Falza? Falza! aneb proč se v Národní galerii objevují - a teď dokonce už i vystavují - falešné obrazy???
Falza? Falza!
19. 11. 2021- 1. 5. 2022
Šternberský palác
Falzum, čili padělek, je sice dílo umělecké, ale vytvořené tak, aby vypadalo jako dílo známého mistra. Padělatel je tak v protikladu k plagiátorovi. Plagiátor vydává dílo cizí - za vlastní, zatímco padělatel – falzifikátor - vydává dílo vlastní - za cizí…
Proti falzifikátům není imunní samozřejmě ani tak vrcholná umělecká instituce jakou je naše Národní galerie. Proto se i do jejích sbírek padělky dostaly. Třeba jako poválečné konfiskáty. Mnohdy ale byly Národní galerií zakoupeny v dobré víře, že o originály jde. Netradiční výstava nazvaná Falza? Falza! se věnuje pátrání po tom, jak se falza dostala do sbírek NG, přináší ale i odpovědi na otázky jak se dají rozeznat originály od padělků, co vedlo ke vzniku falz a mnoho další v rámci této, až dosud nepříliš probírané problematiky.
Při zahájení výstavy nás uvítala opravdu hodně silná sestava
Výstava byla zahájena tiskovou konferencí pro novináře na straně jedné a odborníky na straně druhé. Ani tentokrát – podobně jako na jiné tiskové konferenci k zahájení výstavního cyklu NG na rok 2022, ani tentokrát nešlo o pouhou deklamaci faktů. O živý průběh a poutavost se postarali přítomní odborníci svými neformálními vstupy, takže původní tiskovka se záhy změnila v akční a veskrze zajímavou besedu.
Akce proběhla opět v režii tiskové mluvčí NG Mgr. Evy Sochorové, která konferenci nejen řídila, ale při některých vstupech ředitelky NGP Alicja Knast i tlumočila a v nastalé besedě i moderovala.
Úvodního slova se v českém podání ujala ředitelka NGP Alicia Knast. Shrnula smysl výstavy, kterou NGP připravilo, výstavy o vzniku falza, o jejich odhalování, které je výsledkem spolupráce celé řady odborných pracovišť, o složitostech při odhalování falz a také o snaze NG obohatit povědomí veřejnosti o té průvodní stránce umění v běhu dějin. Neopomněla také připomenout fakt, že příprava výstavy probíhala v čase celoplanetární pandemie se všemi důsledky, opatřeními a restrikcemi, což se úzce týkalo třeba otázek zapůjčení exponátů. Jako paradoxní klad pandemie, se však dá z hlediska NG brát to, že covid organizační tým donutil instalační tým, k jejímu zajištění bezodpadově (recyklovatelné panely), takže se potvrdilo, že vše zlé je nakonec k něčemu dobré. Ale, jak také GŘ Alicja Knast připomněla, že bez zájmu a snahy v rámci mezinárodní spolupráce, by se takováto výstava nikdy nekonala.
Pak už sice dostávali slovo další přítomní odborníci, ale tématem zjevně osobně zaujatá a vervní Alicia Knast jejich vstupy kvalifikovaně doplňovala a komentovala. To už ale v angličtině a byla tedy pro jistotu obratem pohotově tlumočena tiskovou mluvčí.
O čem nás informovali přítomní odborníci?
- PhDr. Olga Kotková, Ph.D., kurátorka Sbírky starého umění NGP a kurátorka výstavy Falza? Falza!
Ocenila především fakt, že se podařilo tento výstavní projekt vzdor všem překážkám zrealizovat i v čase, kdy jiné galerie ve světě své projekty odkládají a odkládají.
Pak nám vysvětlila naši nevyslovenou otázku, jak se falza v průběhu existence NG do sbírek NG dostala a jak o tom vypráví výstava, kterou tvoří čtyři logické oddíly.
- Vysvětlení celé problematiky
- Sbírka falz
- Falzové signatury
- Padělatelé
- Adam Pokorný, vedoucí restaurátorského oddělení NG a Radka Ševců,
nám vysvětlili, že právě odborní restaurátoři jsou těmi, kdo jsou schopni dnes už falza úspěšně odhalovat, neboť disponují především odbornými zkušenostmi, ale také celou škálou technologií odhalení umožňujících. Že se však jedná doslova o mezioborovou spolupráci a často i s odborníky policie ČR.
- Marek Kotrlý za Kriminalistický ústav Policie ČR a
doplnily informace o možnostech odhalování falz a ověřování pravosti, k čemuž se používá až 146 druhů zkoumání a vše je srovnáváno s originálem. Ocenil také spolupráci s NGP, protože se jedná v celosvětovém galerijním oboru o výjimku, neboť jiné galerie spolupráci na odhalování falz odmítají, neboť se bojí, že by přišly o atraktivní exponát.
- Ivana Turková za Ústav jaderné fyziky AV ČR
Uvedla konkrétní příklad tří obrazů Jana Zrzavého a jejich autora, který když byl nakonec odhalen a s jistotou i z padělání usvědčen, vysvětlil svoji padělatelskou činnost tím, že „byl veden duchem Jan Zrzavého“…
Po zmíněné živé diskuzi, která zapojila většinu přítomných odborníků, jsme nakonec byli odvedeni kurátorkou výstavy, Olgou Kotkovou, ke komentované prohlídce výstavy Falza? Falza!
Zde již ale dáme raději slovo tiskové zprávě
„Napodobeniny významných děl vznikají dodnes a jsou hrozbou jak pro muzejní a galerijní instituce, tak pro soukromé sběratele. Výstava Falza? Falza! ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí představuje napodobeniny středověkých obrazů, soch i kreseb. Předvádí falza vzniklá ve stylu holandských mistrů 17. století i padělky obrazů známých českých malířů 19. století a počátku 20. století. Připomíná také práce napodobující mimoevropská umělecká díla orientální koberce nebo předměty užitého umění. Opomenuty nejsou ani práce na papíře. Expozice představuje několik ikonických falz ze zahraničních sbírek, jež proslavily svého tvůrce po celém světě, a dále seznamuje návštěvníky s falzy ze sbírek Národní galerie. Pozornost je věnována i signaturám slavných mistrů na obrazech, jež vůbec nemusí znamenat, že je dotyčný malíř sám namaloval.
Návštěvníkům výstavy jsou atraktivní formou vysvětleny metody, jež se používají k ověření pravosti uměleckých děl. Díky tomu se seznamuje se zákulisní prací celého týmu odborných pracovníků NGP od kurátora přes restaurátora až po chemiky v laboratoři. Výstava přibližuje, jaký je rozdíl mezi replikou, kopií, napodobeninou a falzem, vytvořeným pro ziskuchtivé účely.
Vyzdvihnuta je i skutečnost, že některá díla původně vznikla s dobrým úmyslem, např. jako kopie nahrazující originál na původním místě, a teprve s odstupem doby se artefakt v důsledku nepochopení či neznalosti souvislostí stal falzem. Účel vzniku napodobeniny není často snadno odhalitelný a hranice mezi napodobeninou vzniklou s čestným záměrem a falzem je mnohdy nezřetelná.
Na návštěvníky čeká ve výstavě i velká interaktivní část, kde si můžeme zkusit sami odhalit falzum. Během workshopů pak budeme mít možnost poznat některé způsoby falšování, které názorně ukážou restaurátoři NGP. Téma podrobně představí taktéž přednášky, které povedou renomovaní odborníci napříč obory i kriminalisté.“
Dodejme, že k výstavě vyjde publikace, přibližující postupy napodobování uměleckých děl a ukazující falza, kopie a napodobeniny ve srovnání s originály.
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Falza? Falza!
19. 11. 2021- 1. 5. 2022
Šternberský palác
Hradčanské náměstí 15, Praha 1 Mapa
Šternberský palác
út, čt, pá, so, ne: 10.00–18.00
st: 10.00–20.00
Metro A: Malostranská / Hradčanská,
Tram 22: Pražský hrad / Brusnice / Pohořelec
Šternberský palác
uchovává od roku 1947 mistrovská díla Národní galerie Praha, jejíž předchůdkyně Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění zde sídlila již v 19. století. Stavebníkem paláce byl říšský hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka (1643 – 1708), který jako potomek jednoho z nejstarších šlechtických rodů patřil k nejmocnějším českým aristokratům. Roku 1690 koupil pozemek v sousedství pražského Arcibiskupského paláce. Nový vlastník začal s plánováním stavby rozlehlé rezidence, která se uskutečnila v letech 1699 – 1708 a jež se připisuje Giovannimu Battistovi Alliprandimu. V roce 1708, kdy stavebník zemřel, byla budova hotová jen částečně. Šternberský palác dnes představuje i přes jen fragmentárně dochovanou původní výzdobu prvořadý skvost architektury vrcholného baroka v Praze. Ve stavbě a jejím vybavení se setkávají vlivy z různých směrů, a vytvářejí tak ideální prostor pro umělecká díla rozmanitých stylů a dob.
PhDr. Olga Kotková, Ph.D., Kurátorka Sbírky starého umění
odborně se věnuje především německému, rakouskému a nizozemskému malířství a sochařství 15. – 16. století, dále se zabývá rudolfínským malířstvím a vlámským malířstvím 17. století. Zaměřuje se i na vztahy a uměleckou výměnu mezi nizozemským a německým uměním a uměleckou tvorbou v zemích Koruny české. Z těchto tematických oblastí vydala u nás i v zahraničí celou řadu publikací, např. k tvorbě Lucase Cranacha, Albrechta Dürera, Roelandta Saveryho. Je také autorkou soupisových katalogů Národní galerie Praha, a to Netherlandish Painting 1480-1600, German and Austrian Painting of the 14th-16th Centuries a spoluautorkou katalogu German, Austrian, French, Hungarian and Netherlandish Sculpture 1200 - 1550.
