Eliška Cílková:´ Zóna´ aneb jak dlouho bude Pripjať je největším ´městem duchů´ na světě?!
Galerie AMU – Praha
7. 5. – 8 . 6. 2014
Navštívili jsme neobvyklou výstavu, Eliškou Cílkovou umělecky zachycenou situaci v zóně 1 (2 km od elektrárny) po havárii černobylské jaderné elektrárny, ke které došlo 26. 4. 1986, tj. před přesně před 28 lety.
Jak dobře všichni víme, došlo k tragickému zamoření oblasti o rozloze mnoha tisíců kilometrů čtverečních. Bezprostřední okolí reaktoru muselo být evakuováno a většina obyvatel se do svých domovů již nikdy nevrátila. Dnes černobylskou oblast členíme na několik vnitřních zón, které přísně hlídáme, a vstoupit do nich můžeme pouze na zvláštní povolení.
V zóně 1 (okruh zhruba do 2 km od elektrárny) se nachází město Pripjať, kde dříve žilo přibližně 50 000 lidí. Po havárii zůstalo zcela opuštěné. V Pripjati jakoby se zastavil čas, a proto je dnes toto město považováno za jedno z největších ´měst duchů´ na světě.
Výstava, která černobylskou oblast přibližuje zvukem i obrazem, je složena ze 3 celků
- Prvním z nich je soubor hudebních kompozic, inspirovaných konkrétními místy v Pripjati. Jedná se o autentické nahrávky zvuků přírody, interakce člověka se zónou, nebo radiometrických dozimetrů, pořízených v oblasti první zóny v letech 2010–2012.
- Interaktivní zvuková instalace (4-kanálová, neustále proměnlivá prostorová kompozice) v centrální místnosti přibližuje nejistý charakter ´zóny´, která je sice stabilní a bez vitality, pozvolný rozpad a skrytá nebezpečí tu ovšem generují neustálou intenzivní atmosféru napětí a možné okamžité změny. Technicky využívá instalace programování v komplikovaném softwarovém prostředí, ale zároveň jednoduchého akustického efektu.
Tematizuje tak nenápadně černobylskou technologickou ambivalenci: její pokročilost i zastaralost, složitost, křehkost, možnost selhání, éru těžkého průmyslu i informační společnost.
- Součástí výstavy jsou i videoprojekce, které vznikly náhodným zapínáním fotoaparátu při přesunu mezi jednotlivými prostory a hudební kolekce Pripyat Piano přinášející dokumentaci zapomenutých černobylských klavírů.
Ze životapisu vskutku odvážné ženy: Eliška Cílková
- 1987 - narodila se
- je skladatelka
- tíhne k přesahu k multimediálním a konceptuálním projektům, navazuje na tradice moderny i poválečné cageovské avantgardy, pracuje v rámci sound artu.
- skladbu studovala ve Vídni, v Praze a v Bratislavě
- nyní dokončuje magisterské studium skladby na HAMU v Praze u prof. Hanuše Bartoně
- v roce 2010 poprvé navštívila Černobylskou jadernou elektrárnu a Pripjať
- 2014 se opět do ´zóny´ vrátila natočit zvuky opuštěných pripjaťských klavírů.
Autor konceptu: Eliška Cílková
Vystavující autoři: Eliška Cílková, Jan Ryant Dřízal
Technická realizace zvukové instalace: Jakub Hybler
Kurátorka: Hana Buddeus
Grafické řešení: Mütanta
Galerie AMU - Hartigovský palác
Praha 1
Malostranské náměstí 12
Vstup: volný
Máme otevřeno: úterý – pátek: 10.00 – 12.00 a 13.00 – 18.00 hodin
Ing. Olga Koníčková (zdroj:tisková zpráva)
Foto: autorka