Bod obnovy aneb devět let příprav se vyplatilo, konečně máme film, který vyčuhuje ven z české filmové kotliny
Bod obnovy
Sci-Fi, Krimi, Drama, Thriller
Česko, Slovensko, Polsko, Srbsko, 2023
Režie: Robert Hloz
Premiéra: 21. 9. 2023
„Moc nás těší, že je o film tak velký zájem i mimo Českou republiku
a že reakce diváků, novinářů a recenzentů jsou pozitivní.
Kromě kinodistribuce bude film na podzim uváděn na mnoha festivalech po celém světě.
V nejbližší době se tak Bod obnovy objeví
v Německu, Rakousku, Řecku, Holandsku, Belgii, Itálii či Velké Británii.
Severoamerické uvedení do distribuce je naplánováno na leden 2024.“
producent filmu Bod obnovy, Jan Kallista
„V roce 2041má každý člověk právo být oživen, pokud zemře nepřirozenou smrtí.
Stačí si jen pravidelně vytvářet digitální zálohu své osobnosti – BOD OBNOVY.
Agentka Em právě dostává do rukou případ, kdy byla základní pravidla obnovy porušena. Bod obnovy oběti byl smazán a Em tak má před sebou výjimečný zločin.
Strhující příběh zasazený do blízké budoucnosti,
kdy technologie budou zaručovat lepší život
a lidé si budou moci zaplatit jeho prodloužení...“
Oficiální Synopse filmu Bod obnovy, od distribuční společnosti Bioscop
Zase krimi? Pravé Sci-Fi? Český thriller? Velké drama?
Otázek před projekcí, i po jejím konci, je tak nějak stejně. Krimi, se stalo zaklínadlem všech českých TV. Nekonečné a zpravidla přes kopírákové krimi seriály krmí české diváctvo. Zatím to ještě pořád kupodivu funguje. Tak proč nestvořit i pořádné filmové krimi? Stalo se. Takže? Ano, jde opravdu jen o sázku na jistotu, tedy na další krimi? Tentokrát to je s přesahy! Do scifi, posunem o generaci po té naší. Doufejme jen, že to snad tak rychlé nebude…
Takže sci-fi? No, ano, ale filmožrouti, zejména ti sci-fi-sticky orientovaní, najdu o koňskou délku v předstihu už tutovky ve světovém žánru (Black Mirror, Blade Runner či třeba Children of Men). Ovšem ale naopak o celou epochu za Bodem obnovy, se belhají naše dávná česká „takysci-fi“ z minulých let. Darmo jmenovat.
A co ten český thriller? Věcí názoru je, zda to opravdu thriller je. Těžko říci. Bod zlomu ale rozhodně není nuda, jede jak na drátku, akční scény jsou celkem věrohodné a je jich dost. Atmosféra si o označení thriller rozhodně říká. Ale známe to, i zde lze tu a tam film obvinit z předvídatelnosti, z neutajení jak to bude za chvíli, a jak na konci. Ale, kdo chce psa, totiž nový film, bít, hůl, totiž pojmy jako očekávatelnost a předvídatelnost, si vždy najde. Možná, že lepší je tušit co bude a jak to bude dál, než zírat jaké logické skoky tu ve snaze po zaručené originalitě vycucává scénárista z prstu.
No, a že drama? Jednoznačně ano, ale ještě daleko víc je z dramatu za. Jaksi ve druhém plánu. V poloze etické, společenské, morální, všelidské…
Tak co o filmu vlastně říci?
Za www.www-kulturaok-eu.cz si troufáme prohlásit, že se povedl film, který přečuhuje z naší české malokinematografie. Tím „malo“, ale rozumějme ne kvantitu, ale kvalitu. A té je v naší kinematografii jako louží na poušti. Bod obnovy je především dobře natočený. Nabízí řadu nápadů, které tu zatím nejsou zvykem nebo se vůbec u nás ještě nevyskytují. Atmosféru podporuje opravdu hodně atmosférická a výborná hudba, která spolu se potemnělými záběry a šedopošmourným obrazovým dojmem celého příběhu tvoří základ, který už sám o sobě uzemňuje v kinokřesle. Snad i na ten popcorn se chvílemi zadaří zapomenout. A to je co říci. Ani herecké obsazení není u nás už tradičně okoukané. Dá se tak věřit postavám víc, než když se mi s hercem vnucuje jeho trapná role z nějakého filmu jiného nebo z účinkování v nějaké přihlouplé lidové šou. Uzemňující ale je – i když ne snad přímo apokalyptická – krajně nehezká vize budoucnosti za pouhých dvacet let. Všezvládající virtuální technika, nikdo s tím nemá problém, každý ovládá neskutečné technologie, jako kdyby šlo jen o zapnutí dnešního počítače. Možná to ale tak rychle půjde. Nastupující generace začíná ovládat přístroje, s nimiž dnešní důchodce ještě bojuje na hraně sil a rozumu, zcela běžně už ve čtyřech letech. Natož až budou dospělými. Ale jinak, to odduševněné město, do něhož se mezi klasické záběry naší metropole vloudí technokratické sterilní stavby, plácni, kam plácni, upomínající dnes tak znechuceně pojímané a hromadně bořené stavby označované horkými hlavami za brutalistní dědictví vyšinutého socialismus, ač s ideologií mají společný leda bod vzniku. Nalajnované žití, cestování, chování, jednání upomínající, že diktát doby nemusí být pro mlčící většinu totalitou, ale že to nakonec půjde tak, aby to lidé vnímali jako normálku, jako obraz doby. To je značně na hlavu. Tedy jak komu, samozřejmě. Jediná zpustlá zeleň se tu mihne kdesi v enklávě nějaké komuny, která sice odmítá i mobily, a žije proto na nějakém místě v ráůcmi zaneřáděného torza lesa. Ale i oni zvládají technologie jako nic, když ovšem musí a když chtějí. Zdevastované památky a velké širé rodné lány proměněné v solární maxielektrárny či eko neeko, zástupy komínů chrlících dál své zplodiny, jako by se naopak nic nezměnilo. Divný to obraz budoucna prorůstajícího dravě už do dnešní současnosti...
Ale nejvíc děsí ta myšlenka
Roste terorismus a lidé po desítkách kapou násilnou smrtí. Co s tím. Lidská věda, už ale ví, jak takové zabité či zavražděné, ale jinak živé a přiměřeně kondici a věku, zdravého vrátit do stavu, v němž byl těsně před atentátem či vraždou. Takže tak nějak klídek. Picnou mě někde cestou, no problem, tak mě zas oživí, no. Už to je na jednu stranu úžasné, ale na druhou stranu to musí zákonitě vést k fatalismu a podivnému vnímání hodnoty života. Ale pozor, teď to přijde. Vše je za peníze. Ne snad přímo pro vyvolené, jde o masovou záležitost, něco jako dnes máme zdravotní pojištění, které si také platíme a to proto, že víme, že nás ošetří. Zde si ale lidstvo platí kompletní záložní info o sobě, aby v případě potřeby se dal z toho slátat obnovený jedinec. Kdo si neplatí, nemusí, tak až ho někde sejnou, má to už fakt za sebou. A zde je jádro jak příběhu, tak lidské podstaty. Je to za peníze. A peníze se hromadí jen na nějakém účtu „obnovy“. Z toho se pak platí nejen ta recyklace lidských jedinců, ale i ústav, další výzkum a uložená databáze!!! Lze ji zneužít? Nic není nikdy nezneužitelné. Zejména když to lidé chtějí a umějí. Malá domu, je pro člověka věcí odvěkou. A jsme u toho. Tahle fantazie není jen sci-fi, to je i předpověď. Filmu i autorů. Zlá předpověď. Ale vzhledem k tomu co dnes už vnímáme kolem, o dvě desetiletí dřív, tak je jasné, že to nezmizí ani pak. A jednají-li dnes neodbytní šmejdi s komoditami jako je „pouze“ soukromý účet postiženého chudáka, pak se bude jednat s celým lidstvem a rovnou o jedincovo žítí a nežití. A šmejdi tak jak jsou, tak i budou. Navíc sofiskovanější. A pro prachy se vraždí a podvádí trvale, stejně jako opouštění základních etických postojů předpokládaných u tzv. - homo sapiens. To je ta podstata filmu. A veliká a daleko nad žabomyšími diskusemi, co že je to za film, zda, drama, detektivka, sci-fi nebo thriller. A herecké výkony, rozhodně nejsou pod laťkou průměru, ale hravě ho překonávají. Diskuze o věrohodnosti tedy vem čert. Jde tu o víc. O mnohem víc…
Ale dost subjektivních názorů, dejme slovo a tvůrcům
· Příběh, se tedy odehrává v roce 2041. A je – právem - srovnáván s mnoha kultovními sci-fi snímky. Svým umístěním do Prahy a okolí a velmi kvalitní VFX prací postprodukční společnosti Magiclabale nahrává unikátnosti a podporuje představivost a zvědavost diváků, jak bude pravděpodobně naše okolí vypadat za necelých 20 let.
· Film vznikal od prvního nápadu devět let. Tvůrci do role hlavní hrdinky agentky Em Trochinowske obsadili pětatřicetiletou herečku Andreu Mohylovou. Jejího nadřízeného ztvárnil Jan Vlasák, spojence ve vyšetřování Matěj Hádek a profesionála z jiné bezpečnostní složky Václav Neužil. Ředitele společnosti zajišťující obnovu si zahrál Karel Dobrý, jeho podřízenou Agáta Kryštůfková a postavy "rebelů" představují například Milan Ondrík nebo Iveta Dušková.
· Jako by se celá městská infrastruktura převrátila vzhůru nohama a veškerá data, kabely a dráty ještě násilněji pronikly a ovlivnily životy lidí pod technologicky spletitými mračny. Témata z celé řady kultovních science fiction filmů ostatně pronikla i do atmosféry a brutalistního zvuku tracku samotného.
· „V našem filmu se snažíme ukázat neotřelou estetickou kvalitu a otevřít otázky okolo morálních a etických hodnot současné společnosti. Chceme dokázat, že se i u nás dají udělat projekty, které mohou být unikátní vizuální podívanou. Při tvorbě klipu jsme chtěli propojit dva světy, ten filmový a ten hudební. Vladimir 518, Katarzia a Mike Trafik, jsou lidé, se kterými sdílím podobný vkus, vztah k umění a architektuře. Jsou pro mě synonymem progresivity a invence na české hudební scéně. Jejich tvorba tak perfektně zapadá do konceptu a myšlenky našeho projektu,“ říká producent filmu Bod obnovy Jan Kallista
· Snímek Bod obnovy byl jedním z nejvýraznějších filmů letošního ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech, kde byl promítán v sekci Zvláštní uvedení, a kde jej zhlédl a ocenil také prezident České republiky Petr Pavel. Od té doby byl film vybrán na mnoho mezinárodních festivalů po celém světě, kde získal už i ocenění. Kromě světové premiéry v Jižní Koreji a festivalů ve Švýcarsku, Kanadě, Chorvatsku, Srbsku, Slovensku či Německu jej uvidí v nejbližších týdnech také festivaloví diváci v USA, Rakousku, Řecku, Španělsku, Holandsku, Velké Británii, Belgii, Itálii a v mnoha dalších zemích. Film také získal distributory v USA, Kanadě, Austrálii, Německu, Rakousku a pokračuje dále ve svém úspěšném tažení.
Text: Richard Koníček
Ilustrační foto: Bioscop
Bod obnovy
Sci-Fi, Krimi, Drama,Thriller
Česko, Slovensko, Polsko, Srbsko, 2023
Stopáž: 116 min
Režie: Robert Hloz
Premiéra: 21. 9. 2023
Herci:
Em Trochinowská: Andrea Mohylová
David Kurlstat: Matěj Hádek
Mansfeld: Václav Neužil
Viktor: Milan Ondrík
Ředitel Rohan: Karel Dobrý
Petra: Agáta Kryštůfková
Kapitán, nadřízený Em: Jan Vlasák
Viktorova teta: Iveta Dušková
Dále hrají:
Richard Stanke, Adam Vacula, Jan Jankovský, Katarzyna Zawadzka, Lech Dyblik, Lucie Štěpánková, Daniel Rouha, Tereza Richtrová
Tvůrci
Scénář: Tomislav Čečka, Robert Hloz, Zdeněk Jecelín
Režie: Robert Hloz
Kamera: Filip Marek
Střih: Jarosław Kamiński
Zvuk: Lukáš Ujčík, Samuel Jurkovič
Hudba: Jan Šléška
Architekt: Ondřej Lipenský
Výtvarník kostýmů: Ivan Stekla
Umělecký maskér: Vladimír Wittgruber
Výkonný producent: Tadeáš Trojánek
Producent: Jan Kallista (FILM KOLEKTIV)
Koproducenti: Helena Uldrichová (kreativní producentka České televize), Rasťo Šesták, Peter Bebjak (DNA Production/Slovensko), Stanisław Dziedzic (Film Produkcja/Polsko), Danilo Bećković, Marko Paljić (Mali Budo/Srbsko)
