Dárce/The Giver aneb když vnímáme nesvobodu jako nemožnost volby?!
Na novinářské projekci amerického filmu ´Dárce´, který byl natočen podle knižního bestselleru Lois Lowryové, byl promítací sál přeplněný. Když jsme pak na www.www-kulturaok-eu.cz pročítali recenze, jež film haněly, přesto máme stále pocit, že film nebyl tak nezdařilý. Bylo to stále lepší, než trpět při nekonečných seriálech v našich televizích… Film přece má přece kromě toho, že nás má bavit, i vzbudit emoce, a těch bylo dost…stačilo si jen ten příběh představit ve skutečnosti…vzbuzuje touhu přemýšlet a zafilozofovat si, jak to vlastně s tím lidstvem bylo, je a bude…?!
Jonas (Brenton Thwaites) vyrůstá v idylickém světě, kde existuje pouze štěstí. Lidé neznají utrpení, války, násilí, strach ani bolest. Základem světa je jednotvárnost: stejné domovy, stejné oblečení, stejné rodiny.
Na okraji společenství žije jediný držitel a strážce všech pravdivých vzpomínek lidstva – Dárce (Jeff Bridges). Jeho prostřednictvím Jonas získává to, co nikdo jiný nesmí vědět – pravdu o skutečném životě a zkušenosti předchozích generací.
Jonas začíná chápat, že jeho společenství žije v iluzi dostatku a bezpečí za cenu naprosté absence citů a možnosti volby. Lidé necítí emoce, lásku, vášeň, přátelství, nevnímají barvy. Pocit harmonie je vytvářen uměle.
Jonas objevuje nejtemnější stránku utopického světa. Všichni ve společenství jsou pomocí každodenních injekcí zbavováni veškerých špatných vzpomínek a zážitků. Jejich svět je podvod, denně placený smrtí nepohodlných lidí, ve prospěch řízené existence. Tváří v tvář této skutečnosti, Jonas již nedokáže žít jako dřív. Čelí obtížnému rozhodnutí nejen o jeho vlastním životě, ale o budoucnosti celého světa...
Film Dárce byl natočen podle stejnojmenného románu Lois Lowry, kterého se po celém světě prodalo více než 10 milionů výtisků. Jonase si zahrála vycházející hvězda Brenton Thwaites. Ve filmu se představili po boku velikánů stříbrného plátna – Jeffa Bridgese (Opravdová kuráž, Thron: Legacy, Iron Man), Meryl Streep (Železná lady, Mamma Mia!, Ďábel nosí Pradu) a Katie Holmes (Batman začíná, Telefonní budka). Režie se ujal Phillip Noyce (Salt, Tichý Američan, Sběratel kostí)
(oficiální text distributora)
Začínáme…
Film začíná černobíle. Octneme se v uniformní, dokonalé společnosti, kde neexistují žádné sny, emoce, bolest ani láska, kde jsou známy sice pojmy jako přátelství, ale dosud si je nikdo nedokáže ověřit v praxi. Mládež po dokončení škol je v určitém věku komisí dosazena do budoucí práce, na kterou se nejlépe hodí… kde bude nejvíce prospěšná kolektivu.
I složení rodiny určuje komise. Děti (pokud nejsou vyřazeny jako nevhodné do ´jinam´, protože se narodily poněkud odlišné, např. jenom nedostatečným přírůstkem váhy) jsou přidělovány do uměle vytvořených rodin, aniž by znaly nebo někdy poznaly své biologické rodiče.
A jak žijí občané této společnosti? No, připomínalo nám to trochu vojenský řád, jehož porušení se sledovalo stylem ´´Velký bratr nás vidí´. Ampliónem hlásíme občanům v určitou hodinu, co mají dělat, kdy mají cvičit, kdy skonči s relaxací, případně, že musíme okamžitě domů, okamžitě opustit ulice. Takové neskutečné stanné právo nám to připomínalo.
A den začínáme? Jak? No, přece si necháme dát dávku léků, abychom byli zdraví, ne?! Ale později jako diváci pochopíme, že šlo o něco jiného, o něco, jak ovládat své občany…
Na cestě do školy poznáváme trojici kamarádů, spolužáků Jonase, přítele Ashera a přítelkyni Fionu.
Hlavní hrdina Jonas z plátna po celou dobu nesleze. Je sympatický a nějak se záhadným způsobem vymyká ostatním vrstevníkům, občas totiž zahlédne, co by v této všem rovnostářské společnosti se stát vůbec nemělo. Přesto, a možná proto komise Jonase určí příjemcem paměti. A co to obnáší? Musí projít výcvikem, který vede starý muž ´Dárce´ , jenž jako jediný je nositelem vzpomínek, zkušeností předchozích generací a emocí, které nikdo jiný ze společenství zažívat nemůže, přičemž Dárce sám své mnohdy bolestné vzpomínky (i na svou dceru) postupně Jonasovi předává…protože vzpomínky na minulost jsou i vzpomínkami na budoucnost.
Jonas prochází výcvikem, a nesmí o tom nikomu vyprávět, co prožil. Musí vydržet bolest, protože to hodně bude bolet… a také, že ano…a nesmí selhat…nesmí lhát…nesmí překročit ´´hranici paměti´, jinak bude vyřazen také do ´jinam´ jako předchozí ´Dárce´.
A tak jsme jako diváci svědky Jonasova výcviku, kdy Dárce přenáší na Jonase v barevném provedení úryvky z minulého života (svatba, válka) lidstva minulých generací… protože musí být někdo,kdo si tyto věci zapamatuje, i když společnost v čele s Hlavní starší o to příliš nestojí…
Ale Jonas, přestože poznává kromě krás i kruté tajemství dějin světa, nedokáže již couvnout zpět…začal vidět dosud neviditelné … film se začíná probarvovat, Jonas začíná vidět svou Fionu zcela jinak, v duši se mu probouzejí emoce k ní…kteréžto pocity dosud nikdy neznal.
A jak to pokračuje?
Kdo je to Gabriel? Nemluvně, které je určeno k vyřazení, zachrání Jonas a hledá cestu k ´´hranici paměti´…a jak to dopadne? No, je to na nás, kdo si na film nebudeme bát přijít. Love story nechybí, není to žádný krvák, napětí je dostatečné, a koukat se na Jonase se dá pořád….
Obsazení filmových rolí je hvězdné
´Dárce´ vynikajícícm způsobem hraje Jeff Bridges
´Hlavní starší´, velmi odpudivou dámu, hraje stále okouzlující Meryl
Streepová, jejíž názor spočívá ´v neotřesitelném přesvědčení, že
´když mají lidé svobodu volby, … vyberou si špatně"
Víra = vidět neviditelné
Titul: Dárce
Originální název: The Giver
Rok výroby: 2014
Produkce: USA
Režie: Phillip Noyce
Scénář: Michael Mitnick, Robert B. Weide
Kamera: Ross Emery
Střih: Barry Alexander Brown
Hudba: Marco Beltrami
Hrají: Brenton Thwaites, Jeff Bridges, Meryl Streep, Katie Holmes, Alexander Skarsgård
Formát: 2,35 : 1 (Cinemascope), Dolby Digital, 2D digital
Žánr: fantasy, sci-fi
Stopáž: 97 minut
Přístupnost: do 12 let nevhodný
Premiéra: 11. 9. 2014
Distributor: Bioscop
https://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=QQaoOOXLOGs#t=14
Hodnocení: 80 %
Ing. Olga Koníčková
Foto: © Ing. Olga Koníčková, Bioscop