Co nám nedá den má noc aneb první ateliérová výstava rezidentních umělců v netušené prostoře bývalého smíchovského kláštera Gabriel Loci
CO NÁM NEDÁ DEN MÁ NOC
12. 11. - 14. 11. 2021
Bývalý klášter Gabriel Loci
Smíchov
Druhý listopadový víkend přinesl městu Praha a zvědavým návštěvníkům zážitek jako z jiného světa. Po tři dny pořádala známá a velmi progresivní galerie - The Chemistry Gallery – naprosto mimořádný Art Festival v neskutečně emotivních prostorách bývalého kláštera Gabriel Loci nacházejícího se kousek nad smíchovskou zahradou Kinských, na ulici Holečkova.
Nebývá zvykem psát na www.www-kulturaok-eu.cz o akcích, které už skončily a nebudou se opakovat. Jednou z výjimek, ale nemůže nebýt akce, nazvaná Co nám nedá den mám noc. Konala se sice již v polovině listopadu a trvala jen jeden jediný víkend, ale podle nás o ní směle může platit – parafrázujeme nechvalně proslulý výrok – jeden víkend, který otřásl galerijním světem.
Palindrom v názvu
Ač počítač sám, neustále avizuje, že v sousloví tvořícím název výstavní akce,
„co nám nedá den má noc“
má být za slovem den, čárka, mýlí se.
Jde totiž o zcela specifické sousloví, které ať už čteno zleva doprava, nebo naopak zprava doleva, pořád tvrdí totéž. Jde o slovní hříčku, které se odborně říká palindrom. A palindrom si na čárky nehraje.
Fakticky šlo o promotin nové pražské galerijní prostory
Art Festival bylo možno navštívit po celý tehdejší víkend a to od 11 do 19 hodin. My ho navštívili tradičně téměř první, přesně v 11 a úderem této hodiny zde vrcholily horečné přípravy, aranže a světelné zabezpečení jednotlivých částí Art festivalové akce. Kdo chtěl, mohl, zjevně k podpoře dobré myšlenky, zakoupit různé alternativní umělecké artefakty, kdo toužil, mohl si pořídit výhodně originální modely, orginálních – také alternativních – návrhářů. To svádělo, protože se blížily vánoce – v současném pojetí - svátky jídla, dárků a konzumu. Jenže zde šlo o výtvory mimo hlavní proud té diktující komerce a tak se zde mohli rozšířit třeba i neokoukané sbírky prozíravých investorů do umění. Samozřejmě nechyběl i tak zvaný Art Shop, nabízející tisky vystavujících umělců a merch, jako tašky a trička s nápisy – jak jinak než opět palindromu - CO NÁM NEDÁ DEN MÁ NOC.
Za vším hledejme Petra Hájka
V čase našeho příchodu, Petr Hájek, všestranný duch je domovské The Chemistry Gallery, ještě obětavě kmital prostorem a kontroloval, či tu a tam vytýkal ostatním umělcům či organizátorům, každý detail.
Jeho pečlivost a profesionalita je známa, a bezchybná, ale možná v rozměrech jím obhospodařovaných „normálních“ galerijních míst, kde už organizoval výstavy, ovšem rozlehlý klášter je přece jen těžko ukontrolovatelná plocha s přemnoha zákoutími. Ale zdařilo se. Vše bylo v pohodě a vše fungovalo. Expozice i přechodové plochy, totiž nenabízely jen artefakty výtvarníků, ale také se samy, díky nápadité instalaci a hlavně vypiplanému osvětlení, stávaly samy o sobě výstavními exponáty.
Později k celé akci Petr Hájek, který byl také jejím kurátorem, řekl:
„Je pro mě velkou radostí pracovat jako kurátor na první výstavě rezidenčních umělců z objektu Gabriel Loci. S některými z autorů již v rámci The Chemistry Gallery spolupracuji, s díly jiných autorů se díky této výstavě seznamuji. Vystavení uměleckých děl v takto unikátním prostoru jako je Gabriel Loci vždy nabízí skvělou podívanou. Jsem navíc rád, že díky vstřícnému přístupu vlastníka objektu je možné objekt bývalého kláštera oživit výstavou a koncerty v průběhu celého víkendu. Doufám, že touto akcí zahajujeme tradici výstav rezidenčních umělců zde v Gabriel Loci.,”
Po návštěvě prostor s neuvěřitelným možným potenciálem, plně se slovy Petra Hájka souhlasíme a shodně s ním si přejeme, abychom byli prvními svědky nové tradice neotřelých výstav.
Průkopnická patnáctka
Ne, nejde o pivo, které má patnáct stupňů, ale o tým patnácti (uváděno) vystavujících autorů, kteří mají v klášteře svůj ateliér a které vybral právě Petr Hájek. Ale my jich napočítali dokonce o něco víc. Tak uvádíme seznam těch, jejich expozici jsme objevili a zaznamenali.
PATRIK ADAMEC, ELIZABETH BAUER, MICHAELA ČERVENÁ, JURAJ ĎURIŠ, TOMÁŠ HRIC, BLANKA JAKUBČÍKOVÁ, LAURA LIMBOURG, MARTIN MALÝ, XÉNIE POLDAUFOVÁ, LARA RAJNIŠ, ALINA SHUPIKOV, DOMINIKA SCHMIDT, PAVLÍNA SMÉKALOVÁ, JAN SOUMAR, KRISTÝNA STREJCOVSKÁ, VLADIMÍR VÁVRA, LUCIE VRBÍKOVÁ, KAMILA ŽENATÁ…
Zahájení za zvuků kapely
My klášter navštívili až v sobotu, v 11 dopoledne, ale to už měl za sebou páteční vernisáž, doprovázenou živou kapelou. Nás zajímala více vlastní výstava a na tu jsme měli klid a dostatek sil i času po ránu. Těžko hovořit o jednotlivcích. Celek se vjemově slil v jeden neopakovatelný zážitek a jedno velké společné dílo. Pár autorů se sice nedalo přehlédnout i jmenovitě, ale většinu jsme si užívali nezatíženi jmény a fakty jako alegorii současné umělecké scény. Ano, výrazné byly obrazy malířky Laury Limbourg, která se v loňském – kultuře nepřejícím roce - stala vítězkou Ceny kritiky za mladou malbu. Studentka AVU z ateliéru Josefa Bolfa vyjadřující se svými obrazy k souvztažnosti sexuální turistiky, která se už týká i české kotliny, a opět ještě více ožívající prostituce.
Své místo mezi autory suverénně obhájila svojí expozicí další malířka Kamila Ženatá.
Za pozornost stály, už pro tu pracnost, vyšívané obrazy Michaely Červené.
Neztratil se mezi ostatními ani Martin Malý.
Mezi další mladé umělce patřili Juraj Ďuriš, Jan Soumar či Martin Malý, anebo sochař Patrik Adamec a … a … no zkrátka všichni vystavující, rozhodně.
Dominantní Rajská zahrada
Obří centrální sál celého objektu, nabídl sice relativně klasickým způsobem instalace v prostoru, ale svou atmosférou a slohem z toho udělal oprávněný vrchol podívané. Zde byla upořádána doslova exhibice toho nejnovějšího co přináší výtvarné umění.
Nepřehlédnutelné Pošovy chodby
Rajská zahrada, je architektonicky obklopen chodbou s průhledy do centrální Rajské zahrady a zajímavými průhledy podél jejího čtvercového ohraničení s prosklenými interiérovými okny. Těžko se to specifikuje, lepší je to vidět osobně. Ale v rámci festivalu, tuhle chodbu ještě vypointoval svojí audiovizuální instalací Jan Poš z pražské AVU. A to pak byl zážitek…
Móda přímo v klášterních celách
Art Festival dal prostor i módním návrhářům. Své působiště nalezli ve Sloupovém sále. Dámy ocenily ready-to-wear kolekce známých módních ikon, jako jsou Klára Nademlýnská, Zoltán Tóth, Lukáš Krnáč nebo Tereza Rosalie Kladošová.
Finále Art Festivalu opět s živou kapelou
Nedělní podvečer, pak už přinesl závěrečný koncert živé hudby v Rajské zahradě, kterému předcházela ještě kurátorem výstavy Petrem Hájkem provedená komentovaná prohlídka. Zamřená byla nejen na vystavená díla, ale i na vlastní prostory kláštera. Klášteru však na našem webu věnujeme časem samostatný článek.
S využitím tiskových materiálů připravil: Richard Koníček
Foto: Richard Koníček
CO NÁM NEDÁ DEN MÁ NOC
12. 11. - 14. 11. 2021
Bývalý klášter Gabriel Loci
Holečkova 106/10, Smíchov,
150 00 Praha – Praha 5
Více o klášteru: