Duše peněz/The soul of money aneb ´Být chudý je práce na plný úvazek´/´Being poor is a fool-time job´
Centrum současného umění DOX - Praha
19. 2. – 6. 6. 2016
Na vernisáži nového výstavního a multimediálního (jako vždy v DOXu perfektně připraveného) projektu ´Duše peněz´ jsme se soustředili na peníze jako na fenomén, jehož jsme všichni – dobrovolně či nedobrovolně – součástí. Prostřednictvím děl a projektů více než 30 zahraničních i českých umělců se pokoušíme zkoumat způsob a některé důsledky toho, jak je dnešní svět důsledně ´kolonizován´ prostřednictvím současného ekonomického modelu. V prvním patře DOXu jako součást výstavy jsme zhlédli Supermarket mrtvých, který instaloval Wolfgang Scheppe ve spolupráci se Staatliche Kunstsammlungen Dresden a Museum and Research Foundation.
„Kapitál přináší mnoho výhod, nejen nárůst výrobní kapacity,
ale i zlepšení metod výroby a další inovace.
Nejen nárůst bohatství, ale i také více svobody.
Země tedy soutěží o to, jak získat a udržet kapitál, a
vytvoření podmínek příznivých pro kapitál
má přednost před sociálními cíli.
Ale systém má vážné nedostatky. Dokud kapitalismus vítězí,
honba za penězi zastiňuje
veškeré úvahy o sociálních problémech. E
konomické a politické uspořádání není v rovnováze.
Za rozvojem globální ekonomiky zaostává rozvoj globální společnosti.“
George Soros (1198, Krize globálního kapitalismu)
Svět, ve kterém žijeme, je světem peněz. Globální mašinérie je poháněna penězi, všechno co děláme, souvisí s penězi. V dnešní době, kdy bohatství vytváří stále hlubší propasti ve společenském uspořádání a svět se potýká s bezprecedentní ekonomickou nerovností, se peníze zároveň staly jedním z největších moderních tabu.
„Realita, která je na současném ekonomickém modelu založena, a které jsme se všichni obdivuhodně přizpůsobili, je realitou, která se zdá být naprosto logická, ale ve skutečnosti je zcela patologická,“ řekl hlavní kurátor výstavy Leoš Válka.
Díla a projekty představené na výstavě Duše peněz reagují na rozsah, rozmanitost a absurditu současné situace, kdy komodifikace úspěšně ovládla společenský život a každý počin (včetně počinu uměleckého) se stává komoditou.
Téměř magickým dojmem působí velkoformátové obrazy bankovek, které technikou enkaustiky (malbou horkým voskem na plátně) vytvořil španělský umělec José María Cano. Stejnou technikou ztvárnil tento autor logo deníku Financial Times – panorama fiktivního města, sestávajícího z výškových budov světových metropolí.
Peníze a jejich roli v současném světě a náš vztah k nim reflektují různými způsoby například obrazy Thomase Lochera (DE) zachycující citáty z Marxova ´Kapitálu´, sochy - objekty ´Zlaté tele´ Roberta Palúcha a ´Neviditelná ruka trhu´ Jána Macka, či obraz Františka Kupky ´Peníze´, který pro výstavu zapůjčila Národní galerie v Praze.
Výstava si všímá faktu, že současný ekonomický systém dal vzniknout obrovskému bohatství a pomohl stovkám miliónů lidí dostat se z naprosté chudoby, přesto je ale v důsledku tlaku na nepřetržitý růst v mnoha ohledech destruktivní silou. Nerovnoměrnost v rozdělení světového bohatství se neustále prohlubuje a podle oficiálních odhadů na světě stále žije více než 1,2 miliardy lidí pod hranicí extrémní chudoby. Téměř 30 milionů lidí se dotýká tzv. fenomén novodobého otroctví, k němuž odkazují fotografie Lisy Kristine (USA), Iana Berryho (UK), Fernanda Molerese (ES) či Paola Patriziho (IT).
Gilotina ze zrcadel (autorem je Jota Castro (PE)) je symbolickým vyjádřením ´viditelných´ společenských změn, o nichž se neustále mluví, ale jejichž dopad je ve skutečnosti mizivý. Tento původem peruánský umělec je také autorem instalace ze smyček uvázaných z dolarových bankovek s příznačným názvem ´Hypotéka´.
Supermarket mrtvých –
mrtvé objekty jako bytosti s nadpřirozenými silami,
které mohou člověku přijít na pomoc?
V 1. patře galerie výstava pokračuje instalací nazvanou Supermarket mrtvých Instalace dokládá, že uctívání kultu konzumu v západním světě významně ovlivňuje svébytné kultury i v těch nejvzdálenějších koutech světa.
V 1. patře galerie zhlédneme papírové napodobeniny peněz a spotřebního zboží, které jsou podle prastarého čínského zvyku rituálně spalovány za účelem získání přízně předků, bohů a duchů posmrtného života. Ten je podle této tradice věrným odrazem ekonomické situace skutečného světa.
Namísto replik tradičních čínských předmětů se ale v současnosti spalují papírové napodobeniny výlučně značkových produktů a luxusního zboží s logy světových značek – jako jsou lodičky Prada, televize Samsung, počítače Apple nebo cigarety Marlboro. Instalace tak poukazuje na kvazináboženský fetišismus spojený s nakupováním značkového zboží.
A co nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujalo nejvíc? Že ty peníze duši vůbec nemají, a pokud ji mají, pak ji sebraly těm majitelům peněz. Velmi zneklidňující byly pro nás fotografie dětí – otroků, dětí – které jsou za pár šupů rodiči prodávány, fotografie manželských loží prostitutek na zalesněných předměstích Říma (Paolo Patrizi – Zneklidňující intimita), filipínský obchod s orgány – ledviny či fotografie ´Domov v kleci´ z Hong Kongu, které zapůjčila www.soco.org.hk, a naopak nás potěšilo 15 dvoudolarových papírových prasátek- origami, jejichž autorem je Daniel Knorr. Velmi pěkná je instalace a dílo Zlatý Mic-Mac od autora Thomase Hirschhorna (1998) - viz foto níž. Co to znamená, si zjistíme sami, ne?! Zajímavé jsou i úvahy ekonomů, jak to zařídit, aby nás ty peníze netýraly, zda dát všem lidem stejně peněz…apod. úvahy… určitě to stojí za přečtení …zatím je to vše utopie…
Koncept výstavy: Leoš Válka
Kurátoři: Leoš Válka, Michaela Šilpochová
Vystavující umělci
Ian Berry, Denis Beaubois, Jota Castro, Libia Castro & Ólafur Ólafsson, Jiří Georg Dokoupil, Thomas Hirschhorn, Alfredo Jaar, Richard Jones, José María Cano, Daniel Knorr, Lisa Kristine, František Kupka, Benny Lam, Thomas Locher, Ján Macko, Fernando Moleres, Orta Levi + Núria Güell, Robert Palúch, Paolo Patrizi, Vojtěch Pavlíček, Dan Perjovschi, Nina Pohl, Marek Schovánek, The Krasnals, Michael Wolf, Matthias Ziegler.
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková