České Budějovice/Budvar aneb „panstvo jede na klasiku!“
České Budějovice
21. -28. 8. 2016
V článku věnovaném českobudějovickým muzeím, hlavně Jihočeskému muzeu (viz. náš. článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ceske-budejovice-aneb-jihoceske-muzeum-pribeh-mesta-v-900-tisicu-exponatu/) jsme vyslovili lítost, že nebyl v našem nabitém týdenním pobytu v Českých Budějovicích čas navštívit i jiná muzea než Jihočeské a další…
…ale Pivovarské muzeum v pivovaru Budvar však nešlo vynechat. Už proto, že pivovarnictví má v naší zemi hluboké kořeny, a to zejména v městě, ležícím na soutoku Vltavy a Malše.
Trocha pivní prehistorie úvodem
Jako vždy jsme informace čerpali v Encyklopedii Českých Budějovic. A tam je tato kapitola náležitě podrobně propracována. Vzhledem k významu zlatavého moku pro město se tomu ani nelze divit. A druhým – ještě dokonalejším zdrojem, protože byl názorným a didaktickým a multimediálním, byla naše návštěva přímo u zdroje, v Pivovarském muzeu pivovaru Budvar. Zúčastnili jsme se samozřejmě i exkurze - prohlídky pivovaru, ale o tom zase pohovoříme v jiném článku.
Tak úvodem něco málo o Pivovarském muzeu 
- otevřeno bylo v roce 2005 v rámci Návštěvnického centra budějovického Budvaru v ulici Karolíny Světlé
- tvoří ho multimediální expozice nazvaná Příběh budějovického piva, shrnující dávné tradice a neoddiskutovatelnou původnost značek budějovického piva
- kombinací historických exponátů s hologramy a vyspělou audiovizuální technikou je tu představen informační komplet využívající synchronizace ´více než 30 filmových a animovaných projekcí, včetně pohybového simulátoru a třídimenzionální filmové projekce´
- expozice vás vtáhne, drží, baví a nezahltí
- celková doba prohlídky, čili automaticky řízeného programu, vykládajícího dějiny českobudějovického pivovarnictví, táhnoucí se už od založení města až po současnost, nám trvala, jak jsme si stopli, necelou jednu hodinu
V roce 2013 byla navíc expozice doplněna audiovizuální technologií a program prohlídky je dokonce variabilní tak, že je nastavitelný podle časových možností jednotlivých návštěvníků.
A k tomu, jako bonus (ba přímo bonbonus), ještě náš osobní tip
Využijte simulovaného sestupu do hlubin artézské studně, kde vyvěrá pramenitá voda - základ specifiky budějovického Budvaru. I když se nenamočíte, bude to hodně sugestivní, a kdo trpí klaustrofobií, ať raději počká venku. Sestup netrvá dlouho, je ale hodně sugestivní a cestou spatříte plno zajímavých exponátů i s výkladem. My to vydrželi a rozhodně nelitujeme…
Jak teklo pivo v běhu času
Na počátku nebylo v tomto případě slovo jako v Bibli, ale více slov, tvořících právo vařit pivo. To měli v historii tzv. právováreční měšťané. Vařili pivo městu a náležejícímu okolí. V Českých Budějovicích i jinde, kde platilo, vařili tmavé – ječné a světlé - pšeničné. Várečné právo bylo významné městské privilegium a distributory zase chránilo právo mílové. Přišel s tím Karel IV. Zaručovalo exkluzivitu pivovaru, neboť do jedné míle od pivovaru (10 km!) nesměl nikdo konkurovat jiným č jinde vařeným pivem. Krčmy do míle byly - moderně řečeno – značkové, tedy domácí, sladovny a pivovary v daném okruhu nesměly být vůbec. Obě práva od doby Karla IV. měly i České Budějovice a nejednou je musely hájit (léta 1464 a 1525) i vojensky.
Vaření piva se nepovažovalo za řemeslo, ale za obchod
Při výčepu piva označil majitel právovárečného domu šenk ´chmelovým věncem´ a v každé čtvrti byly v provozu současně dvě šenkovny. Po vypití jejich zásob je střídaly další dvě.
Spotřeba piva v Českých Budějovicích ale stoupala, a tím i počty těch, co pivo vařili. Jestliže v roce 1482 bylo 16 pivovarů, o 60 let později (v roce 1543) jich už bylo už 44 (skoro 3 x víc).
Výnosnost obchodu s pivem byla značná, a tak městská rada u vidiny zisků do obecní kasy dotlačila (v roce 1495) pivovarníky část práv převést na město. Vyřešila to ´dohodou´, že město bude mít právo vařit bílé pivo (a vystavělo za tím účelem obecní pivovar) a ostatní producenti smí vařit jen tmavé.
Obecní pivovar
Nacházel se v Široké ulici a sladovna v zadním traktu Staré radnice. V 1. pol. 16. st. byl pivovar, zvaný ´Velký´ či ´Bílý´, rozšířen do dnešní ulice Dr. Stejskala u Rožnovské brány. I město ale platilo. Z každého varu odevzdávalo králi ´posudné´ (1 groš za sud bílého piva).´ I tak čistý příjem z piva činil v 16. století 11 % příjmů města a byl 3. největší příjmovou položkou.
Zařízení várečných domů a pivovarů
Obecní či měšťanský pivovar měl jednoduché a po staletí téměř totéž vybavení
Měděná varní pánev, pár věder, dřevěné nářadí a šenkovní stoly
Ke skladování sloužily dřevěné sudy, kde se pivo uchovávalo i několik měsíců
Až do pol. 19. st. se totiž vařilo metodou ´svrchního kvašení´. Uvádí se, že ´lehčí výčepní druh´ (13° bílé pivo) nebyl nijak výrazný a silnější (až 23°) a tmavé pivo bylo hořké. Pivo bylo také méně chmelené, málo pěnilo, neobsahovalo tolik kysličníku uhličitého, bylo tmavší a kalné. Pro zvýšení trvanlivost se přidával například jalovec. Vařilo se bez receptury, jen podle praxe sládka, a ta se dědila po generace.
Českobudějovické bílé pivo z obecního pivovaru
Tohle pivo se už na počátku 16. st. pilo pro svou oblibu u panovnického dvora, v Praze a také v Augsburgu. Český a uherský král, římský císař Ferdinand I. dokonce při návštěvě města a po ochutnávce piva z Městského pivovaru ´zlanařil´ na svůj dvůr českobudějovického sládka i s jeho partou, jen aby mu vařili pivo po českobudějovicku přímo tam.
Zajímavý rok 1588
V Rudolfově, městě v okruhu práva mílového od Českých Budějovic, začali tehdy vařit ´vzdoropivo´. A tak bylo zle. Spor se táhl až do 30.leté války a v roce 1619 došla Českobudějovičákům trpělivost, vytáhli po vojensku na rudolfovský pivovar a srovnali jej tam se zemí. Pokoj tím ale nenastal. Až v roce 1630, kdy Ferdinand II. na základě tlaku českobudějovických zakázal výnosem městu Rudolfovu pivo vařit. A bylo vymalováno.
Obecní pivovar versus měšťanské pivovary
V dalších letech a staletích město a jeho pivovar ale postupně vytěsňovalo z konkurence i místní městskou produkci ostatních měšťanů. Počátkem 18. st. už jich bylo jen 13 (!). A českobudějovický pivovar byl největší v kraji a čtvrtým největším v království…
Českobudějovičtí právo várečné však nevzdali. Argumentovali rokem 1495, kdy získali várečné právo na veškeré pivo, nejen tmavé a s městem zápolili o možnost vařit obě piva. Uspěli až v roce 1722, ale…
Městská rada jim sice právo vrátila, ovšem s podmínkou, že vzdají vaření v domech a museli se zavázat k společné výrobě v jednom - jejich - pivovaru.
Měšťané tedy koupili (do ´kolektivního vlastnictví´) dům jednoho ze sládků, jenž byl nejlépe vybaven pivovarským zařízením (dnes hotel Malý pivovar v ulici Karla IV.). Městská rada se dál však s nimi nemazlila, prohlásila dům za obecní a měšťanům povolila jen omezené využívání.
A město mělo rázem pivovary dva
Velký pivovar u Rožnovské brány a Malý na rohu ulic Karla IV. a Kněžské. Měšťané opět protestovali. Spor skončil až roku 1795 tím, že jim město předalo oba pivovary do správy. Ke správě pivovarů tedy vznikla ´výdělková společnost´, později (v roce 1871) ´živnostenská firma´, od roku 1894 s názvem Die Budweiser Bräuberechtigten - Bürgerliches Bräuhaus Budweis, gegründet 1795 (Budějovičtí právovárečníci – Měšťanský pivovar Budějovice, založen 1795).
19. století přineslo vynález – spodní kvašení piva
Od pol. 19. st. v českých zemích ale stoupala obliba kvalitnějšího a trvanlivějšího piva vyráběného ´spodním kvašením´. Nebylo kalné, bylo čiré, pěnilo, mělo říz a nepodléhalo tak rychle zkáze. Vyžadovalo to ale zavedení nové technologie. A to fofrem! Rozvíjela se totiž konkurence nových pivovarů, vybavených moderním - strojním - zařízením a na parní pohon.
Stávající prostory obou budějovických pivovarů přestaly vyhovovat
Ač byly oba pivovary opakovaně předělávány, nakonec už další rozvoj možný nebyl. A tak (v roce 1847) padlo rozhodnutí o vzniku nového lednicového sklepa na Lineckém předměstí, nutného k přechodu na moderní způsob výroby. Sklep a přilehlé pozemky u Malše se od roku 1848 staly základem třetího, už ale moderního, strojního, velkopivovaru.V roce 1856 byla zastavena výroba v Malém a v roce 1871 i ve Velkém pivovaru.
A vznikl Český akciový pivovar České Budějovice…
V letech 1894 – 1895 vznikl konkurenční ´Český akciový pivovar České Budějovice´ (od 1936 s ochrannou známkou - Budvar). Stál na Pražském předměstíu železnice. Jeho pivo se brzy prosadilo tak, že musel zvýšit 2 x kapacitu av roce 1905 už předstihl ve výstavu pivovar Měšťanský. Pivo z pivovaru Měšťanského se jmenovalo Budweiser Bürgerbräu, z Akciového Budweiser Aktienbier. A obě piva se vyvážela do řady zemí včetně USA…
Ta šťastně nešťastná Severní Amerika 
Obliba budějovického piva v Severní Americe rostla závratně. Vývoz překonával sám sebe. Jenže úspěch piva přivedl americké podnikatele, německého původu ze Saint Louis, Carla Conrada, Eberharda Anheusera a Adolpha Busche, na nápad přivlastnit si název Budweiser a produkt napodobit. Dokonce si ho dali patentovat jako tzv. Budweiser Lager Bier. A protože to v podstatě prošlo, tak v roce 1907 si dokonce nechali registrovat přímo i značku Budweiser. Začal sice soudní spor mezi českým pivovarem a americkými podnikateli, který trval až do roku 1911, kdy byl završen smlouvou, v níž oba českobudějovické pivovary uznaly (ovšem za tučné a diferencované odškodné) platnost americké neoprávněné registrace, a ponechali si jen právo označovat své pivo přívlastkem Original Budweiser Bier. V Americe i jinde.
Po 1. světové válce a při vzniku ČSR
V roce 1918 zanikla řada odbytišť a výroba byla zdecimována. Až v roce 1928 se dostaly oba pivovary na předválečné výstavy a postupně rostl i vývoz. Po zrušení prohibice v USA zahájily oba pivovary vývoz i tam. Budvar – Český akciový pivovar České Budějovice, jak zněl od 1936 název pivovaru, si v USA v roce 1937 nechal zaregistrovat ochrannou známku Imported Original Bohemian Budweiser Beer from Budweis City. Ale počátkem roku 1939, pod hrozbou zabavení zboží v USA, byly oba pivovary opět donuceny uzavřít smlouvu, a to zcela ve svůj neprospěch. Budvar musel dokonce zrušit i registraci své ochranné známky v USA.
Za okupace
V roce 1942 byl do Akciového pivovaru dosazen nacistický správce a pivovar se stal součástí sítě protektorátních pivovarů. Měšťanský pivovar ovládli němečtí nacionálně orientovaní právovárečníci. Za války se vývoz obou pivovarů orientoval jen na Říši a její satelity. Stupňovitost klesla až na 3,2°. V lednu 1945 dokonce zastavil Měšťanský pivovar výrobu vůbec a 24. 3. 1945 byly jeho provozy ještě ke všemu rozbombardovány spojeneckými letci.
Po osvobození
V roce 1945 byl Měšťanský pivovar coby ´převážně nepřátelský majetek´ převeden pod tzv. Národní správu a v roce 1946 konfiskován.
- Pivovar Budvar byl 9. 1. 1946 znárodněn a přeměněn na Českobudějovický pivovar, n. p.
- Po obměně názvu na Českobudějovické pivovary, n. p., k němu byly přičleněny zbytky původního Měšťanského pivovaru a po přičlenění dalších jihočeských pivovarů (v roce 1948) byly Českobudějovické pivovary, n. p., přejmenovány na Jihočeské pivovary, n. p., a oba městské pivovary sestaly závody podniku.
Budvar se ale nedal
V Jihočeských pivovarech, n. p., si ale prioritní postavení, co do objemu výroby i exportu, držel českobudějovický Budvar, stal se exportním pivovarema nositelem práv bývalého akciového pivovaru i ochranných známek Měšťanského pivovaru. V roce 1967 byl vyčleněn z podnikové sítě a v roce 1991 došlo k osamostatnění Budějovického Budvaru, n. p.
Po roce 1989
Po zániku zadlužených Jihočeských pivovarů došlo k prodeji budov bývalého podnikového ředitelství a výpočetního střediska Budějovickému Budvaru n. p.
Nová etapa historie pivovaru Budvar
K 1. 1. 1991 se českobudějovický Budvar zcela osamostatnil a díky modernizaci všech provozů, navázání přímých obchodních vztahů s tuzemskými a zahraničními obchodními partnery, budování vlastních distribučních skladů, zvýšil dvaapůlkrát svou produkci.
V roce 1991 – jako první pivovar u nás - získal mezinárodní stupeň kvality Q.
- V roce 1996 už činil výstav milion (!) hektolitrů piva.
- V roce 2000 vyvážel Budvar do 56 států světa a začal zakládat dceřiné společnosti.
- Největším odbytištěm piva se stalo Německo (200 000 hektolitrů ročně).
První originální pivnice Budvarka
V roce 2003 byla v Hotelu Malý pivovar otevřena první Original pivnice Budvarka. Koncept řetězce pro ty, co rádi ´prostředí tradiční a přitom moderní pivnice s příjemnou atmosférou, kde si lze vychutnat s přáteli vynikající, kvalitně ošetřené pivo a výbornou českou i zahraniční kuchyni´. Samozřejmě jsme tam skončili. A dali jsme si Budvar, slepičí polévku a svíčkovou, což ocenil příjemný obsluhující číšník: „Panstvo jede na klasiku, to chválím.“ A chválili jsme i my.
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková