Elżbieta Grosseová: Transformace aneb transformujeme-li negaci v pozitivní energii…
Nová síň - Praha
13. 12. 2018 - 12. 1. 2019
Na vernisáži nové výstavy Transformace v Nové síni, výstavy, kterou připravila Elżbieta Grosseová ze svých monumentálních (včetně těch nejnovějších ze sérií Vykopávky, Terče, Ostrovy a Křehkosti, Spamy) sochařských děl, byla usměvavá autorka vystavených několika desítek plastik osobně přítomna. Název výstavy Transformace je odvozen z cyklu, na němž pracuje od roku 2014. Právě princip transformace je základním hybným momentem její tvorby. Elżbieta Grosseová pomocí svých děl pojmenovává základní životní příběhy a události, s nimiž se často musíme vyrovnávat. Vskutku pracovitá a plodná autorka se zúčastnila nepočítaně samostatných, společných výstav i sympózií. Její díla jsou zastoupena v institucích po celém světě.
„Monumentální formy hrubých struktur,
experiment,
konstrukční ekvilibristika,
střídmá, až zemitá barevnost,
použití hlíny jako média,
témata,
která se dotýkají niterných záležitostí,
křehkosti života a pozemského bytí,
stejně tak jako přírodních sil,
jež dokážou tvořit i ničit
-
tvorba jako vlastní vyrovnávání se s těžkostmi,
ale i jako nutnost,
která dokáže transformovat negaci v pozitivní energii.
Ve zmíněných principech a charakteristikách díla Elżbiety Grosseové
lze zřetelně vystopovat touhu po objevení a znovunalézání řádu,
obecných zákonitostí světa,
ale také zákonitostí lidského bytí.
Grosseová se nejraději inspiruje přírodou samotnou,
ostatně komunikuje s ní přímo a intenzivně i díky zvolenému médiu.“
(text: Martin Vaněk)
„Před 10 lety (v roce 1999) se
Elżbieta Grosseová
průkopnicí v tvorbě z u nás dosud jen málo známého materiálu,
se kterým se seznámila na stáži v USA.
Je jím tzv. paperclay neboli papírohlína,
materiál složený z hmoty buničitých vláken a keramické hlíny.
Právě ten jí umožnil svými vlastnostmi vytvářet plastiky nezvyklých tvarů,
náročných na vypracování.
Díky tomu mohly vzniknout například Konstrukce Vlna, Chobotnice či Hnízdo.
Nemusíte ani číst názvy,
a přesto ve vás plastiky svou expresivností vyvolají nejrůznější dojmy.
Jeden si bude jistý, že si prohlíží části meteoritů nebo vzorků hornin
dovezených z jiných planet,
druhému budou možná evokovat předměty,
jež ztratily původní podobu pod nánosem pompejské lávy
a
třetí v nich bude vidět spíš odraz přírody,
stopy podivuhodných nadnormativních zbytků larev, plodů apod.
Romantik uvidí zkamenělé vlny a materialista dost možná řekne,
že je to jen kus hlíny s otiskem pneumatik,
rozrušený pluhem či jiným zemědělským nebo stavebním strojem.
A co skutečně tímto svým dílem zamýšlí autorka?
Především, jak sama říká,
jí pomáhá uvolnit pouta ostychu či strachu před sebou samou.
Jeho prostřednictvím si klade věčné i právě aktuální otázky
a zároveň na ně hledá s pomocí tvárného materiálu odpovědi.
Ať už v umění tíhnete víc k abstrakci
nebo
naopak k realistickému ztvárnění,
plastiky Elžbiety
Grosseové dokáží vystihnout samou podstatu dění,
někdy se stačí jen dívat, jindy je třeba se trochu víc vžít do cítění autorky.“
(zdroj: Zuzana Ottová, březen 2009)
Elżbieta Grosseová
- studia: 1960 - 1966/Akademia Szuk Pieknych,Varšava, ateliér sochařství
- stáže a studijní pobyty:
- 2010 - 2011/ Akademia Szuk Pieknych, Varšava
- 2010/ECK Bornholm, Německo
- 2007/International Ceramic Studio, Kecskemét, Maďarsko
- 2007/IAR Vallauris, Francie
- 2002/International Workshop, NeotHakkikar, Izrael
- 2004/Ceramic Museum Suci, Čína
- 2004/Kung Hee University Collegeof Art, Seoul, Korea
- 2003/Guldagergaard, CeramicReserch Center, Skaelskor, Dánsko
- 2002/ICS, Philadelphia, USA
- 2001/ICS, Istanbul, Turecko
- 1999/Shigaraki CCP, Japonsko, University Ann Arbort, Michigan, USA
Členství ve sdruženích:
International Academy of Ceramic, Ženeva, Švýcarsko
Unie výtvarných umělců ČR
Sdružení výtvarných umělců keramiků
Kurátor: Martin Vaněk
110 00 Praha 1
Voršilská 139/3
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková