Emma Srncová: Litografie a plakáty aneb Tady naděluji já! Ježíšek
Velká galerie Chodovské tvrze - Praha
10. 11. 2016 -
8. 1. 2017
Na vernisáži (v předvánočním čase) nové prodejní výstavy litografií naivně snových obrázků Emmy Srncové, které od svých začátků až do současnost vytvořila, byla optimisitcky naladěná paní Emma Srncová osobně přítomna i se svou dcerou a malířkou Barborou. Zcela poprvé zde autorka vystavila také výjimečnou kolekci svých plakátů, které jsou však neprodejné.
Vernisáž včetně hudební vložky probíhala spíše formou besedy s autorkou, která je rozenou vypravěčkou. Zejména hovořila o svých známých, o umělcích jako byl Kamil Lhoták, který ji inspiroval k namalování obrazu Vzpomínka na Kamila Lhotáka, či o Janu Zrzavém, kterého se v italských Benátkách (hloupě) zeptali, jaké
že maluje obrazy. Přesto že Zrzavý odpověděl, že maluje Prahu, nikdy jsme v obrazech Zrzavého nemohli spatřit, protože ji nikdy nemaloval…jen detaily, např. kašnu atp.) - (na blbou otázku dostaneme vždy blbou odpověď ).
Rozkvetlé louky v dalekých krajích, vznášející se kola vezoucí čiperné klauny, nebo něžné dívky s rozevlátými vlasy, to jsou charakteristické motivy výtvarnice, jejíž jméno se zprvu skloňovalo pouze v hereckých kruzích.
Emma Srncová začínala jako herečka v Černém divadle Jiřího Srnce, poté co byla na škole vybrána jako modelka na československou výstavu v ukrajinském Kyjevě.
"Se mnou do souboru nastoupili samí výtvarníci (Anderle) a já jsem pod jejich vlivem začala taky malovat. Malovala jsem jen pro své potěšení, později jsem začala spolupracovat na divadelních výpravách a po rozvodu v roce 1980 jsem už měla malování jako svoji profesi.“
přiblížila svůj zcela rušný životní příběh Emma Srncová
Emma Srncová: výtvarnice a malířka
- narozena: 22. 8. 1942 v Praze, rozená Macenauerová
- v dětství nijak k malování neinklinovala, výtvarné umění objevila až ve svých 18 letech
- žádné výtvarné vzdělání nemá
- vdaná 3x, manželé: Ing. Vladimír Navrátil, Jiří Srnec, Pavel Beránek
- děti: Lucie (1963), Jan (1967), Barbora (1969)
- vnoučata: Filip, Barbora, Tobiáš, Emma, Kryštof, Jakub a pejska Popi
- žije a pracuje na Šumavě
- již 30 let vytváří litografie, se kterými začala po rozvodu s Jiřím Srncem a po odchodu z Černého divadla
- plánuje na jaře 2017 výstavu v Českém Krumlově
"Od mládí jsem nemalovala, neměla jsem ani jedničku z kreslení. Horko těžko jsem odmaturovala na gymnáziu, kde mne při tělocviku vybrali do školy manekýnek. Toto povolání jsem dělala do roku 1960. Na československé výstavě v Kyjevě (tenkrát SSSR, Ukrajina) jsem dostala nabídku stát se herečkou v Černém divadle Jiřího Srnce, ve kterém jsem setrvala 20 let. Se mnou do souboru nastoupili samí výtvarníci a já, i pod jejich vlivem, jsem začala také tvořit. Malovala jsem pro své potěšení, později jsem spolupracovala i na divadelních výpravách a filmech".
- po rozvodu s Jiřím Srncem v roce 1980 se malování stalo povoláním
- vystavovala od roku 1972 na mnoha místech světa (téměř 170 výstav)
- nyní už necestuje, vystavuje výhradně v Čechách
- nejvíce se „dobíjí" v domečku na Šumavě, kde pomalovala a zrenovovala, co se dalo
„Ráda chodím do lesa, na houby a užívám si vesnického života. Mám tam hodně kamarádů, kteří o mne pečují a také hodně „pelíšků", kde stále častěji odpočívám. Po 70. narozeninách děkuji za každé nové ráno. Už jsem pochopila, co znamená to babičkovské: Hlavně to zdravíčko! “
Komentovaná prohlídka výstavy se koná ve čtvrtek 15. 12. 2016 od 18.00 hodin
Máme otevřeno: út – ne: 13.00 – 19.00 hodin
Vstupné: 50 / 30 Kč
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: © Ing. Olga Koníčková