Češi a Čechy polskýma očima (1830–1848) aneb čítárna burcující z měšťanského poklidu…
FF UK/2. patro hlavního schodiště - Praha
12. 3. – 13. 4. 2018
Vernisáže panelové výstavy Češi a Čechy polskýma očima (1830 – 1848), kdy v roce oslav 100. výročí vzniku samostatného Československa a obnovení nezávislosti Polska si připomeneme i historické ´podhoubí´ těchto událostí, tedy národně-emancipační snahy v 19. století, se zúčastnilo spousta zájemců. Výstava uplatňuje plakátovou formu textů, citátů a archivních skenů v kombinaci s poutavou barevnou grafikou Milana Sypěny.
Slavnostní zahájení se neobešlo bez projevů těch, kteří se o výstavu přičinili, jako např. Doc. Mgr. Petr Christov, Ph.D., pověřený funkcí proděkana pro přijímací řízení a vnější vztahy, Prof. PhDr. Jan Županič, Ph.D., Maciej Ruczaj - ředitel Polského institutu v Praze či Tomáš W. Pavlíček, jehož projev jsme mohli pochopit v tom smyslu, že ´dějiny jdou do kruhu´, že jsme nyní v podobné politické situaci...abychom se nad tím také zamysleli...
Cílem výstavy, která ještě v tomto smyslu nebyla nikdy prezentována, bylo představit, jak Poláci v polovině 19. století vnímali Čechy jako zemi a Čechy jako formující se národ. Nutně tak srovnávali vlastní situaci po listopadovém povstání v roce 1830 s činností české národní elity v době předbřeznové. Panelová výstava velmi názorně přibližuje nejen stereotypy ´my a oni´, ale představuje také fenomén kulturní výměny, zprostředkování a komunikaci mezi sítěmi polských a českých vědců.
Klíčovými představiteli byli na obou stranách učenci. Jak a kde vědci navázali kontakty, jaká byla jejich vzájemná spolupráce, v jakých oblastech docházelo ke kulturní výměně? Šlo nejen o výměnu publikací, ale také o sdílení zkušeností, přenos forem organizace učených společností. V neposlední řadě se jednalo o ocenění a jmenování zahraničních kolegů členy vlastní učené společnosti.
Nejdůležitější kontakty mezi Čechy a Poláky byly navázány, když zavládlo jaro národů,
na Slovanském sjezdu v Praze roku 1848.
Kteří Češi byli zapojeni do této spolupráce?
Na polské straně se objeví známá jména A. Mickiewicze, F. Chopina či E. Chojeckého,
ale i některé dosud neznámé pohledy.
Z českých osobností se připomínají např. K. Havlíček nebo F. Palacký.
Panely jsou opatřeny slibnými názvy jako např. :
Krajina a vědci v zahradách a observatořích
Návštěvy polských vědců v Praze
Edmund Chojecki a jeho kontakty v Čechách
Kulturní výměny a transfery/Básně, parafráze a překlady
Ohlas povstání v Čechách
V čítárnách a na bálech
Listopadové povstání 1830
Uprchlíci v Čechách …a další
Hluboký dojem zanechal koncert Poláků na třeboňském zámku
„Náš zpěv se líbil Češkám,
a nám zase Češky – a večer
proběhl vesele,“
kvitoval generál Józef Zieliňski tehdejší vřelé přijetí polského koncertu
Idea a scénář: Tomáš W. Pavlíček
Spolupráce na scénáři: Marie Bahenská, PetraTomsová
Konzultace: Jan Županič
Ilustrace: Lubomír Czaban
Grafika, realizace: Milan Sypěna
Instalace: Daniel Soukup
Výstavu pořádají Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.,
a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
pod záštitou Polského institutu v Praze.
110 00 Praha 1
nám. Jana Palacha 2
Máme otevřeno:
pondělí - pátek: 7.00 - 21.00 hodin
Vstup: zdarma
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková