Blanka Bohdanová: Mé ostrovy aneb Oteplovaná úzkost či Divná nálada...
Galerie Azeret - Praha
4. 3. - 30. 4. 2020
Na vernisáži (prodejní) výstavy maleb, litografie a pastelů Blanky Bohdanové, stále šarmantní dámy, velké dámy našeho hereckého světa a uznávané malířky, byla autorka výstavy osobně přítomna. Mezi svými přáteli a svými obrazy tak oslavila své 90. narozeniny. Nekonečná fronta gratulantů s kyticemi se táhla dlouho po zahájení výstavy.
Hlavní témata jejích obrazů
tvoří příroda,
častým motivem jsou veliké květiny a motýli,
jako věčný symbol metamorfózy.
Blanka Bohdanová (* 4. 3. 1930 Plzeň)
- Již v 5 letech hrála na velikém jevišti Plzeňského divadla (matka byla ochotnice)
- v 17 letech odešla do Brna studovat herectví
- po absolvování JAMU nastoupila v roce 1951 do Východočeského divadla v Pardubicích (Desdemona, Rosalinda, Anna Karenina, Máša, Manon Lescaut aj.)
- od 1957: hrála v Praze (1957 - 1960 Městská divadla pražská, 1960 - 1966 Divadlo E. F. Buriana)
- od 1966: byla 44 let v angažmá Národního divadla (Ellena v Schisgalově hře A co láska?, Kleopatra, Lady Macbeth, Rojasova Celestina, pacientka v Puigově Vabanku atd.)
- natočila mnoho televizních her a inscenací (Odcházeti s podzimem, Ryba ve čtyřech, Duše a dušičky, seriál Hotel Herbich…)
- natočila také hodně filmů (Velká samota, Čest a sláva, Poklad hraběte Chamaré, Neúplné zatmění aj.)
- po 1968 byla její kariéra na několik let silně omezena, protože vyjádřila nesouhlas s příchodem spojeneckých vojsk
- 10 let se učila pochopit olejové barvy - oddala se malování
Kromě dvou Cen Thálie (za roli Fonsie ve hře Gin Game v Divadle Viola a za celoživotní mistrovství) byla oceněna i za práci dabingovou a rozhlasovou.
S divadlem se rozloučila v Činoherním klubu inscenací F. Mitterera Moje strašidlo v partnerství se Stanislavem Zindulkou a rozhodla se dále plně věnovat výtvarné činnosti.
Vydala knížku Josífek z otcovy literární pozůstalosti, svou knihu Život jako v pavučince a poslední rekapitulaci jak osobního tak společenského poznání od předválečného období až do současnosti - Život jako takový.
Žila s rodiči až do jejich smrti, z druhého manželství má syna, fotografa Vlada Bohdana.
- od poloviny 70. let se věnuje olejomalbě a grafice
- vystavovala v Praze i po celé republice
- zúčastnila se zahraničních výstav ve Španělsku, Řecku, Holandsku, Německu, Brazílii, Itálii, Japonsku a Polsku
O své malbě řekla:
"Svět mohl být jiný, než v jakém žijeme.
Nemusel být třeba tak barevný, chudší na vůně i tvary.
Máme velké štěstí a navíc dar fantazie.
Přesto někdy tvary porušuji s vědomím relativity,
ale světlo, které je přítomno, je přiznanou nadějí."
Tereza Herz Pokorná
- 1973 - 1981: vystudovala Taneční konzervatoř v Praze
- 1981 - 1987: sólistka baletu Laterny Magiky
Sněhová královna
Kouzelný cirkus
Pragensia
Jeden den v Praze
Žvanivý slimejš
- dostávala nabídky na filmové role a začala tak i svou hereckou kariéru
- 1987: následovala svého manžela a opustila Československo
- působila v Mnichově, kde se jí také narodila dcera Annelie
Po sametové revoluci se vrátila do Prahy, kde pracovala jako asistentka režie filmových i divadelních projektů svého manžela Juraje Herze, hrála v divadle na Fidlovačce. Začíná se věnovat i psaní a její články a úvahy jsou publikovány především v lifestylových časopisech.
Její snaha o zprostředkování setkávání mladých umělců, talentovaných osobností i všech, kteří chtějí naslouchat a zároveň mají co říci, vedla k otevření soukromého galerijního klubu.
130 00 Praha 3 - Žižkov
Ondříčkova 20
Máme otevřeno: (bez záruky)
úterý: 16.00 - 18.00 hodin
neděle: 15.00 - 17.00 hodin
(mimo neděli velikonoční)
Hodnocení: 89 %
Ing. Olga Koníčková (tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková, azeret