Dědictví Karla Velikého/The Legacy of Charlemagne aneb země české měly vždy své místo v kolébce evropské kultury
Tereziánské křídlo Pražského hradu
17. 7. – 14. 10. 2015
Dne 16. 7. 2015 byla Správou Pražského hradu a Archeologickým ústavem AV ČR www.www-kulturaok-eu.cz pozvána na prohlídku nové výstavy ´Dědictví Karla Velikého´ do prostor Tereziánského křídla Starého královského paláce Pražského hradu. Výstava vznikla v rámci projektu ´Kolébky evropské kultury´ a pořádá ji Archeologický ústav AV ČR.
Nad putovní výstavou převzala za ČR záštitu Ivana Zemanová, manželka prezidenta republiky ČR. Dalšími garanty za českou stranu jsou Daniel Herman, ministr kultury ČR a Jiří Drahoš, předseda AV ČR. Evropskou unii zastupoval Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady. Bylo nám ctí zahájení evropské, v mnohém objevné a hlavně aktuální, výstavy se zúčastnit.
O projektu Kolébky evropské kultury
Výstava vznikla jako završení pětileté práce mnoha institucí a odborníků z celé Evropy, na níž se významně podílela i Česká republika, konkrétně 30 vybraných členů pracovního týmu. Výstava je celoevropská a putovní, takže navštíví postupně všechna klíčová místa v Evropě, s přímou vazbou k projektu vymezenému tématem – Dědictví Karla Velikého. Po belgickém Ename a italské Ravenně expozice - modifikovaná pro našeho návštěvníka - dorazila do Prahy.
Hlavním úkolem projektu, jehož výsledky a zjištění demonstruje výstava Dědictví Karla Velikého, je představit dobu raného středověku, jako období, jehož interpretace jsou v Evropě dodnes podnětem k tvorbě lokálních i národních identit. Tedy období, v němž začala snaha o integraci Evropy, která probíhá vlastně dosud a na jejímž počátku stál Karel Veliký.
Pár slov o Karlu Velikém, jeho době a významu
Doba Karla Velikého čítá 9. století našeho letopočtu, kdy na jeho počátku došlo na západě Evropy k obnově tradice císařství. Existovala tu mocná Franská (popř. Francká) říše a papežský úřad se odpoutal od Byzantské říše na jihovýchodě Evropy. Koncem téhož 9. století ale hodnota císařského titulu klesla, Franská říše zanikla a papežský úřad byl nástroj panovníků z Říma.
V 9. století ale Evropu také ničily útoky Vikingů, invaze Arabů a na jeho konci i nájezdy Maďarů.
V téže době probíhá pokřesťanšťování Evropy a křesťanství expanduje na východ.
(Podrobněji: https://www.getsemany.cz/node/1059)
Karel I. Veliký se narodil 2. 4. 742 n. l. a zemřel 28. 1. 814 n. l. v Cáchách. Byl franským králem a pak i prvním středověkým římským císařem. Proslul jako válečník a dobyvatel, ale také jako vládce a zákonodárce. V Cáchách založil dvorskou školu. Na svůj dvůr si zval přední učence. Za jeho vlády dosáhla franská říše největší územní rozmach. Franská říše se stala velmocí západní Evropy, protiváhou Byzantské říše na jejím východě. Císařský titul mu v roce 800 udělil v Římě papež Lev III. a Karel Veliký se stal císařem obnovené Říše římské.
Po korunovaci moudře usoudil, že rozlehlou a složitou říši neovládne přímo a rozdělil ji na hrabství, spravovaná hrabaty, jmenovanými panovníkem. V pohraničí zřídil tzv. marky, vojenské lokace, jež měly bránit říši před útoky. Správními středisky se staly královské dvorce a paláce, rozmístěné v různých částech země a k jejich hmotnému zabezpečení příslušely i statky. Kontrolu nad daným územím měl vždy tamní král. Říše v té době ale neměla hlavní město a panovník se svou družinou cestoval po říši. Karel Veliký však nejraději sídlil v Cáchách, kde dal vystavět císařský palác a kde je i pochován.
Po jeho smrti byla říše opět rozdělena. Na střední, západofranskou a východofranskou…
Karel Veliký byl pro fungování říše nucen uskutečnit i reformu státní správy. Patřila k tomu i povinnost státní správy umět číst a psát. Zvedl tím úroveň gramotnosti celé říše. Císařský dvůr se stal střediskem kultury, jaké bylo v té době jen v Byzanci.
Za vlády Karla Velikého došlo k rozvoji vzdělanosti, výtvarného umění a stavitelství. Označuje se to také jako karolínská renesance (obnovení antické kultury). Nešlo ale o kříšení ducha antické vzdělanosti, ale inspiraci antikou a o snahu po nápodobě. Zformovaly se pevné základy vývoje kultury a umění, jež vyústily ve vznik románského slohu.
Nositeli kultury se staly kláštery. Ve skriptoriích byly opisovány dávné listiny a zdobeny malbami. Šlo sice hlavně o texty biblické, ale studovali se i antičtí autoři (díky opisům se jich také mnoho dochovalo). Došlo k nebývalému vývoji spisovné latiny – jazyka církve.
Karel Veliký usiloval, aby duchovní měli nejlepší vzdělání. Podporoval zakládání církevních škol. Zval učence z celé Evropy, aby v těchto školách působili a bral si je i za poradce. Jedním z nich byl i básník Einhard, který po Karlově smrti napsal dílo Vita Karoli Magni, Karlův životopis, jenž je dodnes vnímám jako nejvýznamnější literární dílo té doby.
