Eduard Steinberg. From Moscow to Paris aneb Prahu jsem nikdy nestihl navštívit…
Galerie hlavního města Prahy/Dům U Kamenného zvonu - Praha
24. 2. – 28. 5. 2017
Eduard Steinberg, malíř, jehož svět se mu jevil viditelnější než svět reálný
Na tiskové konferenci k nové výstavě Eduard Steinberg. From Moscow to Paris jsme byli seznámeni s pohnutým a nesnadným životem, nám nepříliš známého, ruského malíře Eduarda Steinberga. V jeho díle se projevuje především jeho touha po svobodě tvorby…je tvůrce unikátního směru = metageometrie….výstavu nám bylo doporučeno zhlédnout nejdříve v druhém patře a potom až v patře prvním…
Na TK byli přítomni Magdalena Juříková, ředitelka GHMP, kurátor Hans-Peter Riese (vlevo na foto) a interní kurátor – koordinátor výstavy Jakub Král (vpravo na foto). Výstavu uspořádala Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Museem Wiesbaden (kde se již konala, ale v rámci jiné koncepce) a donací Galina Manewitsch 2013.
Eduard (Edik) Steinberg (1937–2012)
- patří k předním zástupcům ruských nonkonformistů, v jejichž životě sehrála zásadní roli Praha
- již v 60. letech 20. století, především v období Pražského jara, podnikali čeští historici umění (z Prahy to byli Miroslav Lamač, Jiří Padrta či Jindřich Chalupecký) cesty do Moskvy a navazovali tam kontakty s izolovanými umělci. Všichni tři se zároveň stýkali s kolegy na Západě, kteří v polovině 60. let začali Prahu navštěvovat, a díky tomu se vedle českých umělců, na Západ od nás téměř neznámých, seznámili i s díly některých Rusů.
- ke zmíněným kolegům kunsthistorikům patřil i kurátor této výstavy Hans-Peter Riese
- čeští kritici o svých návštěvách Moskvy publikovali v západních uměleckých časopisech, a tak se Riese – oklikou přes Prahu – se jmény ruských nonkonformistů seznamoval
-
Jindřich Chalupecký si s Eduardem Steinbergem vybudoval počátkem 70. let mimořádný vztah a začali si dopisovat. Chalupecký také jako první kurátor vystavil jeho dílo mimo území Sovětského svazu.
- Eduard Steinberg byl prakticky od narození předurčen k životu na okraji
- jeho otec, umělec, básník a překladatel Arkadij Steinberg, byl ve Stalinově éře odsouzen a deportován do pracovního tábora; po propuštění směl žít pouze v malém městě Tarusa na řece Oka
- Eduard neměl šanci na jakékoli vyšší vzdělání, proto ho otec vyučoval malbě sám a zprostředkoval mu široký přehled o výtvarném umění i literatuře
Edik Steinberg se posléze vrátil do Moskvy, byl přijat do Svazu výtvarných umělců SSSR a mohl se tak občas účastnit oficiálních výstav. Jeho malířský styl se však stále ubíral směrem, který sovětští funkcionáři netolerovali. Navíc byl členem neoficiálního hnutí nonkonformistů. Kvůli přátelství s Iljou Kabakovem, Vladimirem Nemuchinem, Erikem Bulatovem a Oskarem Rabinem byl ze strany oficiálního dění v Moskvě ignorován, nemohl vystavovat a byl zahnán do izolace.
Jeho dílo se však i v této době vyvíjelo. Na jedné straně čerpal z hluboké religiozity, na straně druhé se vypořádával s ranou ruskou avantgardou kolem Maleviče a jeho okruhu.
- Eduard Steinberg je však ovlivněn také ruskou kulturou a jejími kořeny ve venkovském životě
- v 70. a 80. letech pravidelně trávil letní měsíce v typické ruské vesnici Pogorelka, kde žil s lidmi, kteří pro něj znamenali skutečné, nefalšované Rusko
- přátelům z Pogorelky věnoval významný cyklus obrazů, který můžeme v úplnosti zhlédnout na této výstavě
Od počátku 90. let trávil Steinberg zimní měsíce v Paříži, kde mu jeho galerista Claude Bernard poskytoval potřebné zázemí; ročně mu uspořádal jednu dvě výstavy a stal se pro něj nejdůležitějším obchodníkem s uměním. Na léto Steinberg odjížděl do Tarusy, kde vyrostl a kde vlastnil venkovský dům.
90. léta také přinesla rostoucí ohlas Steinbergova díla na Západě.
Výstav je stále více, především ve Francii a v Německu.
Umělec nalezl nezaměnitelný styl a hlavně v Paříži byl neobvykle produktivní.
Zařadil se tak vedle Kabakova a Bulatova k hlavním představitelům raného sovětského nonkonformismu.
O Steinbergově tvorbě poté vyšlo mnoho monografií a katalogů v ruštině, francouzštině a němčině. Přes vážné zdravotní potíže, kvůli nimž byl v Paříži opakovaně hospitalizován, pracoval neúnavně dál.
- 2012 však v Paříži onemocnění podlehl. Pohřben je v Taruse.
Výstava v Domě U Kamenného zvonu je Steinbergovým symbolickým návratem do Prahy. Do města, jehož prostřednictvím navázal první kontakty se Západem. Zahrnuje četné práce pocházející z ruské soukromé sbírky, jež je uložena v Praze. Dosud nebyly veřejně prezentovány, a proto naše povědomí o díle Eduarda Steinberga zásadně prohlubují a obohacují. (zdroj: text - Hans-Peter Riese, původně žurnalista)
Záběry z videa, které doporučujeme si zhlédnout...
Nyní dáme slovo internímu kurátorovi – Jakubovi Královi
Není úplně náhodou, že ruské umění začíná v 60. letech silně expandovat na Západ. V roce 1962 totiž ve Velké Británii vychází zásadní monografie Camilly Grayové Velký experiment. Ruské umění 1863–1922, kterou v našem prostředí v roce 1965 obsáhle recenzoval v 8. čísle časopisu Výtvarné umění Bohumír Mráz. Stejně jako ve Spojených státech a v západním umění vůbec, které sovětskou avantgardu skutečně poprvé poznává, i u nás se začínají do popředí dostávat neokonstruktivistické tendence reprezentované sochařskou tvorbou Stanislava Kolíbala, Karla Malicha nebo Radoslava Kratiny.
Faktickou spojnicí mezi ruskými umělci a naším domácím prostředím byl ale od počátku především kritik a historik umění Jindřich Chalupecký (1910–1990), který v 60. letech působil jako kurátor Galerie Václava Špály, v níž uvedl mnoho současných zahraničních neokonstruktivistických umělců (Otto Herbert Hajek, výstavy Klubu konkretistů nebo právě Stanislava Kolíbala s Karlem Malichem), a to včetně Steinberga samotného.
Po celá 60. a 70. léta spolu udržovali čilý kontakt nejen prostřednictvím korespondence, ale také prostřednictvím několika návštěv, které uskutečnil společně s Jiřím Šetlíkem při svých cestách do Ruska. Československá kritika tak byla prakticky vůbec první, která si začala všímat dění především na současné moskevské umělecké scéně 60. let.
Eduard Steinberg (1937–2012) ve svém díle pracuje s odkazem ruského suprematismu Kazimira Maleviče, jehož dílo a práce s ním ovšem nejsou v našem prostředí ničím neobvyklým.
Malevičův hrob se často objevuje v konceptuálních strategiích vztahování se k jeho odkazu v tvorbě Rudolfa Sikory a vliv jeho myšlení se také objevuje v tvorbě generačně spjatého autora Viktora Pivovarova žijícího od roku 1982 v Praze.
Steinbergova poloha je však oproti tradici tuzemského modernismu výrazně lyrická a jeho suprematistické reflexe se vztahují k utopickým idejím metafyzického prostoru a později také k hluboké religiozitě sovětského venkova.
