Café Society aneb když sen je vždy jen snem či další Woody Allen

20.09.2016 09:12

Když jsem psal scénář k tomuto filmu, strukturoval jsem ho jako román. Ve filmu se střídají jednotlivé scény jako v knize, scéna s rodiči, následuje scéna Bobbyho s bratrem Benem, scéna s hollywoodskými hvězdami, pak kavárna plná politiků i playboyů. Pro mě tento příběh nikdy nebyl o jedné hlavní postavě, ale o všech,“ řekl Woody Allen, čtyřnásobný držitel Oscara a režisér 47 filmů .

 

Filmový román? Ne, filmová povídka. A to je rozdíl… 

Citovanými slovy charakterizoval svůj film Allen. Přeslavný Allen, jenž kdysi děl, že udělá jeden film ročně. Což plní. A není jeho film, na nějž by se nešlo dívat. Toť fakt. Ale vkrádá se otázka: Proč koukat na různě podané totéž, když se to do roka zapomene. Nebo s tím počítá?

Postupem času a množením téhož, ale možná také – při vší úctě - i s přibývajícím věkem a ubývající invencí, se vtírá do mysli otázka, zda by méně nebylo náhodou více, a že to celé pozvolna začíná být velkovýroba něčeho, co už připomíná něco z předtím…

Povídky se čtou a fungují, ale…

Obliba povídek o trojúhelníku, kde dva se uchází o jednu, fungují. Vycházejí tiskem, točí se do TV a skládají se z nich i seriály a telenovely. Stále se úspěšně prodávají napříč médii, a to všude po světě včetně nás. Celé sešity takových povídek, celé večery takových povídek.

A v podstatě jde jen o to, jak totéž pokaždé jinak zabalit, jaké prostředí k tomu tentokrát zvolit a sem tam to, když se to povede, i nějakou tou novou peripetiií ozvláštnit. O nic víc se nejedná. A přesto a vzdor tomu, se čtou. I když je to vlastně pořád totéž. Tak co by…

 

Mistr mělní talent na drobné

Ke škodě režijního i scénáristického mistra, jenž se situuje do novodobé obdoby Bustera Keatona, si tento - kdysi skoro až génius filmu - mělní svůj pozdní talent na drobné.

Není důvod na každý další jeho film nejít. Dá se na něj dívat. Dokonce je třeba tentokrát zajímavý tím, že v něm nahlédneme do zákulisí Hollywoodu z jeho zlaté éry, stejně jako do podsvětí neméně zlaté éry doznívající prohibice a vrcholného gangsterství. Potud paráda. A má-li kdo tuhle atmosféru navodit, tak Allen je tím asi nejpovolanějším. Jenže, co dál?

 

Příběh?

To je to. Moc vtipné to není, moc smutné ale zase taky ne, spíš je to tak nějak melancholicky nostalgické. Ano, zazdá se: Jo, to byly časy! Ale byly? Kdo ví. Lidská mysl je – zaplať pánbu - nastavena tak, aby na zlé zapomínala a dobré si ještě přibarvovala. Takže idylka? V tomto filmu nesporně ano. A je to tak i správně. V tomhle filmu není důvod, aby film nebo autor řešily, jak to celé nebylo zas až takúplně sladkorozverné. To se dá chápat i přijmout.

Problém je v tom, že v tom načančaném pluje příběh. Více méně notoricky známý a dokonce od poloviny s jasným koncem. A sem tam i krapet vypodložený scénáristickou berlou.

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor nám jenom vypráví…

Autor netvořil drama ani sociální sondu. To je fakt. Takových filmů je dost. Fajn. Autor nám tedy „jenom“ převyprávěl příběh. A šlo by to dokonce vzít tak: koukat se na to dá, tak o co jde?!

 

Jenže a v tom je trochu problém, scénář a režie, to je Woody Allen. Tedy značka. A ověnčená kde jakou cenou, kde jakým superlativem. A právem. Ale pak je tu to dilema, co že historií filmu a autorovou biografií zejména namlsaný divák očekává. Očekává od takové „šajby“ víc. Možná, že ke své škodě, možná že moc předpojatě, ale očekává. A najednou je baf. Jasně, přece i mistr má někdy právo udělat něco jen tak lehce, jen tak pro zábavu a nemusí za také jednou za každou cenu vytvářet jenom milník světové filmografie. To je nesporně pravda.

 

Nečekejte milník světové kinematografie, je to jen film…

Nezkoumejme tedy, zda ona hrdinka filmu Vonnie těmi dvěma pány lovená, zvolila mezi nimi správně. Neřešme, jakými rozhodovacími kritérii byla ke svému rozhodnutí vedena. A už vůbec neřešme, který z obou pánů byl, je a bude větší charakter. Prostě, berme ten příběh, tak jak nám ho Allen servíruje. A věřme, že za další rok to nebude jen další variace toho, co už jsme viděli. I když možná nebudeme nakonec srovnávat, protože to, co jsme viděli letos, nebo loni, či příští rok, nakonec stejně zapomeneme. Tak jak se zapomínají i obyčejné příběhy v obyčejných povídkách. Zkrátka a dobře, jděme do kina na nového Allena, sedněme v klidu a pohodlně, a shlédněme tu povídku. Ale nečekejme autorem předem proklamovaný román…

 

 

„Celý život je jen a pouze o volbách a rozhodnutích, jež lidé dělají. Pro Bobbyho a Vonnie nejdou věci podle představ, ale oni stále sní jeden o druhém. To se však nikdy nestane. Kdyby Vonnie učinila jiné rozhodnutí dříve, mohli být spolu. Takhle spolu mohou být jen ve svých snech,“ vysvětlil Allen. Za www.www-kulturaok-eu.cz dodáme: „…a vo tom to je…“.   

A jak to vidí distributor?

New York roku 1930. Bobby (Jesse Eisenberg) pochází z Bronxu. Žije s věčně se hašteřícími rodiči a bratrem Benem (Corey Stoll), který jako čistokrevný amorální gangster zastává názor, že každý problém se dá snadno vyřešit hrubou silou. Bobbymu je jasné, že potřebuje změnit prostředí. Odlétá do Hollywoodu, kde začne pracovat jako poslíček pro strýčka Phila (Steve Carell), který je mocným agentem filmových hvězd. Vstupuje do světa opojných večírků, plných celebrit, modelek, playboyů, producentů a politiků.

 

Na první pohled se zamiluje do strýcovy půvabné asistentky Vonnie (Kristen Stewart). Problém je, že Vonnie má vážný vztah, tak se Ben musí spokojit s pouhým kamarádstvím. Ale nic není věčné, Vonnie se s přítelem rozejde a rychle opětuje Benovy city. Nabídku k sňatku ale odmítá.

Zlomený Bobby se vrací do New Yorku a začne pracovat s bratrem Benem, který otevřel noční klub. Z Bobbyho se stává schopný impresário a z klubu Les Tropiques jeden z nejvyhledávanějších ve městě. Přestože Bobby stále miluje Vonnie, sblíží se s Veronikou (Blake Lively), okouzlující dámou z vyšší společnosti. Svatba. Veroničino těhotenství. Benův život se zdá šťastný.

Ale jen do toho večera, kdy do dveří Les Tropiques vstoupí Vonnie...

 

Woody Allen se filmem Café Society vnořil do světa třpytivého pozlátka hollywoodské smetánky i gangsterského nočního života New Yorku 30. let.

 

Allenovo scenáristické i režisérské umění doplňuje hvězdná sestava: Jesse Eisenberg (The Social Network, Podfukáři), Kristen Stewart (Twilight sága), Steve Carell (Sázka na nejistotu, Bláznivá, ztracená láska), Blake Lively (Město, New Yorku, miluji Tě!) či Corey Stoll (Ant-Man, seriál Domek z karet)…

 

 

 

 

 

 

 

Titul: Café Society

Originální název: Café Society

Produkce: USA

Režie a scénář: Woody Allen

Kamera: Vittorio Storaro

Střih: Alisa Lepselter

Hrají: Jesse Eisenberg, Steve Carell, Kristen Stewart, Blake Lively, Sheryl Lee, Todd Weeks

 

Formát: 1.85 : 1, Dolby Digital, 2D digital

Jazyková verze: české titulky

Žánr: komedie, drama, romance

Zvuk: 5.1

Stopáž: 96 minut

Přístupnost: nevhodný do 15 let          

Distributor: Bioscop

www.bioscop.cz

 

Premiéra: 22. 9.2016

 

Internet: https://www.bioscop.cz/_web/film/cafe-society

Facebook: https://www.facebook.com/cafesocietyfilm/?fref=ts

Trailer: https://www.youtube.com/watch?v=lJodtyMP6TE

 

Hodnocení:  50 %

Richard Koníček

Foto: internet