Výstava vede, vtahuje, překvapuje a nutí zamýšlet
Výstava Dědictví Karla Velikého chce návštěvníka vtáhnout do hledání toho, co je v Evropě společné, co je a bylo rozdílné, a v čem nás může právě tato etapa a právě dnes, inspirovat. V neposlední řadě nás vede k zamýšlení, jak lze na historii různě pohlížet.
Pražskou podobou výstavy nás zasvěceně a s osobním zaujetím provedla Mgr. Jana Maříková Kubková, Ph.D., kurátorka výstavy a vedoucí pracoviště archeologie Pražského hradu (na foto). Nadšeně nás upozorňovala na exponáty z partnerských zemí projektu Kolébky evropské kultury (Nizozemí, Belgie, Německa, Slovenska, Slovinska, Chorvatska a Itálie), ale i na naše, jež jim tvoří důstojnou protiváhu a mnohé jsou dokonce poprvé na veřejnosti.
Kráčíme v evropských stopách Karla Velikého
Nelze se nyní zastavit u každého exponátu, informačního panelu, dokumentární fotografie. A nemělo by to cenu. Výstavu je třeba vidět, prožít, uvědomit si ji a objevovat v ní.
V přízemí tereziánského křídla se seznámíme s dějinným kontextem Karla Velikého. Demografické mapy kontinentu nám - etapu po etapě – předvedou, jak probíhalo stěhování národů, jak vypadala Evropa po zániku původní Říše římské, jak se vyvíjela až do doby vlády Karla Velikého a jak později.
Prohlédneme si model jezdecké sochy, připisované Karlu Velikému a jeho podobě.
Samostatným oddílem je osud císařské koruny Karla Velikého. Jednak její vznik, jednak její další osudy (za doby vlády Karla IV. byla například uschovávána na Karlštejně). Zajímav
ou historickou hrou jsou pak dokumentace četných kopií původní koruny. Důvodem bylo, že města a místa spojená s Karlem Velikým se pietně vybavovala kopiemi této koruny. Tu zdařilými, tu méně, ale všechny dokazují, že každý historický předmět má příběh.
Další oddíl výstavy mapuje vývoj regionů (Belgicko-Holandský, Provensálský, Slovinský, Středoevropský) a poměrně podrobně je zde představeno i Nitranské knížectví. Zde se nás na chvíli ujal kurátor této části expozice, PhDr. Peter Baxa, hlavný radca krajského památkového úradu Bratislava.
Upozornil nás na vzácné nástěnné malby z Kostolanského kostela i kamennou hlavici náročně snesenou a dopravenou do Prahy pro účely výstavy (na foto vpravo). Zaujal nás také nezvyklý nález dobových českých mincí v hrobě nitranské princezny dokazující kontakty s českými zeměmi.
V prvním patře Tereziánského křídla nalezneme to, co nás v Evropě spojuje, ale i to, že Evropa byla vždy multikulturní oblastí a dobré i špatné kontakty křesťanské kultury s islámskou nejsou v dějinách Evropy ničím novým.
Prohlédneme si nejvýznamnější (tzv. citadelní) centra (Řím, Řezno, Mohuč, Cáchy a Lutych, kde studoval ve své době Kosma) a nechybí ani Praha, jež má dokonce větší prostor než ostatní.
Poznáme evropské základy kultury, vzdělanosti i genezi jazyků slovanských a germánských.
Mimořádným exponátem je nejstarší latinsky psaná písemná památka z 10. století.
Další oddíl nabídne exkurz do architektury s důrazem na propojení české s vlivy evropskými. Unikátem je zázračně do dnešních dnů zachovaný fragment omítky z Mikulova (od okna Tereziánského křídla vidíme na něm originál fasády, z opačné strany reliéfní otisk původního zdiva.
Oddíl nás seznámí i s dekory, technologiemi a styly karolinské a otonské renesance.
Ve druhém patře výstavy najdeme další unikát. Fragment listinného dokumentu. Po dobu výstavy je tu k vidění jeho dokonalá kopie, ale jak jsme na www.www-kulturaok-eu.cz zjistili, od 1. 10. 2015 do konce výstavy, tedy jen na 14 dní (déle to nejde) bude k vidění originál.
Další část výstavy je věnována evropské ekonomice a obchodu za doby Karla Velikého. Seznámíme se s obchodními stezkami, se zbytky amfor dokazujícími, odkud a jak se zboží dopravovalo a prohlédneme si i řadu drobných předmětů s tématem souvisejících.
Nechybí ani nálezy pokladů korespondující s 9. a 10. stoletím. A také šperky z nedávno objeveného pohřebiště z 10. století, kam byly ukládány ostatky významných osob z Pražského Hradu, a jež bylo objeveno v Lumbeho zahradě na Pražském hradě.
Tím se návštěvníci výstavy Dědictví Karla Velikého dostanou až do prostor výstavy Příběh pražského Hradu, a naopak, neboť obě výstavy jsou propojeny.
Výstavou sousedícího Příběhu pražského hradu (více www.pribeh-hradu.cz) se lze dostat i do románského podlaží, souvisejícího s tématem výstavy Dědictví Karla Velikého.
Tereziánské křídlo Starého královského paláce
Gotické a románské podlaží Starého královského paláce ve spojení se stálou expozicí Příběh Pražského hradu
Vstup z Tereziánského křídla: 10.00 – 17.00 hodin
Vstup z Příběhu Pražského hradu: 9.00 - 17.00 hodin
Vstupné:
Základní: 140 Kč
Snížené: 70 Kč
Rodinné: 280 Kč
Hodnocení: 80 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková