École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž aneb když město nad Seinou bylo tepajícím centrem kosmopolitního uměleckého světa
École de Paris
Umělci z Čech a meziválečná Paříž
8/11 2024–2/3 2025
Valdštejnská jízdárna
Výstava École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž, je
výsledkem několikaletého výzkumu kurátorky Anny Pravdové, který
zahrnoval nejen studium dobových periodik a korespondence, ale také
důkladné bádání v soukromých i veřejných archivech
ve Francii, v Rakousku a ve Spojených státech.
„Ačkoliv jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen jsou
dnes nejčastěji spojována s českým uměním ve Francii,
tehdejší pařížské publikum mělo zcela jiné favority.
Kars, Coubine a Eberl byli mnohem známější a
byli vystavováni v nejprestižnějších galeriích, vycházely jim monografie.
V rámci této výstavy jejich umění znovu připomeneme a
představíme českému publiku v širším kontextu pařížské školy.
Kromě děl těchto tří klíčových autorů výstava nabídne také práce jejich současníků,
mezi nimi i světově známých jmen jako jsou
Amedeo Modigliani, Marc Chagall, Suzanne Valadon,
Chaïm Soutine, Jules Pascin, Chana Orloff či Maurice Utrillo.
A nebude chybět ani fotograf noční Paříže Brassaï.“
PhDr. Anna Pravdová, Ph.D.
Kurátorka Sbírky moderního umění NGP a kurátorka výstavy École de Paris
Škola Paříží…
École de Paris - Umělci z Čech a meziválečná Paříž je jednoznačně výstava Anny Pravdové. Není to první a zdaleka jistě ani ne poslední výstava připravená právě PhDr. Annou Pravdovou, Ph.D., kurátorkou Sbírky moderního umění NGP a naší přední expertkou právě na osobnosti výtvarného umění meziválečné pařížské umělecké scény. O celé řadě výstav připravených právě Annou Pravdovou, jsme na www.www-kulturaok-eu.cz s obdivem, nadšeně informovali. Nezapomenutelný byl také v roce 2018 probíhající cyklus přednášek, francouzsky, paní Markéty Theinhard, přední světové znalkyně tvorby Františka Kupky, konané ve Francouzském institutu pod názvem „Kupka jako kreslíř a ilustrátor“ konaný při příležitosti právě v té době probíhající výstavy věnované životu a tvorbě Františka Kupky ve Valdštejnské jízdárně. Její hlavní kurátorkou byla – jak jinak – právě Anna Pravdová jakožto respektovaná vedoucí celého týmu francouzských kurátorek, v čele s Markétou Theinhard (viz.náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/frantisek-kupka-1871-1957-aneb-kdyz-orientaci-primek-a-vertikal-strukturujeme-prostor/).
Na přednáškách Markéty Theinhard byla sice Anna Pravdová, především pozornou posluchačkou, ale svými glosami a v prostoru pro diskusi i příspěvky, se projevovala opět jako vynikající fundovaná partnerka i světoznámé Markétě Theinhard (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/marketa-theinhardt-kupka-jako-kreslir-a-ilustrator-kupka-dessinatour-de-presse-aneb-dve-hodiny-nad-kupkovymi-ilustracemi/ ).
Takže už vzhledem k výše naznačenému, nemohla být výstava, kterou Anna Pravdová připravila na přelom roku do Valdštejnské jízdárny, námi opomenuta. A doporučení od odborníků, která jsme k této výstavě dostali, nás v tom jen utvrdila.
Česká reprezentace se mezi Francouzskými legendami neztratila
Nebude-li výstava École de Paris prodloužena (součástí jsou totiž četné unikátní zápůjčky z celé Evropy, a ty bývají vázány termínově), mají návštěvníci již jen necelý měsíc na návštěvu této pozoruhodné výstavy. Ale nezaváhají-li, čeká je opravdu nevídaný průřez tvorbou našich velice ve Francii úspěšných a významných francouzských malířů z tzv. meziválečného období.
Náměty vystavených obrazů jsou lidsky naprosto typické pro Paříž tohoto zlatého věku tamní výtvarné scény. Mezi čtvrtisícovkou vystavených děl převažují, alespoň dle diváckého pocitu portréty. Osobností doby, autoportréty autorů, ale především, portréty sličných a vnadných modelek stejně jako už poněkud svojí náročnou činností poznamenaných žen z pouliční nabídky. K tomu přináleží i rozverné a odvážné scény z kabaretů, varieté, kaváren, malířských ateliérů i hanbinců. Prostě bujará Paříž 30. let minulého století.
Ale abychom nezvýraznili jen tuhle část přehlídky.
Zastoupeny jsou samozřejmě také další žánry malířského zájmu, od krajin, denní život, domácí prostředí až po zátiší.
Návštěvník si v chytře rozčleněných kójích věnovaných vždy určitému tématu a tvůrcům, s připojeným plánkem očíslovaných vzorků vystavených obrazů může doplnit své vzdělání o této etapě světového malířství nebo ho dokonce teprve získat. Přiznejme si upřímně, kolik z nás ví, že hvězdy „francouzského“ malířství, dané doby jakými byli Georges Kars, Othon Coubine či Francois Maurice Eberl byli pseudonymy našich českých umělců…
A tak se díky výstavě École de Paris dozvíme, že máme důvod k hrdosti na um našich autorů, kteří se v oné době stali významnou součástí uměleckého renomé opravdové pařížské umělecké školy. Určitě bude výstava École de Paris ve Valdštejnské jízdárně pro nejednoho obdivovatele zlaté francouzské umělecké školy meziválečných let značným prozřením.
Ale dosti slov ohromeného diváka, slovo má tisková zpráva Anny Pravdové
Čeští umělci v meziválečné Francii
„Řekne-li se „čeští umělci v meziválečné Francii“, každému se dnes vybaví především jména František Kupka, Josef Šíma, Jindřich Štyrský a Toyen. Řeklo-li se totéž umění milovnému Pařížanovi dvacátých let, vybavil si v prvé řadě jména Georges Kars, Othon Coubine a François Zdeněk, nebo François Maurice Eberl. Právě oni se dokázali nejvíce prosadit na pařížské meziválečné umělecké scéně, jejich díla se objevovala v prestižních galeriích a na stránkách výtvarných časopisů. Byli součástí kosmopolitního uskupení umělců usazených především na Montmartru a Montparnassu, označovaného jako pařížská škola.
Projekt se proto pokouší zmapovat Karsovu, Kubínovu a Eberlovu pozici v pařížském uměleckém provozu a připomenout jejich účast na výtvarných salonech a kolektivních výstavách. Vedle řady dosud neznámých děl od těchto tří autorů, která tvoří jádro výstavy, ukazuje také obrazy Edity Hiršové a světově známých autorů jako Amedeo Modigliani, Chaim Soutine, Jules Pascin, či Chana Orloff.
Pařížská škola / École de Paris
Pro pařížskou školu je charakteristické míšení stylů, i jistá stylová hybridita způsobená právě oním kosmopolitním prostředím, v němž díla vznikala, umožněným aurou meziválečné Paříže jakožto uměleckého centra moderních uměleckých proudů. Nesporné však je, že společenský kontext, v němž tito umělci žili a tvořili, generoval v jejich tvorbě příbuzná témata: k charakteristickým námětům patřily portréty současníků, v civilu či v různých kostýmech, včetně jejich obchodních zástupců a galeristů, městské krajiny, výjevy z pouličního života chudinských čtvrtí Paříže, modelky, prostitutky, scény z kabaretů a cirkusů, pohledy do ateliérů, kaváren, zábavních podniků aj. – tedy soudobý život meziválečné Paříže. S těmito tématy se tedy na výstavě setkáme především. Vedle toho jsou ale bohatě zastoupeny i Coubinovy krajiny z jižní Francie, a vůbec poprvé je představen soubor děl O. Coubina, který do své sbírky získal bratr Gertrudy Steinové Leo Stein.“
Paříž a “návrat k řádu”
Po první světové válce reagovali umělci na konflikt, jež do té doby neměl ve světě srovnání, zpracovávali vlastní hluboké zážitky, strach z minulosti i budoucnosti. Někteří navazovali na umění před válkou, jiní hledali nové formy. Paříž byla tehdy tepajícím centrem kosmopolitního uměleckého světa, kde se prolínaly různé styly a přístupy. Výstava zavede diváka do tehdejších galerií, salonů, na Montmartre i Montparnasse, mezi umělce, sběratele, ale i lidi na okraji společnosti a prostitutky. Ukáže výjevy z kabaretů a cirkusů, portréty umělců, zátiší, městské i provensálské krajiny. Vedle připomínky tvůrců, kteří dominovali umělecké Paříži mezi dvěma válkami, se přehlídka zaměřuje také na témata a styly, které utvářely jejich tvorbu a byly na tehdejší umělecké scéně velmi populární. Tedy na moderní figurativní tvorbu a meziválečný neoklasicismus, návrat ke klasické výtvarné formě. Umělci jako Kars a Coubine reagovali na společenské změny „návratem k řádu“, jejich tvorba se tak-po chaosu a hrůzách první světové války -vrací ke stabilitě a ke klidu a opouští předválečnou experimentaci.
Unikátní díla a archivní bádání
Návštěvníci mají jedinečnou příležitost vidět řadu děl, která dosud nebyla vystavena. Mezi nimi jsou i práce, které byly nedávno objeveny v amerických sbírkách a poprvé se vrací do Evropy. Jde o soubor děl Othona Coubina, jež patřil sběrateli Leovi Steinovi, bratrovi slavné spisovatelky a básnířky Gertrude Steinové.
K vidění je téměř dvě stě sedmdesát děl, vč. knih a grafických listů. Díla jsou zapůjčena z prestižních evropských muzeí (např. Musée d'art Moderne de Paris, Nouveau Musée National de Monaco, Musée de Montmartre či Musée de Grenoble), z nejvýznamnějších českých veřejných galerií a z řady zahraničních i tuzemských soukromých sbírek, jednatřicet děl pochází ze sbírek NGP.
Osudy umělců
Příběhy všech tří umělců se prolínají s dramatickými osudy Evropy během minulého století a jsou všechno jiné, než lineární a černobílé.
Georges Kars (narozený jako Georg Karpeles), Othon Coubine(původně Otakar Kubín) i François Zdenek (František Zdeněk) Eberl přišli do Francie již před první světovou válkou. Kars byl český Němec židovského původu, za války bojoval na straně Rakouska – Uherska. Eberl vstoupil ve Francii do československých legií, byl vážně raněn a později pracoval jako řidič sanitky pro Červený kříž.
Coubin byl během první světové války s manželkou nejprve internován v cizineckém táboře u Bordeaux, poté pracoval v Národní knihovně a podílel se na odbojové činnosti československé kolonie v Paříži.
Po válce se všichni tři setkali v Paříži a jejich realistická figurativní malba tam slavila nebývalé úspěchy. Prosadili se na tehdejší výtvarné scéně, ale v Československu se později, po 2. světové válce, o Karsovi ani Eberlovi téměř nemluvilo.
Kars se po dobu druhé světové války nejprve schovával ve Francii a později za poměrně dramatických okolností přešel hranici do Švýcarska, kde žil se sestrou nedaleko Curychu. Nervově vyčerpaný spáchal v únoru 1945 sebevraždu.
Eberl se krátce přidal k francouzskému odboji. V poválečném období často pobýval v Monaku, kde později obdržel čestné občanství. Zemřel začátkem šedesátých let ve Francii. Coubine se v padesátých letech vrátil domů, střídavě žil v Praze a v rodných Boskovicích, stal se zasloužilým umělcem. Po třinácti letech zamířil zpět do Francie a poslední roky života prožil v Provence.“
Veřejné a vzdělávací programy k výstavě
· Do souvislostí dobového dění vtáhnou veřejnost edukační programy, otevřené všem věkovým skupinám.
· Samozřejmostí je řada komentovaných prohlídek s kurátorkou i dalšími specialisty.
· V únoru si připomeneme 80. výročí tragického úmrtí Georgese Karse na konci druhé světové války, a jeden večer proto bude věnován jeho památce a významu v kontextu meziválečné Paříže.
· Jiné přednášky se budou věnovat například fenoménu Paříže ve filmu a prostor dostane i živé umění při čtení poezie francouzských básníků, nebo na koncertech či projekcích.
· Pro děti i dospělé, kteří se chtějí aktivně inspirovat uměním pro vlastní tvorbu, jsou přichystány herny, dílny a workshopy.
· Školním skupinám je určen jak vzdělávací program, zkoumající osobnost fiktivního sběratele, tak prohlídka s lektory, kteří žákům a studentům srozumitelně přiblíží to nejzajímavější z celé přehlídky.
· Přímo ve výstavě je pak všem bez rozdílu věku otevřeno interaktivní Studio, v němž se návštěvníci přenesou v čase o sto let zpět do prostředí pařížské kavárny, herny či do bytu sběratele umění.
· K výstavě vydává NGP několik publikací: vznikl ilustrovaný průvodce/katalog k výstavě, který je k dispozici i v anglickém jazyce a také další díl edice Obrazy do kapsy, tentokrát zaměřený na výtvarné myšlení Georgese Karse.
· Pro menší děti vychází ilustrovaná knížka Malý výlet do Paříže, na který můžete vyrazit v doprovodu kreslířky Tity, malíře Zdeňka a kocoura Cyrila
Text připravil: Richard Koníček
Foto: autor textu
École de Paris
Umělci z Čech a meziválečná Paříž
8/11 2024–2/3 2025
Valdštejnská jízdárna
Národní galerie Praha
Kurátorka výstavy: Anna Pravdová
Architekt výstavy: Zbyněk Baladrán
Grafika výstavy: Studio Okolo – Matěj Činčera, Jan Klos
