Úvod > Botanická zahrada Praha – Křišťálová zahrada aneb jak to bylo při zahájení výstavy

Botanická zahrada Praha – Křišťálová zahrada aneb jak to bylo při zahájení výstavy

16.12.2024 18:51

Křišťálová zahrada

28. 11. 2024 – 2. 2. 2025

V prostoru Ornamentální zahrady a jejím okolí

Botanická zahrada hl. m. Prahy - Troja

Výstavu společně s ředitelem Botanická zahrada hl. m. Prahy - Troja

Bohumilem Černým a sklářem Jiřím Pačinkem,

zahájila trojice ambasadorů –

Leona Machálková, Olga Menzlová a Arnošt Goldflam.

Tito tři ambasadoři mají ke sklu, skláři Jiřímu Pačinkovi i k Botanické zahradě

velmi blízký vztah.

Oba protagonisté, ředitel Bohumil Černý a sklář Jiří Pačinek, spolu s ambasadory výstavy Leonou Machálkovou, Olgou Menzlovou a Arnoštem Goldflamem

nás pozvali do světa fantastických rostlin a fantaskních skleněných instalací.

Výtvory Jiřího Pačinka nejprve, za denního světla, ozvláštnily

svými tvary a odlesky slábnoucího slunce, teď v zimě již spící Ornamentální zahradu.

Ale s koncem zahajovacího procesu, kdy už slunce zapadlo a

Ornamentální zahradu ovládla tma,

tyhle skleněné artefakty doslova rozzářily zcela unikátní výstavou celou Orientální zahradu

a právem jí přiřkly onen příhodný název

Křišťálová zahrada.

Promyšlený program zahájení

Není jistě mnoho výstav, které se během výstavní doby promění ve výstavu v postatě jinou.

Výstava Křišťálová zahrada konaná v Botanické zahradě Troja, hlavně v prostoru Ornamentální zahrady, však tuto schopnost má. Je zcela jiná během dne a zcela jiná v noci.

Jako kdyby šlo o dvě různé zahrady. Návštěvníci si proto mohou vybrat, zda touží po obou variantách výstavy Křišťálová zahrada nebo se zaměří jen na jednu z možností. I pro účastníky zahájení, byl proto program sestaven obdobně.

Pokud jsme dorazili už v 15 hodin, mohli jsme si projít výstavu skleněných instalací za denního světla a užít si příjemnou atmosféru botanické zahrady, jakožto denní Křišťálové zahrady.

V 16 hodin začal samotný akt slavnostního zahájení, konaný na terase výstavního sálu v němž je současně instalována výstava nazvaná Sedmý šálek čaje (viz. náš článek: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/sedmy-salek-caje-aneb-poteste-sve-smysly-a-objevte-barvu-vuni-i-chut-napoje-ktery-zmenil-svet/ ). Zahajovací akt končil právě v čas, aby zapadlo slunce a zahradou se rozlila tma.

V 16:45 se už za námi Křišťálová zahrada proměnila a rozzářila barvami vystavených artefaktů mistra Pačinka. Následně jsme si tedy mohli znovu, ale díky efektům skla a světel prohlédnout onu druhou tvář výstavy, skleněné instalace nasvícené a některé dokonce i s doprovodem vhodně zvolené tematické hudby.

Oběma variacím výstavy se budeme samozřejmě podrobně věnovat na jiném místě. Teď dáme slovo diskutujícím a průběhu celého zahajovacího aktu.

Co zaznělo při zahájení

Přes ne právě přívětivou tepelnou situaci, si nenechalo ujít unikátní výstavu velké množství novinářů, zastupujících snad všechna média a mezi hosty aktu se daly objevit i další osobnosti mimo již jmenované a očekávané ambasadory výstavy, Leonu Machálkovou, Olgu Menzlovou a Arnošta Goldflama.

Nebylo divu, protože Botanická zahrada hl. m. Prahy podobnou akci uspořádala letos poprvé ve své historii.

A co že tedy zaznělo na zahájení, které jako vždy moderovala tisková mluvčí Botanické zahrady Michaela Bičíková, shrneme v následujících řádcích.

Jako první dostal slovo ředitel Botanické zahrady Bohumil Černý.

· Bohumil Černý

Ve svém vstupu připomněl, že jde o první venkovní zimní výstavu, kterou uspořádala Botanická zahrada díky spolupráci mistra skláře, Jiřího Pačinka, který na ni zapůjčil část svých světelných artefaktů a část jich dokonce vytvořil přímo pro instalaci na konkrétním místě v Botanické zahradě.

Ředitel Bohumil Černý proto především poděkoval mistru Pačinkovi za zájem a ochotu spojit síly s pracovníky Botanické zahrady a vytvořit právě pro tuto a takto pojatou výstavu.

Na závěr připomněl, že tím, že výstava začíná v čase Adventu a bude pokračovat i přes Vánoce až do 2. 2. 2025, navozuje pro návštěvníky příjemnou Vánoční atmosféru v přírodě Botanické zahrady Praha.

Jako další dostal slovo iniciátor projektu, náměstek marketingu a obchodu v Botanické zahradě hl. m. Prahy, Martin Jodas.

· Martin Jodas.

začal konstatováním, že v zimě zahrada nekvete. Což je zákonité, ale je to i divácký problém.

Proto se v Botanické snažili pro návštěvníky připravit jiný, stejně plnohodnotný, zážitek, který by byl jedinečný a měl navíc i umělecký přesah. Ve spolupráci s Jiřím Pačinkem, který do tohoto projektu šel se zkušenostmi a osobním zájmem, se jim takovou výstavu, takový zážitek pro návštěvníky Botanické zahrady, podařilo uspořádat. Ve dne návštěvníci mohou v Křišťálové zahradě obdivovat krásu skla v záři slunce a při večerní prohlídce se nechat unést velkolepou hrou světel, stínů a hudby.“

Pak už došlo na přítomné ambasadory výstavy. Jako první dala Michaela Bičíková slovo Leoně Machálkové.

· Leona Machálková

vyzdvihla, že Jiří Pačinek, je vynikající pozorovatel, který vnímá tvary a přírodní krásy, a dokáže to pak vtisknout do svých výtvorů. Jeho tvorba je jakousi esencí přírodních krás, vtělená do skla.

Protože paní Menclová, v dané chvíli byla ještě na cestě k pódiu, přeřadila Michaela Bičíková tedy ambasadora výstavy, muže, před ni a dala slovo Arnoštu Goldflamovi.

· Arnošt Goldfalam

přiznal, že když se dozvěděl, že se má takovéto výstavy zúčastnit, nedokázal si ji vůbec představit. Když ji pak konečně viděl při prohlídce zahradou nelze říci nic jiného, než, že je to doslova událost. (Poznámka autora těchto řádek: Pana Goldfalama jsme shodou okolností osobně potkali a zdravili se s ním ještě při denní prohlídce a musíme potvrdit jeho přímo okouzlený pohled na jednotlivá díla…)

Pak zavzpomínal, že kdysi natáčel jakousi sérii procházek po překrásných zahradách, ale s tímto zážitkem se to vůbec nedá porovnat, protože tohle je něco zcela mimořádného.

Věcně se také s obavou myslícího člověka otázal pana Pačinka, zda té křehké nádheře neublíží déšť, namrzající déšť anebo dokonce případný sníh…

Na místě mu, a hned, odpověděl autor děl Jiří Pačinek, a to, rozhodným NE. Svá slova doložil tím, že on má obdobnou instalaci, ovšem v minimálním rozsahu oproti této, má u své sklárny a tam už ji prověřilo několik zim a stále svítí. Pan Godflam mu tedy poděkoval za uklidnění a popřál hodně štěstí.

Protože paní Menclová byla stále ještě daleko, byť v trvalém mobilním spojení, dostal od Michaely Bičíková slovo ten vůbec nejpovolanější, autor vystavených artefaktů, pan Jiří Pačinek.

· Jiří Pačinek

se nám především svěřil, že se nedokáže nejprve skromně pochlubit s něčím, co je pro jeho práci snad největší poctou…

V současné době se buduje naše expozice na Expo 2025, které se bude konat od dubna do října 2025 v Japonské Ósace. Konalo se tam ale již také v roce 1970. Součástí tehdejší expozice byla plastika od legendy našeho uměleckého sklářství - Reného Roubíčka, uměleckého skláře a sklářského výtvarníka. Jehož žákem byla v téže době další budoucí legenda našeho sklářství, Bořek Šípek. Když se pak, následně, v Japonsku konalo další Expo v roce 2005, napadlo Šípka vytvořit obdobnou plastiku, ale samozřejmě po svém a nabídnout ji pro toto Expo. Jeho objekt však nebyl - k nemalé lítosti Šípka – nakonec vybrán. V Šípkově týmu už působil jako mistrům žák, jímž byl a je právě Jiří Pačinek.

A tak, když se příští rok koná EXPO opět v Japonsku a dokonce znovu v Ósace, zkusil Jiří Pačinek vytvořit a nabídnout na EXPO zase svoji variaci na onu Roubíčkovu plastiku. A Jiří Pačinek uspěl. Svou předchozí informaci mínil tak aby nás upozornil, na to, že svůj úspěšný artefakt vytvořil jako svoji vlastní tichou poctu oběma svým největším vzorům.

Mezi hosty se objevila i naše přední designérka a módní návrhářka, paní Blanka Matragi.

I Blance Matragi dala improvizovaně a pohotově, slovo Michaela Bičíková moderující akci.

· Blanka Matragi

připomněla, že spolupracuje se sklářem Jiřím Pačinkem již léta, a že by sobě, jemu i nám všem především přála, aby jeho tvorba – třeba formou takovéto mimořádné výstavy v příhodném prostředí, vycestovala do světa. Kde by nesporně měla úspěch a znovuupozornila na mistrovství českých sklářů, které má dodnes ve světě ten nejlepší zvuk.

K poslednímu slovu zahájení byla Michaelou Bičíkovou vyzvána radní hlavního města Praha, Jana Komrsková.

· Jana Komrsková

především kvitovala, že pražská Botanická zahrada bude díky této výstavě inspirací pro návštěvníky i v zimě. Že se stane nečekanou a atraktivní akci pro veřejnost i v čase, kdy návštěvnost není logicky vysoká. Jinak ale poděkovala celému vedení Botanické zahrady, že zvládlo s úspěchem nelehký rok, zejména vzhledem k podzimním záplavám, které zcela zrušili řetězec akcí spojených s vinobraním. Je ale ráda, že i přesto, může hodnotit letošní roční návštěvnost Botanické zahrady jako víc než dobrou.

A všichni teď už všichni – hurá! - mezi rozzářené artefakty do Křišťálové zahrady.

O vlastní výstavě za světla i za tmy poreferujeme s fotkami našeho fotografa Wenci Nikoníčka na jiném místě.

Na závěr ještě vysvětlující poznámka k (ne)účasti paní Olgy Menclové. Paní Olga Menclová nakonec dorazila. Její omluva na nehodu, v jejímž důsledku došlo k neprůjezdnosti některého z pražských autotunelů, nebyla rozhodně jen obligátní výmluvou, ale žel faktem, neboť to pak řešila i media a dokonce i náš štáb, při přesunu domů, jenž musel ještě stále značně improvizovat dokonce i na povrchové dopravě.

Text: Richard Koníček

Foto: Wenca Nikoníček