Ester Parasková: Z pootevřeného okna se line páchnoucí odér falešných úsměvů, zneužívání a frustrace aneb výkřik duše rozhněvané autorky
Ester Parasková: Z pootevřeného okna se line páchnoucí odér falešných úsměvů, zneužívání a frustrace
4. 8. – 30. 8.
Galerie Ferdinanda Baumanna
Někdy se stane, že výstava odezní v prostoru (galerie) i v čase (konání), ale přesto její odér vane světem výtvarného umění a nemíní vyvanout. A to značí, že by neměla taková výstava být pominuta. Třeba i dodatečně. Protože v mysli těch co ji stihli navštívit, přece ještě pořád ten odér zůstává.
Mnoho je výstav, mnoho podnětů a jeden čas je všechny, navštívit, shlédnout, prožít a v případě www.www-kulturaok-eu.cz také zpracovat a tlumočit zažité co nejoddaněji ku prospěchu autorů, kteří si o to říkají, a kteří si to zaslouží. Ano, výstava Ester Paraskové skončila, ale její tvorba ne. Takže, nejde o jednu výstavu, ale o jednu autorku a o té je dobré vědět. Sociální sítě nám to umožní – už – a sdělovací prostředky - brzy – také. Jak se říká, ještě o ní uslyšíme.
Ester Parasková a její svět podle ní
Vernisáž výstavy Ester Paraskové: Z pootevřeného okna se line páchnoucí odér falešných úsměvů, zneužívání a frustrace se konala 4. 8. 2021 a dernisáž 30. 8. 21 ve specifické pasážové Galerii Ferdinanda Baumanna. Prostor výkladních skříněk této pasáže jistě nestačí k tomu, aby předestřel doširoka obraz celé tvorby kteréhokoli z vystavujících autorů, ale stačí k tomu, aby na ně upozornil. A učinil tak i v případě Ester Paraskové. A o to vlastně šlo. Ba co víc, o to by mělo jít každé galerii.
Ester Parasková (93) studuje Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, ateliér Intermediální konfrontace, Bakalářský studijní program Výtvarná umění, obor Výtvarná tvorba.
Její obrazy označují odborníci toužící po zaškatulkování stylu umělkyně, jako tzv. semiabstraktní styl. Znamená to zhruba totéž co poloabstraktní. Neposoudíme, hranici půlící abstrakci od ne-abstrakce. Ale to nechme oborníkům. Podstatné, z hlediska diváka, je nadupaná kompozice plná gestické exprese. Obrazy autorky působí prvoplánovým chaosem, zmatkem a nakupením obrazců, hmoty i myšlenek, v jeden koncentrát. Jako kdyby její tvůrčí proces ovládal jakýsi strach z nenaplnění zaplňované plochy. Nebo snad i životní pouti? Obrazy ztrácí klasický a konvenční formát. Což odpovídá zjevné impulznosti z přetlaku duše a tvůrčího pnutí. Autorka kašle na pravidla a upřednostňuje svobodu svého rozjitřeného nitra. Což dotváří až nezřízené vrstvení barev a nečekané materiály, na něž své práce střemhlavě vrhá, opět mimo vší konvence. Vylévá si tak bez ohledu na cokoli své osobité pocity a své osobitě rozbouřené názory.
A osobitost, to je přece jízdenka k nezapadnutí a ranvej k uznání a průniku mezi pár těch, co razí cestu dalším. Tak tu osobitost Ester Paraskové přejme, našlápnuto na svou chtěnou cestu má.
Text: Richard Koníček a Marie Kubíčková, DiS.
Foto: Marie Kubíčková, DiS.
Ester Parasková: Z pootevřeného okna se line páchnoucí odér falešných úsměvů, zneužívání a frustrace
4. 8. – 30. 8.
Galerie Ferdinanda Baumanna