K ruskému neoavantgardnímu umění se tak Steinbergovou výstavou Galerie hlavního města Prahy vrací po více než 20 letech, kdy naposled na výstavě Mileny Slavické Létat – odejít – zmizet představila moskevské konceptualisty včetně okruhu autorů Steinbergovi generačně blízkých (Ilja Kabakov, Erik Bulatov). (zdroj: text Jakub Král)
Kurátor výstavy: Hans-Peter Riese
Koordinátor výstavy: Jakub Král
Architektonické řešení: Tomáš Svoboda
Grafické řešení: Zdeněk Ziegler
Česko-anglický překlad a redakce textů: Vladimíra Šefranka Žáková
Německo-český překlad a redakce textů: Lenka Vosičková
Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
PR a Marketing, vedoucí: Michaela Vrchotová
Vzdělávací programy, vedoucí: Lucie Haškovcová
Poděkování: Museum Wiesbaden, Schenkung Galina Manewitsch 2013, Art Audience s.r.o. a soukromí zapůjčitelé
110 00 Praha 1
Staroměstské nám. 13
Máme otevřeno. út–ne 10.00 - 20.00 hodin
Vstupné. 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
Komentované prohlídky
čt 23. 3. 2017 v 18.00 hodin/Milena Slavická, historička umění
st 19. 4. 2017 v 18.00 hodin/Tomáš Glanc, docent slavistiky na Univerzitě v Curychu
čt 27. 4. 2017 v 18.00 hodin/ Maria Černá Pivovarova, historička umění, a Viktor Pivovarov, umělec a blízký přítel Eduarda Steinberga
st 17. 5. 2017 v 18.00 hodin/Jakub Král, interní kurátor výstavy
Sobotní výtvarné workshopy
so 18. 3. 2017 13 00–18.00 hodin/ Hry s geometrií, Dům U Kamenného zvonu
so 13. 5. 2017 13.00–18.00 hodin/ Abstrakce a spiritualita, Dům U Kamenného zvonu
so 27. 5. 2017 13.00–18.00 hodin/ Tvarosloví obrazu, Dům U Kamenného zvonu
V rámci edukačních aktivit budeme testovat a zkoumat potenciál geometrie i možnosti abstrakce. Toto zaměření se stane podstatou výtvarných aktivit – skládání geometrických tvarů, práce s detaily, experimenty s měřítkem, proměny barevnosti apod.
S použitím totožných výrazových prostředků budeme vytvářet série různých obrazů a zkoumat tak možnou variabilitu kompozic.
Při tvorbě bude uplatněn explorativní princip náhody i promyšlený záměr.
Výtvarný jazyk pravoslavných ikon se pro nás stane výchozím bodem pro utváření abstrahujících obrazů.
Základem tohoto procesu bude výběr jednotlivých elementů a jejich redukce na základní čistou formu linie a plochy.
Sobotní workshopy jsou určené dětem, rodinám s dětmi a dalším zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných. Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoliv ve vymezeném čase.
Výtvarný ateliér pro dospělé a seniory
ne 12. 3. 2017, 15.00 -18.00hodin/ Věda versus hra s geometrií, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
ne 19. 3.2017, 15.00–18.00 hodin/Tvary a tělesa nepředmětného světa, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
V rámci malířských dílen budeme reagovat na tradici ruského suprematismu a na představitele nonkonformismu Eduarda Steinberga.
Proces malby budeme vnímat z hlediska hry, experimentu i vědy a v rámci workshopů se budeme dotýkat kořenů modifikace abstraktního umění.
Do nepředmětného světa barevných koloritů budeme převádět své myšlenky, pocity a vize.
Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby.
Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy. Rezervace nutná
Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové 5 Kč; nad 10 let 20 Kč
Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz , 606 612 987, 608 216 418
Kromě výše zmíněných akcí budou probíhat i další edukační aktivity zaměřené na ostatní cílové skupiny, jako jsou například znevýhodnění návštěvníci nebo rodiče s dětmi na rodičovské dovolené.
Hodnocení: 79 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková