Bubnování pro Bubny / Památník ticha Bubny aneb seběhlo se to tak rychle …
Nádraží Bubny – Praha/Holešovice
16. 10. 2017
Akcí Bubnování pro Bubny, které se konalo 16. 10. 2017, za velkého zájmu a sletu návštěvníků – amatérských bubeníků všech věkových skupin, jako veřejný happening s vážným příběhem před budovou nádraží Bubny, jsme si u Brány nenávratna, sochařského díla již zesnulého Aleše Veselého, kdy nám i slunečné podvečerní počasí přálo, připomněli výročí 1. židovského transportu z Prahy. Po 16. 10. 1941 až do roku 1945 následovaly další transporty do Terezína, a to bezmála 50 tisíc pražských Židů.
Akci moderoval Tomáš Töpfer, herec a ředitel Vinohradského divadla a na pódium si postupně pozval Pavla Štingla, ředitele Památníku Bubny, režisérku Helenu Třeštíkovou, poté dostala slovo paní Eva Erbenová, pamětnice válečných deportací, izraelská spisovatelka, která nám vyprávěla svůj smutný příběh ´seběhlo se to tak rychle´, kdy všechno bylo tak rychlé, když museli opustit svůj domov, když přišli o všechno, o postel...o své věci… o peřinu, a když podle striktního nařízení museli ve dveřích svých opouštěných bytů ponechat své klíče… Poté ironicky promluvil sochař Jaroslav Róna, který nás nechal nás pozdravovat od Franze Kafky, protože zde v naší zemi stále přetrvává kafkovská byrokracie.
„Není pravda, že to nejhorší už se stalo“
Poté jsme pojmenovali ulici na nádraží Bubny v neprostoru města – na Třídu Nicholase Wintona. Při té příležitosti jsme zhlédli i v Galerii Vrstvy paměti (perón nádraží Bubny) např. instalaci Duše, jejíž autorkou je Lenka Hájek Kristiánová a další artefakty (kurátorka výstavy: Doc. Ivana Brádková).
Poté jsme byli pozváni do budovy bývalých Elektrických podniků, kde v The Chemistry Gallery byla po dva dny 16. – 17. 10. 2017 zpřístupněna panelová výstava NOVÁ STANICE BUBNY – jenž představila architektonickou realizační studii proměny nádraží Bubny na Památník ticha. Akci zahájil a studii nám představil vedoucí autorského týmu vítězného studia ARN ing. arch. Jiří Krejčík. Prezentace se zúčastnila i primátorka hl. m. Prahy, paní Adriana Krnáčová, která přiznala, že je z vítězného návrhu z architektonického pohledu opravdu nadšena. Dále promluvili zástupci městské části Praha 7 - náměstek generálního ředitele SŽDC Tomáš Drmola, radní pro územní rozvoj Prahy 7 Lenka Burgerová a členové odborné poroty výběrového řízení.
Na vernisáži jsme si mohli na panelech prohlédnout vizi nádraží Praha-Bubny po jeho revitalizaci na kulturní křižovatku a vzdělávací platformu velkých témat spojených s pražskou historií, identitou města a současnými reflexemi vážných společenských jevů (např. variabilní sál pro 100 návštěvníků, kavárna... ).
A protože i ostatní, kteří se této vernisáže výstavy zúčastnit nemohli (a nezhlédli ani v ČT – ART krátký pořad o výstavě), by mohli mít zájem seznámit se s realizační studií projektu Památník ticha, rozhodli jsme se na www.www-kulturaok-eu.cz tímto článkem navodit diskusi.
Záměr vzešel z výběrového řízení, ve kterém zvítězilo Studio ARN
- návrh je vyvrcholením tříletého úsilí o novou podobu místa paměti, odkud v letech 1941-1945 odjížděly transporty pražských Židů
- náklady přestavby objektu nádraží Praha-Bubny jsou vyčísleny na 125 milionů Kč
- projektování probíhá ze soukromých darů a z podpory Ministerstva kultury ČR
- do financování investice vstupuje Magistrát hl. m. Prahy
- projekt je připraven k přestavbě na 2. pol. roku 2018
- otevření památníku je plánováno za 1,5 roku po zahájení stavebních prací
Výstava byla otevřena k výročnímu dni 1. prvního židovského transportu z Prahy,
který již tradičně připomělo Bubnování pro Bubny.
Veřejný happening s vážným příběhem začal v 17 hodin před budovou nádraží Bubny.
Z textu vítězného záměru studia ARN Studio:
- Památník ticha Bubny se v našem návrhu odkazuje na okamžik netečného ticha, které se v Praze v době deportací Židů rozhostilo.
- Toto ticho, které není tichem lesa a luk, ale tichem strachu, netečnosti a lhostejnosti, se zde zpřítomňuje v ´kamenné´ znehybnění.
Stavba zde stojí a mlčí
- Více než 12 metrů vysoký prostor vstupní haly bude po celé své výšce zaplněn velkým množstvím betonových zkamenělých knih (50 tisíc). Tato abstraktní pietní knihovna má atmosféru chrámové stěny, na kterou šikmo dopadají sluneční paprsky a vykreslují tak plně strukturu a různorodost knih připomínajících 50 tisíc životních příběhů.
Památník Šoa Praha, o.p.s.
Partneři a podporovatelé nového projektu
Správa železniční dopravní cesty/SŽDC
Ministerstvo kultury ČR
Magistrát hlavního města Prahy
Městská část Praha 7
Hodnocení: 100 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková