Eva Švankmajerová 75-10 Obrazy a kresby aneb jak kompenzujeme nepochopitelný, nespravedlivý, neadekvátní život?!
Křížová chodba a Rytířský sál Staroměstské radnice
10. 8. - 4. 9. 2015
Na vernisáži nové výstavy, tentokrát retrospektivní, jsme si připomenuli 10 let, které uplynuly od úmrtí umělkyně, výtvarnice, malířky, keramičky, básnířky a prozaičky Evy Švankmajerové. Slavnostní ho zahájení se osobně zúčastnili Jan Švankmajer (na foto vpravo) a Václav Švankmajer. Výstavu zahájil František Dryje. Ve dvou patrech výstavních prostorů jsme vychutnávali přehlídku tvorby Evy Švankmajerové, olejových maleb, grafiky i medijních kreseb, nabitých většinou erotikou. Současně jsme byli vyznáni k prohlídce výstavy Václava Švankmajera, syna Evy a Jana Švankmajera, který vystavuje kromě jiného i své automatické kresby ve 2. patře výstavního sálu Staroměstské radnice. O Václavovi Švankmajerovi můžeme říci, že zde také platí, že jablko nepadlo daleko od stromu…
Zaujaly nás…
…její expresivní díla malířky, věčně nespokojené s životem, obrazy plné konfliktu obor rovnocenných pohlaví, nebo obraz Událost (Olga Hepnerová, 1975), která najela do lidí na tramvajové zastávce a byla popravena, karikatury např. Stalina, co si myslí o míru, jak ho lze zajistit…nebo ze Zrození Venuše máme co do činění s Venoušem...doporučujeme číst si pozorně i popisky k dílům, velmi vtipných...výstava sice není ryze prodejní, ale pokud bychom měli zájem o koupi některého dílka, můžeme se domluvit u pokladny ve výstavním sále...
"Retrospektivní výstava malířského a kresebného díla Evy Švankmajerové (1940–2005) představuje reprezentativní průřez její tvorbou od poloviny 60. let 20. století až do roku 2005: od ironicky pseudonaivistických začátků (například známý Emancipační cyklus parafrázující vybraná díla světového malířství v genderově převráceném gardu), přes osobitou, výrazně expresivní syžetovou figurativní malbu, jejíž postupy a principy organicky navazují na nově definovaná východiska československého surrealismu přelomu 60. a 70. let. Jeho čelnou představitelkou se Eva Švankmajerová na dlouhá desetiletí stává.
Ve spolupráci s nejvýznamnějším teoretikem, básníkem a organizátorem hnutí Vratislavem Effenbergerem, spolu se svým manželem filmovým režisérem a výtvarníkem Janem Švankmajerem a dalšími spřízněnými autory systematicky zkoumá a rozvíjí aktuální podoby tvůrčí imaginace, citových her a kamufláží, existenciálních traumat, stejně jako hodnotového a sociálního sarkasmu.
Výraznou tematickou dominantu její malby od počátku tvoří takzvaný ženský úděl, jenž však není vnímán jako primárně feministické téma: těžiště problému pro Evu Švankmajerovou spočívá v nejintimnější zkušenosti erotického partnerství a vlastního rodinného života, přičemž zjevná, okatě manifestovaná (stejně jako latentně přítomná) sexualita, co esence mnoha jejích pláten, kreseb či keramických objektů stává se nositelem, projevem a průvodním jevem dialekticky žitého a vnímaného konfliktu obou rovnocenných pohlaví. I v tomto smyslu může být tvorba Evy Švankmajerové vnímána jako osobní, nejsubjektivnější a přitom obecně platná a sdílená reflexe tělesnosti, lidského, zejména ženského těla, se všemi záludnostmi, bolestmi, slastmi i idiosynkraziemi psychofyzické podstaty lidské existence.
A tuto zkušenost autorka posléze prohlubuje až k hranici bytí: z prolnutí sebetrýznivého a depresivního mementa mori a výrazného existenciálního sarkasmu vznikají barokně temné pastelové kresby posledního tvůrčího období, jejichž poselství je mrazivě nadčasové a paradoxně nadosobní: síla této křehké imaginace beznaděj Smrti nepřekoná, ale povýší na úroveň osvobodivého duchovního prožitku."(František Dryje)
Básník, prozaik a esejista František Dryje se narodil 9. října 1951 v Praze.
V roce 1975 dokončil studia na Právnické fakultě University Karlovy v Praze
a
působil jako právník.
Od roku 1979 je členem Surrealistické skupiny v Československu,
od roku 1994 šéfredaktorem surrealistické revue Analogon. Žije v Praze.
- je básníkem ´´negativní noci´, modrého dýmu, který stoupá do hlavy, sexuality, jež se ocitá na rozhraní mezi hrou a erotickou duchovností, mezi namáhavou tělesností a lehkým snem, ve kterém objekt naší milostné touhy raději oblékáme než svlékáme
- jako většina protagonistů meziválečného i těsně poválečného surrealismu je Dryje dvojdomou uměleckou osobností
- píše básnické texty, prózu, eseje, ale je také autorem četných koláží a jiných surreálných objektů
- své texty shrnuje do cyklů, jejichž názvy naznačují obsah: Variabilní symboly, Nutná obrana, Paralelní básně, Proplétání jazyků, Temné jasno, Vykopaný pes, Zezadu atd. (wikipedia/2006)
Máme otevřeno denně: 11.00 - 18. 00 hodin
110 00 Praha 1
Staroměstské náměstí 1/3
Máme otevřeno denně: 11.00 - 18. 00 hodin
Vstup: volný
www.prague.eu/cs/detail-akce/7350/eva-svankmajerova-75-10
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková