ČRo Vltava: Art is NOT DEAD aneb opouštíme stojaté vody a vplouváme do nového řečiště...
Café Neustadt – Praha
26. 9. 2017
Na pozvání šéfredaktora jedné z kmenových stanic Českého rozhlasu, stanice Vltava, jsme se ocitli tak říkajíc v pravé chvíli na pravém místě. A to na tiskové konferenci, kterou uspořádalo vedení rozhlasové stanice Vltava při příležitosti radikální změny jejího vysílacího schématu, a s tím spojené programové náplně. A protože www.www-kulturaok-eu.cz z hlediska naší náplně a skladby našich návštěvníků považujeme stanice Vltava a ČT ART za nám ´příbuzné´, nenechali jsme si ujít možnosti zvědět, co a jak, mezi prvními, a umožnit tak pomocí našeho webu rychle informovat nejen naše čtenáře.
Třetí život stanice Vltava?
Stanice Vltava – tehdy ještě III. program Československého rozhlasu – vysílala od roku 1964. Vltavou se nazývá od roku 1972 a hudebním mottem se jí staly tóny Smetanovy Vltavy. Stanice měla – jak bylo dáno - „skýtat estetické zážitky posluchačům v míře co nejbohatší, rozšiřovat poznání a vzdělání socialistického člověka“. Inu normalizace. Ale strana míní, člověk (nenápadně) mění. Vzdor době a tlaku se Vltava i tak stala bezkonkurenční vyhraněnou stanicí, orientovanou na umění všeho druhu. A vydržela až do roku 1989.
Druhý život stanice Vltava se datuje od roku 1990. Změnilo se vysílací schéma i náplň, objevily se nové rubriky, objevili se i noví tvůrci. Posílil podíl kulturní publicistiky, ozvala se hudba bližší nové generaci posluchačů a došlo na původní rozhlasovou tvorbu. Na Vltavě tak už šlo naladit nejen klasiku, ale i jazz a několik pořadů, mapujících world-music a hudební alternativu. Jenže tak to zůstalo bez hnutí už 15 let. Vše plulo samospádem. Vltava vtekla do stojatých vod a ty nejenže dál neplynou, ale přestávají být průzračné a mění se zvolna v kalnou zatuchlou tůň. A depresivně klesající čísla poslechovosti, o nichž nás na zmíněné tiskovce informovala programová ředitelka Eva Hazdrová-Kopecká, to potvrzovala (v roce 2013 = 180 000 posluchačů, v roce 2014 = 130 000 posluchačů, v roce 2015 = 80 000 posluchačů, v roce 2016 = jen 40 000 posluchačů !). Nastal nejvyšší čas pro nový - třetí život stanice ČRo Vltava.
Nové řečiště je nutné...
S povděkem jsme (řekněme jako poučení posluchači Vltavy) kvitovali slova Evy Hazdrové-Kopecké, jež na tiskovce zazněla. A zněla tvrdě, ale racionálně: Vltava už nemůže být jen vysílač. Z posluchačů jsou dnes konzumenti. A kdo pro ně vysílá, musí znát ty, co dosud Vltavě zůstali věrni, zamyslet se nad tím, proč jiní odešli na jinou vlnu a hledat, čím oslovit ty, co by se mohli stát novými posluchači staré Vltavy. Program stanice musí vytěsnit její vnímání jako zastaralé, určené jen pro vyhraněnou minoritu posluchačů vážné hudby. Dnešní funkce rádia už dávno přesahuje běžné hraní a už vůbec ne toho, co lze pustit kdykoli z mnoha jiných zdrojů. Musí k tomu nabídnout přidanou – původní - hodnotu.
Poměr hudby a slova na Vltavě se musí změnit na 50:50
Musí přibýt více publicistiky, vysílání musí být živé. A tady a teď. Ne, onehdy a kdesi. S tím souvisí i posílení premiérovosti pořadů. A tempo vysílání musí být dynamičtější, živější a flexibilnější. Tak zněla analýza stavu stávající Vltavy a náznak směrů, kam by se měla záchranná mise nového šéfredaktora ubírat.
Nový kormidelník – šéfredaktor Petr Fischer
Tím, kdo musí vyvést Vltavu z kalných vod bezvýchodnosti, kam zabředla, na novou pouť zpět za posluchači, se stal nový šéfredaktor Petr Fischer.
Vltava není kočka, nemá devět životů. Její třetí oživení by mohlo být také oním třikrát a dost, a to by byla škoda.
Platí to pro těch 40 tisíc skalních posluchačů, co zůstali stanici Vltava věrní, a hlavně pro umění a umělce samé, jejichž díla by se měla kvalifikovaně a poslouchatelně prezentovat. A tak slogan: Český rozhlas Vltava - umění slyšet si vzal Petr Fischer za své a ´z gruntu´.
Pod heslem ART is NOT DEAD se od 1. října 2017 mění vysílací schéma Vltavy
Jak nám potvrdil Petr Fischer, jedná se o největší změnu ve vysílacím schématu za posledních 15 let. Rozhlasová stanice Vltava zkrátka musí být reflexí doby a umění. Měla by nejen oznamovat, ale i hodnotit, přinášet kritický pohled a srovnání souvislostí. A tak mimo nezbytné nové pořady, aktivně reflektující kulturu tuzemskou i zahraniční, zazní stanice Vltava i novou zvukovou grafikou. Ač vychází dál z motivů Vltavy, jak jinak, pojal ji tvůrce, hudební skladatel Ivan Acher, moderně a výrazně. Tak, aby - jak řekl Petr Fischer - byla Vltava vskutku slyšet. A bude. Bylo nám prozrazeno pár znělek pořadů – a slyšet bude. Potvrzujeme. Na vlastní uši. Nejvíc se nám z toho zalíbila znělka Publicistiky – jež přímo rozvibrovává nitro, lačné - nových - informací...
Ano, Vltava změnu nezbytně potřebovala. A nejen znělek. Přestávala už vnímat okolí, stala se skanzenem minula, ať již to bylo způsobeno mluvou, stylem, tématy a všeobecným usnutím. Na dávných - a zvetšelých- vavřínech. Doba se mění z minuty na minutu. A co se děje, může rozhlas sdělit hned. Ne, jako televize až někdy večer, deník zítra, týdeník za týden a tak dále. Jak řekl Petr Fischer:
„Dík změnám se stane Vltava komplexní artovou stanicí a nikoli pouhou stanicí klasické hudby. Bude si všímat všeho podstatného, co vytváří kvalitu české i zahraniční kulturní krajiny.“
Vzestup významu a podílu publicistiky
O publicistice hovořil Jiří Kamen, vedoucí publicistického vysílání. Zdůraznil zásadní body. Mozaika, zůstane, ale s řadou změn, bude delší, jako např. vysílání již od 6 hodin (dosud v ½ 7 hodin). Bude i v sobotu a neděli, ale jako výběr repríz týdne doplněný o aktuální komentář. Některé pořady se reprízovat budou týž den v jiném, stejně vhodném čase a na webu.
Zcela nové pořady si zachovají souvztažnost ke zrušeným, ale budou nově pojaty. Jednou z prvních je Vizitka (vyšla z Telefonotéky). Rozdílnost a příbuznost jsme mohli slyšet, neboť se vysílá už od 1. 9. 2017. Další nové pořady budou např. Reflexe (multipublicistika, stopáž 45 minut), ArtCafé (nahradí odpolední Mozaiku), Kontexty (každotýdenní 5-dílná série publicistiky na aktuální téma) a Knižní pól (rozbor knižní nabídky). K spolupráci byly přizvány osobnosti jako spisovatel Pavel Kosatík, historik Martin C. Putna, předseda Asociace spisovatelů Václav Kahuda či fotograf a literát Igor Malijevský.
Hudbě se prolnou žánry
K hudební stránce Vltavy se vyjádřil její hudební dramaturg, Aleš Opekar. I on zdůraznil to, co považoval za nejvýznamnější a zdůraznění hodné. Vyšel z toho, že doba se mění i v tom, že ještě před rokem 2000 byli posluchači segmentovaní na žánry. To už neplatí. Zájmy posluchačů v hudbě prolínají různé žánry. Navíc Vltava má ryze hudební ´podstanice´ Jazz a D-dur, tedy poslechově pro jazzovou a klasickou hudbu. Proto na Vltavě musí znít i hudba moderní.
MuziCafé je střihový pořad, čtvrtky budou zasvěceny odpoledním koncertům, nedělní Sedmé nebe naplní výpovědi hudebních osobností jako je Robert Nebřenský, herec, textař, kapelník, zpěvák, kytarista a autor původního repertoáru hudební skupiny Vltava, hudební skladatel Vladimír Franz, zpěvák Petr Marek (Midi Lidi), skladatelka Never Sol (Sára Vondrášková), hudební publicista Pavel Klusák, operní reflexe zprostředkuje Boris Klepal a další a jiní. Ï zde jsme se dočkali ukázky v podání Roberta Nebřenského. Radost poslouchat.
Dost bylo reprízování v literatuře a dramatu
K literatuře a dramatu dostal prostor slovesný dramaturg Vltavy, Petr Gojda. Připomněl, že snižování počtu premiér bylo posluchačsky krátkodeché. Dochází tedy k obratu a Vltava bude prezentovat až 75 % literárně dramatických pořadů v premiérách. Reprízy nerezonují s aktuálním děním. Proto se k nim bude sahat už jen promyšleně ve vhodném kontextu. Dokladem budiž třeba čtení na pokračování, jež začne (v přednesu Petra Čtvrtníčka) značně diskutované knihy Jáchyma Topola - Citlivý člověk. Zazní ale i v rámci končícího Rakouského roku (příští rok bude Rokem českým) čtení knihy Muž bez vlastností. V pořadu Pozdní premiéry se setkáme s Elfride Jelinekovou, v Osudech s pohledy pamětníků (Uhl, Stivín, Kroutvor, Hvížďala, aj.) V pořadu Kontexty nepřehlédneme 500 let Martina Luthera (10-dílný seriál) či nechvalně známou VŘSR (5 dílů). Dočkáme se i pořadů, jež budou usilovat tu sebestřednou ´veleváženost slovutné´ Vltavy narušit a odlehčit. Proto vznikl stand-up pořad, prostor dostane třeba improvizátorka Bio Masha a podobné pro stávající Vltavu nečekané tváře. Cílem je přilákat mladé, aby objevili, že i jiné pořady by je mohly zajímat. Samozřejmě, že Vltava nemíní kopírovat Radio Wawe, ale o spolupráci se uvažuje.
Spolupráce i s rakouským ÖRF
Závěrem tiskovky jsme se za www.www-kulturaok-eu.cz zajímali, zda – když Vltava spolutvoří komplex akcí Rakouský rok, zda to přinese Vltavě nějakou reciprocitu v Rakousku. Zjistili jsme, že v nesrovnatelně menším rozsahu, ale přece. Už 4. 10. 2017 v Rakouském kulturním fóru právě v rámci Rakouského roku Českého rozhlasu Vltava v předpremiéře bude provedena rozhlasová hra dramatičky a divadelní režisérky Kathariny Schmitt Molyneuxova otázka, kterou bude Vltava vysílat. Následovat by mělo několik představení hry ve veřejném prostoru a úprava pro Studio hrdinů. Pokud se projekt zdaří ke spokojenosti obou stran, nevylučuje se další spolupráce mezi rakouským ÖRF a Vltavou.
Přijďte 1. 10. 2017 do budovy Českého rozhlasu a uslyšíte a uvidíte (zdarma)!
V den prvního vysílání nového vysílacího schématu stanice ČRo Vltava,
tedy v neděli 1. 10. 2017, se posluchači u rozhlasových přijímačů (už od 12 hodin) a
příchozí do budovy rozhlasu od 14 hodin
mohou zúčastnit živého přenosu happeningu k zahájení nového vysílání staré Vltavy,
uspořádaného v prostorách ČRo Praha/Vinohradská 12.
Připravena je speciální akce s názvem ART’S NOT DEAD.
Vystoupí Lenka Dusilová, Beata Hlavenková, Jáchym Topol, Petr Čtvrtníček,
Jan Bartoš či Václav Kahuda.
Podrobnější program byl k dispozici na facebooku stanice ČRo Vltava nebo přímo ve vysílání.
ČRo Vltava
120 99 Praha 2 - Vinohrady
Vinohradská 12
e-mail: vltava@rozhlas.cz
telefon: +420 221 552 600
Nové vysílací schéma stanice Vltava a další informace na:
https://vltava.rozhlas.cz/sites/default/files/66c86eb08be72c12133fb7da441c0e1f.pdf
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková
