Úvod > Elžbieta Grosseová "Maraton" aneb “Shazuji pouta strachu a ostychu před sebou” (E. G.)

Elžbieta Grosseová "Maraton" aneb “Shazuji pouta strachu a ostychu před sebou” (E. G.)

06.09.2024 18:21

Elžbieta Grosseová

Maraton

4. 9. – 28. 9. 2024

Galerie Nová síň

"Stále se vracet a experimentovat, hledat nové možnosti k vyjádření.

Nikdy nejsem úplně spokojená s výsledkem a to mě žene dál.

Proces tvorby mám nejraději. Struktury a destrukce objektů vyjadřují křehkost života.

Týkají se mých prožitých emočních příběhů v hlíně zhmotněných a hlínou popsaných."

Elžbieta Grosseová, sochařka

„Objekty z cyklu „Maraton“, vystavené v galerii Nová síň,

vznikaly v posledních dvou letech.

Minimalisticky pojatá instalace jednoduchých kónických objektů,

které mohou svým zalomením evokovat pohyb lidských nohou, je

metaforickým vyjádřením temporality lidského života a

neuchopitelnosti přítomného okamžiku, neustále těkajícího mezi minulostí a budoucností.“

Martina Mrázová, kurátorka výstavy

O člověku a přírodě - z přírodní hmoty

Elžbieta Grosseová je sice našemu webu známa už od jeho vzniku v roce 2013. Souhrn některých našich setkání s jejími sochařskými díly uvedený na konci tohoto článku to dokládá. Každá výstava děl Elžbiety Grosseové je silný, dalo by se říci, že doslova zemitý zážitek. Její oblíbené sochařské medium je přece keramická – hlína.

Alespoň z naší zkušenosti je to sice pořád jedna a táž Elžbieta Grosseová, leč výstava co výstava jsou z tvůrčího hlediska až nevyčerpatelně pokaždé jiné.

Jednou se setkáme s téměř monumenty, hrubě tvarovanými, jindy jde o hříčky na hraně statiky, pak zas zklidněná zemitá barevnost, nebo třeba něžná až intimní výrazivost…

Těžko hledat spojnici mezi tou širokospektrální autorčinou sochařinou. Snad jen střet autorčina vnitřního světa s dennodenním pobýváním na tomto zamotaném světě, zmítaném výkyvy, jaké dovedou, kromě člověčenstva, už jen přírodní živly. To by mohla výt spojnice. Ale pozor, ještě něco je vlastně vlastní všem výstavám Elžbiety Grosseové: přes různé rezonance negací, nakonec vyzní výstava pozitivně. A to tak silně, že divák odchází nabit pozitivní energií. Což ne každý tvůrce – ať už v jakémkoli žánru a mediu – dokáže.

Elžbieta Grosseová zjevně právě takové vyznění svých děl, své výstavy, hledá. Pracně a postupně narovná nerovnosti našich vztahů, až jim vrací to, co stále častěji postrádají, řád a návrat k přírodě. A jsme zpět u té zmíněné zemitosti…

Díla Elžbiety Grosseové jsou zkrátka z přírodní hmoty, tak vyprávějí o přírodě a člověku.

Kurátorka výstavy, Martina Mrázová, o Martonu

„Elžbieta Grosseová je jednou z mála sochařek, které se v českém prostředí dlouhodobě vyjadřují prostřednictvím keramických hmot. V její tvorbě se spojuje technická dokonalost sochařské práce a konstruktivní cítění formy s otázkami paměti, osudovosti a křehkostí lidské existence ve vztahu k obecnějším otázkám přírodních zákonitostí.

Objekty z cyklu Marton, které vznikaly v posledních dvou letech, vzešly z autorčiny představy světa, jehož energie je spjatá s nezadržitelným pohybem hmot.

Minimalisticky pojatá instalace jednoduchých kónických objektů, které mohou svým zalomením evokovat pohyb lidských nohou, je metaforickým vyjádřením temporality lidského života a neuchopitelnosti přítomného okamžiku, neustále těkajícího mezi minulostí a budoucností.„

ELZBIETA GROSSEOVÁ

· Akademická sochařka narozená ve Varšavě.

· Základní a střední školu absolvovala v Praze.

· V roce 1960 se vrátila do Varšavy studovat na Akademii krásných umění.

· 1966 absolvovala na katedře sochařství (prof. Strynkiewicz).

· Po studiu se zabývala kovovou plastikou.

· Tehdejší práce jsou instalovány v několika zastupitelských úřadech Polské republiky, v centru Varšavy na třídě Marchlewskiego a v areálu OSN v New Yorku.

· Po návratu do Prahy v roce 1973 se věnuje keramice.

· Přelomem se pro autorku stává rok 1991

· Osvobozuje se od dosavadního stylu a charakteru keramické tvorby a veškerou energii věnuje osobitému ztvárnění sochařských objektů

· Její objekty se stávají vyjádřením vlastního vnitřního světa, větší volnosti a svobody.

· Elzbieta Grosseová realizovala samostatné výstavy v Praze, Bratislavě, Českém Krumlově, New Yorku, Klagenfurtu a Linci (Rakousko), Cassis (Francie), Houtave (Belgie), ve Walbrzychu (Polsko), Mnichově a mnoho společných výstav v dalších českých a evropských městech.

· Díla Elzbiety Grosseové najdeme vystavena v muzeích a galeriích v Praze, Brně, Plzni, Českém Krumlově, Boleslawci, Wroclavi, Kecskemétu, Frankfurtu a. M., Stuttgartu, Faenze, Cassis, Sheppartonu a kanadském Waterloo.

· V roce 1999 absolvovala pracovní pobyt v Shigaraki Ceramic Cultural Park v Japonsku.

Text a foto: Richard Koníček

Foto autorky při zahájení výstavy: Gabriel Urbánek