístupnost: od 15 let
Ocenění a nominace:
MFF Benátky 2015 – Cena FIPRESCI
MFF Toronto 2015 – Ve výběru
Hosté: Marco Bellocchio, Simone Gattoni
https://www.youtube.com/watch?v=Mlby1dVUbiY&feature=player_embedded#t=4
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, www.febiofest.cz