Dana Hlobilová: Můj život s obrazy a architekturou aneb jak jsme slavili autorčiny deva-deva - devatenáctiny…
Winternitzova vila - Praha
2. 9. - 9. 10. 2018
Vila Winternitz se vyprofilovala v místo, kam vstoupit je vždy tak trochu svátek. A vždy - přivřeme-li na okamžik oči, a pak je náhle otevřeme - dojde k přenesení v čase do dob 1. republiky. Do doby, kdy k sobě lidé ještě zachovávali úctu a slušnost byla ctěna.
Je příjemné na chvíli uniknout pádící době a všemocné neviditelné ruce trhu a ocitnout se tam, kde už nikdy nikdo z nás být nemůže. Vila Winternitz tu moc má. A to jen díky manželům Cysařovým, kteří ještě dnes dokáží myslet tak, jak bylo dříve zvykem a chovat se tak, jak bývalo samozřejmostí. To oni se vily ujali a oni jí vdechli tu vzácnou moc.
Rádi se sem za www.www-kulturaok-eu.cz vracíme a rádi se dělíme s návštěvníky našeho webu o další a další tamní prožitky a vřele je pak také všem doporučujeme.
Dějiny jdou do kruhu a svět je vlastně malý 
Pozvánky paní Cysařové do vily Winternitz se u nás nepřehlížejí. A ta, co přišla naposledy, se týkala výstavy Dany Hlobilové: Můj život s obrazy a architekturou, kterou ve Winternitzově vile uspořádali autorce k jejímu životnímu jubileu! A za osobní přítomnosti autorky!
Událost roku? Pro nás jistě. Vždyť otec paní Hlobilové, Emil Hlobil, hudební skladatel, hudební pedagog a vysokoškolský učitel, jehož oborem byla opera a klasická hudba, učil, mimo jiné, matku šéfredaktorky tohoto webu, která na něj po celý život s úctou vzpomínala…
´Zpívající fontána´ na Expo 58 v Bruselu
Výstava Můj život s obrazy a architekturou byla - teď už to prozraďme - uspořádána k autorčiným 90. narozeninám. Ale Mgr. Jiří Hlobil, jenž výstavu s kurátorkou Mgr. Kristýnou Jirátovou, Ph.D., připravili, použil onu malou přesmyčku, když výstavu zahajoval. A nebyl od reality moc daleko. Paní Hlobilová, totiž ne snad přímo na ty deva-tenáctiny, ale rozhodně ne na deva-desátiny neodpovídala. Elánu měla na rozdávání a ochotně se celý večer věnovala všem, kdo projevili zájem. Mimo jiné i neformální vzpomínací debatě se šéfredaktorkou tohoto webu o dávných společných rodinných průsečících.
Dana Hlobilová, světově proslula už svým dílem - Zpívající fontánou - kterým přispěla k fenomenálnímu všestrannému československému úspěchu na Expo 58 v Bruselu.
Fontána v krásné zahradě Winternitzovy vily sice chyběla, škoda, ale je však chráněna a vystavena v NTM. Zmíněna však byla. Na výstavě se tedy shledáme se dvěma typy obrazů. Nádhernými abstrakcemi a víceplánovými obrazy na téma architektury.
Slovo kurátorky Mgr. Kristýny Jirátové, Ph.D.
„V hlavní hale Winternitzovy vily je vystaveno 7 obrazů, odkazujících na cesty umělkyně do zahraničí a její zájem o tamní galerie, muzea, architekturu a osobnosti. V obrazech jako Setkání v Berlíně, (2002), Vídeň (1999) či Montmartre et Picasso (1995) můžeme vidět propojení známých staveb s výjevy ze slavných obrazů či portréty samotných umělců.
První patro vily je věnováno abstraktnější poloze. Mezi plátny s názvy Polyfonie 30. 12 1984 z roku 1997, Variace v modrém (1985 - 1998) a Zakletá růže (1984 – 2005) jsou zařazeny také obrazy odkazující k autorčině slavné zpívající fontáně, se kterou slavila úspěch na Expo 58 v Bruselu“.
Plánek do ruky a putujeme autorčiným světem fantazie a fantaziemi světa
Obrazy abstraktní, nainstalované citlivě do interiéru v 1. patře, nás pohltily fantazií ztvárněnou temperou, architektura v přízemí vtáhne technikou koláží do fantazie světa, jak jej autorka prožila. Však také na naši otázku, co ji inspirovalo, odpověděla jednoduše a upřímně ´životní zkušenosti´. Škoda, že my jich tolik nemáme a jsou nepřenosné. I když, při delším pohledu…
Všechny vystavené obrazy nejsou doplněny popisky, aby působily na diváka spontánně a bez ovlivňování. Pro toho, kdož ale touží znát autorčino směrování, návštěvník dostane plánek půdorysu obou pater vily se zakreslením jednotlivých obrazů a kýženým názvem.
Zajímavé je, což se vyčte z průvodního listu, kde je datace vzniku jednotlivých děl, že nejmladší vystavený obraz je abstrakce z roku 2017 s krásně dadaistickým názvem ´Tříkolka v zahradě Jacquesa Brela´.
Ano, fantazie Dany Hlobilové neumdlévá a obrazy se rodí dál. Hovořil o tom ostatně i Mgr. Jiří Hlobil, středoškolský učitel literatury a společenských věd, ale především všestranný duch, jenž je autorem řady kulturních projektů, zakladatelem festivalu literární Hořovice, spoluautorem filmu s Miroslavem Horníčkem ´O Plzni vážně i nevážně´, publicistou, spolupracovníkem rozhlasu a televize, dramatikem, a také i moderátorem literárních pořadů a koncertů. V neposlední řadě i básník, textař a fejetonista. Ve svém svěžím a téměř až ´horníčkovském´ projevu, tak moc mile blízkém autoru těchto řádek, nás nejen pobavil, ale neotřele seznámil se základními fakty o autorce a výstavě, a hlavně nám potvrdil, že vstoupit do ateliéru Dany Hlobilové, kdykoli - věk nevěk, znamená být účasten stálého, neustálého, tvoření a vznikání dalších a dalších obrazů.
Nezapomínejme na architekturu...
Architektonické já Dany Hlobilové není na výstavě dokumentováno, ale stačilo vysvětlení Mgr. Jiřího Hlobila, jež naznačilo, kolika literátům, hudebníkům a dalším, povětšině umělcům, navrhla příjemně obyvatelné interiéry a duchovně povzbudivé zahrady. A aktuálním dokladem vitality Dany Hlobilové bylo, že si vilu, funkcionalistickou, tudíž mistrovsky obytnou, leč plnou náročně příkrých schodišť, sama, v doprovodu ´domácího pána´Davida Cysaře, od střešní terasy až po sklep, prohlédla. Důvod? Jednak trvalý osobní zájem o architekturu, a pak i trocha nostalgie. Rodiče Dany Hlobilové totiž v této vile Winternitzovy kdysi navštěvovali…
Hudba, zpěv, přednes a průvod růží
Mgr. Jiří Hlobil ale nejen že při zahájení hovořil, ale postaral se i o příjemný hudební zážitek, jejž nám zprostředkovaly stylově půvabné sestry Černé (zpěv a klavírní doprovod). A pak nám i přednesl báseň od Josefa Čapka Akvarel a křída. Závěr patřil tónům a slovům písně Gilberta Bécauda s českým textem Ivo Fischera, Růže kvetou dál, při níž s růží v ruce přistupoval průvod přítomných návštěvníků k Daně Hlobilové, až jich měla celý pugét.
Akademická malířka Dana Hlobilová (* 1928 v Přerově)
- umělecké nadání zdědila po rodičích
- matka - malířka, otec - hudební skladatel
- 1946: jako mimořádně talentovaná byla už před ukončením střední školy přijata do ateliéru VŠ uměleckoprůmyslové v Praze
- 1951: zde absolvovala u prof. J. Nováka a A. Kybala
- zprvu se spolu s architekty věnovala užitému umění
- mimo zdařilých týmových realizací (Praha, Karlovy Vary) zaujala světovým úspěchem na EXPO 58 v Bruselu (Diplome d’honneur) skleněnou ´Zpívající fontánou´. Ta je po rekonstrukci funkční a zhlédneme ji v NTM, kde zdobí foyer
- je aktivní členka Sdružení pražských malířů
150 00 Praha 5
Na Cihlářce 10
Máme otevřeno: neděle - středa: 12.00 - 18.00 hodin
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Richard Koníček, © Ing. Olga Koníčková
Více o vile:
https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/adolf-loos-winternitzova-vila-aneb-galerii-na-42-hodin/
Více o autorce:
https://www.pametnaroda.cz/witness/index/id/7827