28.06.2013 15:30

Colloredo-Mansfeldský palác

Praha 1

28. 6. 2013 -

 

Na tiskové konferenci 27. června 2013, v tanečním sále l. patra Colloredo-Mansfeldského paláce, jsme se seznámili s novým projektem GHMP, a to že v Colloredo-Mansfeldském paláci  otvíráme ´prohlídkovou trasu´, která obsahuje 15 zastavení. Přítomna byla i ředitelka GHMP  Magdalena Juříková.  Seznámila nás se situací, kdy GHMP dala podnět k prvnímu kroku, aby na turististicky frekventovaném místě se mimořádně zajímavý palác, Colloredo-Mansfeldský palác, konečně otevřel  veřejnosti.   Tím prvním krokem bylo zahájení stavebně–inženýrského průzkumu paláce (mimo jiné i průzkum materiálu, mramoru, dřeva, maleb) , a to  v rámci širšího projektu revitalizace a rekonstrukce paláce, který si to jistě zaslouží, a to v takovém měřítku, aby palác neztratil dál svůj charakter pražské pamětihodnosti.  

 

Jistě mnozí z nás známe Colloredo-Mansfeldský palác, když navštívili jsme některé výstavy většinou mladých výtvarníků, které se tam konaly. Vystavené obří pistole na nádvoří se nějak do paláce nehodily… A bloudíc po palácových místnostech jsme vnímali spíše opotřebené nástěnné tapety, pukliny ve zdech a dumajíc nad neutěšenou situací paláce, jsme netušili, že konečně se někdo ujme jeho záchrany jako důležité pražské památky.  No, už bylo na čase!

 

Co nevíme o  Colloredo-Mansfeldském paláci?

 Palác považujeme za vynikající příklad pražské palácové architektury s bohatým stavebním vývojem, který v sobě snoubí  prvky vrcholného baroka a pozdějších rokokových a druhorokokových úprav. Dokonce jsme zjistili, že palác je mnohem staršího data, než jsme se dosud domnívali.

Barokní objekt najdeme na ´Královské cestě´, tj. na jednom z nejvíce navštěvovaných míst Starého Města u Karlova mostu. Byl postaven na základech románské a gotické zástavby a renesanční budovy. Majiteli paláce postupně byli: hrabě Jáchym Ondřej Šlik, kterého jsme za účast při pražském stavovském povstání popravili, jezuitský řád, saský kurfiřt, krutý hrabě Breda,  Pavel Jindřich kníže z Mansfeldu-Fondi. Ten nechal v letech 1736–1737 původní palác, navržený zřejmě Giovannim Battistou Alliprandim, přestavět Františkem Ignácem Preé do vrcholně barokní podoby. Definitivní novorokokovou tvář interiérům stavby pak v 60. letech 19. století vtiskla rodina Auerspergů, která pak kolem roku 1900 přestavěla velkou část paláce na luxusní činžovní dům.

 

A co najdeme v interiéru?

Nejkrásnějším a zřejmě nejlépe dochovaným prostorem paláce je taneční sál, jehož definitivní výzdoba byla patrně dokončena v letech 1736–1737. Autory nástropní fresky s námětem shromáždění olympských bohů jsou freskař Pietro Scotti a kvadraturista Giovanni Battista Zeist. V paláci se konaly významné kulturní a historické události, jako např.  poslední zasedání královské rady ,,zimního krále“ Fridricha Falckého po bitvě na Bílé hoře v roce 1620.

 

A jak to bylo dál?

Po II.  světové  válce  palác využívala Československá akademie věd.  Naštěstí jsme zde umístili především jenom regály, takže autenticita interiérů změněna nebyla. V současnosti objekt spravuje Galerie hlavního města Prahy, která chystá jeho důstojnou obnovu a zapojí ho do svých aktivit.

 

´Prohlídková trasa´

Zpřístupňujeme tak od 28. června 2013 návštěvníkům reprezentační prostory piana nobile, taneční sál,

Na  instalovaných obřích panelech s dobovými fotografiemi se seznámíme  s historií a architektonickými kvalitami paláce a nabízí se nám tak jedinečný zážitek z prostor, které jsou plné  stop minulosti a vztahu moderní společnosti k historickému dědictví.

 

Proč jsme  ´prohlídkovou trasu´ připravili?

•  Protože palác budeme rekonstruovat, což nebude tak hned, využili jsme aspoň možnost, abychom  přitáhli pozornost návštěvníků především k uměleckohistorickým a architektonickým kvalitám objektu.  Palác je sice v některých částech  v autentickém stavu dochován, jinde je poznamenán celou řadou stavebních úprav i stop jeho užívání v minulosti. Proto jsme omezili zásahy pouze na bezpečnost návštěvníka a akcentovali jsme zejména dochované původní prvky a vybavení.
•  Základem podoby prohlídkové trasy je idea jakéhosi „kontrolního dne“, návštěvy objektu za účelem poznání jeho podoby v mezistavu, v čase jeho proměny. V  15 zastaveních se seznámíme s nejcharakterističtějšími prvky paláce, s výsledky stavebně-historických a restaurátorských průzkumů, ale také s jeho vlastnickou historií a společenským a kulturním životem paláce v minulosti a se záměry Galerie hlavního města Prahy.
• Základním cílem vybudování prohlídkové trasy a zpřístupnění Colloredo-Mansfeldského paláce veřejnosti před plánovanou rekonstrukcí je zejména snaha jednoznačně deklarovat, že Galerie hlavního města Prahy je správcem objektu a počítá s jeho využitím pro své kulturní a výstavní aktivity. Nejbližším úkolem je také uvést objekt do povědomí širší veřejnosti, získat podporu pro budoucí rekonstrukci objektu a jeho dlouhodobé užívání pro kulturní účely.  V praxi to znamená ověřit provozní možnosti objektu a získat základní informace o chování a potřebách návštěvníků, ale také podniknout první kroky k identifikaci a budování specifických cílových skupin.

 

 ´Prohlídkovou trasu´ jsme očíslovali na panelech  od 1 do 15

 (musíme uznat, že je toho hodně k prostudování):

1.  Stručná stavební historie (přízemí, nádvoří)

2.  Architektura průjezdu (z 18. století, byl koncipován tak, aby bylo vidět na kašnu se sochou Neptuna, povšimněme si viditelných žil na nohou sochy)

3.  Románské sklepy (ve 13. století dochází ke zvýšení staroměstských ulic o dva metry, v důsledku povodní)  

4.  Kočárovny a kašna se sochou Neptuna (do kočárovny se vešly dva kočáry, navzájem vůči sobě byly otočeny opačně, aby byla možnost jejich rychlého vypravení)

5.  Palác jako stavební typ. Barokní výstavba a přestavba z roku 1900 (1. patro)

6.  Piano nobile (reprezentační místnost, místnost na pánské hry,  zábavu)

7.  Rokoko a neorokoko

8.  Historické pohledy

9.  Alkovna (v konci křídla)

10. Kulturní a společenská historie paláce

11. Schodiště a systém komunikace

12. Otopný systém

13. Obrazárna (jako zajímavost uvedeme, když se měl umístit obraz na stěnu, byly připraveny tzv. obrazové tapety, do kterých se obrazy musely vejít, nebo přeformátovat, odříznout atp.)

14. Taneční sál (povšimněme si tří balkonů, čtvrtý je jen namalován)

15. Restaurátorské průzkumy, architektonické detaily

 

Autoři projektu: Magdalena Juříková, Marek Pokorný, Stanislav Běhal

Autoři textů a obrazová redakce: Pavel Vlček, Jan Nepomuk Assmann, Tomáš Berger

Architekt: Tomáš Svoboda

Grafická úprava: Michaela Maupicová, Pavel Tichoň

Překlad: Ivan Vomáčka, Vladimíra Šefranka

Redakce textů: Marta Nožková

Edukace: Lucie Haškovcová, Iveta Šárníková

Oddělení instalace a produkce výstav

Oddělení propagace výstav

Kontakty: Kristýna Kočová, +420 725 818 721, +420 224 826 391

                                                e-mail:  pr@ghmp.cz, kristyna.kocova@ghmp.cz

Další informace: www.ghmp.cz

 

 

Doprovodný program

Interaktivní prohlídky pro školy

Nabízíme možnost interaktivních prohlídek spojených s experimentální výtvarnou reakcí na výstavu, vhodné pro všechny typy škol. 

Rezervace: lucie.haskovcova@ghmp.cz, +420 608 216 418, +420 606 612 987

Pro všechny typy škol z celé ČR  i pro ostatní zájemce všech věkových kategorií včetně znevýhodněných a seniorů  uskutečníme interaktivní prohlídky CMP na základě rezervace a objednávky na uvedených kontaktech, včetně možnosti prohlídek v cizích jazycích (AJ, NJ atd.).

 

• V souvislosti s polohou paláce, která byla důležitá v kontextu umístění Karlova (a dříve Juditina) mostu, i v souvislosti s konfrontací některých stavebních slohů (gotika, baroko) můžeme propojit prohlídku objektu také s prohlídkou soch na Karlově mostě, což bude jeden z prvních kroků maximálně zpřístupnit interaktivní cestou veřejnou plastiku ve správě GHMP školám a ostatním návštěvníkům, čímž plánujeme postupně zahájit podobné aktivity i v dalších atraktivních lokalitách (Trojský zámek, Vyšehrad, Petřín atd.). K dispozici budou i edukační listy pro školy. 
• Prohlídku bude možné v budoucnu zakončit i workshopem v  připravovaném novém výtvarném ateliéru GHMP, který se stane edukačním centrem, kde budeme výtvarnou cestou reagovat nejen na inspirativní detaily zdejší architektury, kterou prostupuje mnoho stavebních slohů a stylů, a na sochařskou výzdobu Karlova mostu, ale kde budeme i nejrůzněji experimentálně interpretovat tvorbu prezentovanou v rámci aktuálních krátkodobých výstav v CMP. Těmito aktivitami se tak pokusíme co nejefektivněji probudit a využít velký vzdělávací potenciál, který toto místo má.

 

Tvořivé dialogy s uměním (edukační oddělení):

• Pro děti, ale i pro všechny další věkové kategorie výtvarné dílny s lektorkou Lucií Haškovcovou, jsme připravili a realizovali přímo v expozici nebo ve výtvarném ateliéru  animační program se speciálními doprovodnými materiály
• Po interaktivních prohlídkách výstav se jako návštěvníci můžeme výtvarně projevit a seznámit se s tradičními i netradičními technikami z oblasti kresby, malby, experimentální fotografie i prostorové, intermediální, akční a konceptuální tvorby 

 

Rezervujeme se, prosím, do 16.00 hodin předchozího dne!

na e-mailu:  lucie.haskovcova@ghmp.cz

či na mobilu: +420 608 216 418, +420 606 612 987

 

Sobota 21. září 2013, 13.00–18.00 hodin, Colloredo-Mansfeldský palác, ´Po stopách gotiky a baroka´

Sobota 5. října 2013, 13.00–18.00 hodin, Colloredo-Mansfeldský palác, ´pod ochranou erbu Colloredo- Mansfeld´

 

Historický vývoj Colloredo – Mansfeldského paláce:

• víkendové přednášky s PhDr. Janem Nepomukem Assmannem, témata a termíny budou upřesněny na webových stránkách GHMP: www.ghmp.cz
• postupně budeme doprovodné akce rozšiřovat o další typy přednášek i dalších programů na různá  související  témata s odborníky (Mgr. Marek Pokorný, Prof. PhDr. Pavel Vlček, Tomáš Berger ak. mal. a další)

 

 

Colloredo-Mansfeldský palác

Karlova ulice 189/2

Praha 1

Otevřeno: úterý – neděle:  10.00 – 18.00 hodin

Vstupné:  60 Kč/30 Kč

 

Hodnocení:  95 %

Vřele doporučujeme!

 

Ing. Olga Koníčková

Foto: GHMP- Tomáš Souček