Eva Kořínková - Tváře Festivalu francouzského filmu aneb osobnosti zachycené tak, že nám představují sami sebe
Eva Kořínková
Tváře Festivalu francouzského filmu
10. 11. - 30. 11.
Galerie 35
Francouzský institut v Praze
Výstava fotografií Evy Kořínkové nazvaná „Tváře Festivalu francouzského filmu“ představuje významné francouzské filmaře, kteří byli v posledních deseti letech hosty festivalu v Praze.
„Ráda si spojuji tváře tvůrců a film, který na festival přivezli. Častokrát fotografie vznikaly rychle, v jednom prostředí, s nedostatkem světla, mezi rozhovory s novináři, jak už to tak u reportážních portrétů bývá a tehdy mě baví improvizovat. Portrétovaní umělci byli vždy vstřícní a otevření, za což jsem moc ráda a tímto jim děkuji. Například fotografie francouzské režisérky, výtvarnice a animátorky Florence Miailhe vznikla za sklem, což se váže i k jejímu animovanému filmu, který byl technikou olejomalby na sklo vytvořen a mě tehdy velmi zaujal svojí krásou v provedení i ději. “
Eva Kořínková
Chvála potřeba francouzské filmografie
Nejvíce se na plátnech našich kin vyskytovala francouzská kinematografie za minulého režimu. Do roku 1989. Paradoxně. Vedle - pod tlakem – nám distribuovaných povinných filmů sovětských a dalších z provenience „spřátelených“ zemí socbloku, obsahovala aktuální nabídka kupodivu i četné francouzské filmy.
Kvalita těchto snímků byla - v drtivé většině diváckou sázkou na jistotu - a hlavně, co si budeme povídat, byly pro nás všechny takovým malým a moc milým otevřeným okénkem na svět tam za železnou oponou.
Těžko pak rozlišit důvod jejich téměř masové sledovanosti. Asi obojí, filmařská kvalita a vůně západu dohromady.
Pak přišel radostný rok 1989 a rok 1990 zcela proměnil skladbu promítaných filmů v kinech, i jejich nabídku na různých postupně se rozvíjejících médiích. Změnil a tak, že k nepoznání. V případě oněch sovětských a spřátelených to bylo vysvobození, v případě postupně se vytrácejících filmů francouzských to byla obrovská škoda. Kina a vše ostatní totiž ovládla americká kinematografie, nabízející stále dokola akční či slaboduché filmy plné stále dokola se opakujících klišé a nekonečné remake remake něčeho, co už bylo natočeno před tím a lépe. Diváci jsou takovou distribuční nabídkou tlačeni do zploštělého unifikovaného vkusu a ti, kteří tomu chtějí odolávat, jsou nuceni hledat Filmy s velkým F, na vlastní pěst a jinými cestami. Včetně těch postrádaných filmů francouzských.
Proto je velmi dobře, že existuje Filmový festival francouzského filmu a globální sociální sítě, kde se dá – chce-li kdo – oné americké masáži uniknout.
Tváře k naší škodě téměř neznámé
Do roku 1989 jsme znali francouzské herce, filmaře i režiséry skoro jako svoje. Tváře i postavy nádherných francouzských hereček se objevovaly vedle jiných fotek, jiného druhu, p na vnitřních stranách dvířek šatnových skříněk a hovory o té herečce či herci francouzské provenience se vedli kdekoli. Od hospod po domácnosti a kuchyňské stoly. Kdo však dneska pozná, či dokonce zná, jména hereček a herců zachycovaných už deset let fotografkou Evou Kořínkovou při Festivalu francouzského filmu? U kolika jmen se nám vybaví tváře?
No, schválně:
Anne Fontaine, Arnaud Desplechin, Audrey Dana, Benoît Jacquot, Bertrand Bonello, Catherine Frot, Édouard Deluc, Fatou N´Diaye, Florence Miailhe, Frot Provost, Guillaume Nicloux, Jacques Doillon, Jean-Pierre Améris, Jérôme Bonnell, Laurent Cantet, Laurent Tuel, Lou Jeunet, Martin Provost, Nicole Garcia, Philippe Le Guay, Serge Toubiana, Stéphanie Di Giusto, Xavier Beauvois
Obáváme se, že málokdo ví a zná, protože jen málokdo filmy, v nichž hráli, kdy viděl. A to je chyba. Chyba jednoznačně na naší straně. A také další pádný důvod pro existenci Festivalu francouzského filmu. A že by u nás byl o francouzské filmy zájem mnohem masovější, dokazuje každoročně mohutný zájem o Festival.
Dík záslužné tvorbě Evy Kořínkové
Eva Kořínková je bytostná fotografka, která se narodila v roce 1978 v Praze, vystudovala gymnázium a katedru Tvůrčí fotografie na Slezské univerzitě v Opavě.
Od roku 2005 pracovala v novinách, následně pak pro Českou tiskovou kancelář a od roku 2009 už je fotografkou na volné noze.
Kromě Francouzského institutu fotografuje také pro Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary, Mezinárodní festival animovaného filmu Anifilm a další.
A je znát, že své práci nejen že rozumí ale, že ji má i ráda a baví ji. Ale co víc, je zjevné, že dokáže objevit v hercích je samé. Upřímné a nehrající. A to vše ne s dnes tak častým, bulvárem milovaným, cílem se jich jakkoli necitlivě dotknout. Nikoli, Kořínková se daří jejich přiblížení nám všem, takových jací jsou a zachycením vyzařováním jejich duše ze vzniklé fotky vstříc k divákům oné fotky.
A tak my, co ony herečky a herce Evou Kořínkovou portrétované, prakticky neznáme, zase na autorčiných fotografiích nacházíme opět ono někdejší - už skoro zapomenuté - okénko na západ. Dnes bez železné opony a otevřené dokořán. Jen ty filmy, ve kterých ty herečky a ti herci hráli, se do toho okénka na západ nějak nemohou vejít. K naší divácké škodě.
Takže díky Evě Kořínkové, která nám ony osobnosti představuje v té nejvyšší profesionální úrovni a s tou nevyšší mírou lidské pokory a pochopení.
Co řekla k výstavě madam Sarah Doignon
Madam Sarah Doignon, první tajemnice velvyslanectví Francie v České republice, Kulturní atašé a Zástupkyně ředitele Francouzského institutu v Praze, výstavu Evy Kořínkové za přítomnosti autorky zahajovala v její mateřštině a nám ji zprostředkovala půvabná překladatelka.
Z jejího vstupu jsme zaznamenali následující:
· Sarah Doignon, nám ve svém vstupu především připomněla, že se kvapem blíží zahájení Festivalu francouzských filmů.
· Letos jde již o jubilejní, 25. ročník.
· Součástí každého takového festivalu, je i přítomnost hereckých osobností v prezentovaných filmech účinkujících.
· V posledních deseti ročnících se proto nedílnou součástí festivalu stala i fotografka Eva Kořínková, která za roky součinnosti s Festivalem vytvořila rozsáhlý archiv hereckých tváří, jež se festivalu zúčastnily.
· Proto, když se připravovaly akce s festivalem spojené, dospělo vedení festivalu k závěru, že by bylo dobré uspořádat výstavu portrétních fotografií od Evy Kořínkové.
· Fotografií často už historických, které dokumentují průřez tímto festivalem za posledních deset let.
· Výjimečnost vystavených fotografií totiž nespočívá pouze v jejich dokumentární unikátnosti, ale především ve zpravování autorkou.
· Fotky jsou nejen vrcholně profesionálními pracemi, ale dokládají i autorčnin smysl pro duši portrétovaných hereček a herců.
Závěrem pak Madam Sarah Doignon poděkovala Evě Kořínkové za ta léta spolupráce s festivalem a projevila radost z toho, že to autorka nevzdává, a že bude fotit i na letošním ročníku festivalu a spolu s vedením Festivalu věří, že tato vzájemná spolupráce bude trvat ještě dlouho.
A my jsme poděkovali půvabné překladatelce za zprostředkování slov paní Sarah Doignon
K 25. Ročníku festivalu francouzského filmu
· Festival francouzského filmu se bude konat od 24. do 30. listopadu 2022 a nabídne v kinech Prahy, Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové a Ostravy celkem 54 filmů.
· Letošní 25. ročník se ponese v duchu oslav francouzské kinematografie, v sekci TOP 10 uvede nejlepší francouzské filmy posledních let.
· Chybět nebudou předpremiérové novinky, krátkometrážní filmy a nové snímky z festivalu v Cannes.
· Festival tedy uvede celkem 159 projekcí.
· Více informací k programu je na stránkách Festivalu francouzského filmu. (https://www.festivalff.cz/ )
Text: Richard Koníček
Foto: Wenca Nikoníček
Eva Kořínková
Tváře Festivalu francouzského filmu
10. 11. - 30. 11.
Galerie 35
Francouzský institut v Praze
Štěpánská 35, Praha 1
