Běžec proti času aneb proč autor své obrazy signuje tajemnou značkou - BALS
.jpg)
BALS
Běžec proti času
25. 7. – 13. 8. 2023
Nová síň
Ještě stále se vykytují důkazy, že
kráčet – vzdor všemu a všem – za svými sny,
se nakonec vyplatí.
Že talent, je–li opravdový, v člověku s časem nezaniká,
jen je upozaděn a číhá na chvíli, kdy mu jeho nositel, či okolnosti kolem něj,
povolí otěže a nechá se s ním vznést do výšin svého vnitřního uspokojení.
A najednou se sen změní v den a život nabude barvitější podoby.
Že to není pravda?
Je.
V Galerii Nová síň, na výstavě Běžec proti času, o tom najedeme důkaz.
Obrazy autora, který se skromně halí za signaturu
BALS.
V Nové síni představí svoji současnou tvorbu olomoucký malíř,
jehož životní příběh je prodchnut mimořádnou aktivitou a univerzální tvořivostí.
Umělec podepisující své obrazy zkratkou BALS,
žil více než tři desetiletí ve Spolkové republice Německo.
Přestože se úspěšně prosadil na mezinárodní úrovni v technické profesi,
nepřestal nikdy malovat a v disciplíně se vzdělával i na mnichovské Akademii.
Po návratu do rodného města se už věnuje pouze umělecké činnosti.
BALSovy abstraktní opusy charakterizuje především autentický výraz, velkorysost podání, haptická vzrušivost a
vzácná kultura barevného přednesu.
Šifra mistra Baláše
Obrazy Petra Baláše, cudně se zvěčňujícího onou záhadnou šifrou BALS, jsou nepřehlédnutelné a vlastně i neprohlédnutelné. Nepoznáte, alespoň autor těchto řádek rozhodně, co konkrétně má ten který obraz přestavovat. Ne. A je otázkou, zda je to u obrazů značky BALS vůbec nutné. Ty obrazy totiž evokují pocit. Jsou-li abstraktní, tak ať jsou veskrze abstraktními. Nehledejme v nich nutně nějaké konkrétno, něco jmenovitého a pojmenovatelného. Objevujme v nich pocit a dejme tak zelenou naší momentální fantazii. Jen tak se s obrazy autora „domluvíme“. A domluvíme. Hleděním, vnímáním a rozvolněním mysli. Najednou souzníme. Pocitově. Ne, faktograficky. Možná, že v daném okamžiku, tváří v tvář obrazu, souzníme s totožným pocitem, jaký vtěloval autor do díla, možná se s ním míjíme, ale rozhodně nějaký pocit vnímáme. Je to náš vnitřní pocit z vnitřního pocitu tvůrcova. A tak by to mělo přece být. Proto nepátrejme po rozšifrování šifer mistra jménem BALS. A sněme si svobodně a po svém.
Specifika vlastní cesty
Obrazy BALSe jsou v jádru podobné. Pocitové, jak už řečeno. Ale klidně a plným právem. Jsou totiž specifické a jednoznačné svým výrazem. Jsou jiné, než kterékoli jiné od jiných autorů. Nezapomeneme je a budou-li kdy třeba někde na kolektivní výstavě, jež nutně tlumí výraznost kteréhokoli ze zúčastněných autorů, tyhle od BALSe budou nepřehlédnutelné, protože - jiné. Ale – opět jsme u těch pocitů, do pláten vtělených – vyvolají i v záplavě ostatních, signál – pozor, tohle je přece BALS… A bude.
O jedné cestě za snem
Petr Baláš, byl malíř už v mládí. Ale, jak už to často bývá, osud a uvážlivý otec mladíka, malířské poslání Petra nepovažovali za rozumné. Tak niterného umělce nasměroval na technickou dráhu. Málokdy se stane, že dojde ke zvládnutí disproporce tužeb duše umělce a racionality vnucené cesty technické. Petr Baláš to ustál. Dokonce tak dobře, že se vypracoval a stal odborníkem ve svém oboru. Ba co víc, dokonce i špičkovým podnikatelem v tom jeho ryze technickém oboru. Tři desetiletí se vypracovával na vrchol v zahraničí. Dalo by se tedy čekat, že malování a dávný talent tiše vyšumí. Omyl. To by nebyl Petr Baláš. Malování se totiž dál, ne snad tajně, ale řekněme „bokem“, věnoval dál. Jen na to neměl z titulu manažerské funkce, tolik času. Ale vytvářel si ho, jak to šlo. Ani to, co ho živilo a nesporně i takzvaně chytlo, totiž nezabránilo, aby se malování věnoval dál. Dokonce stihl vystudovat v zahraničí uměleckou Akademii.
Teď ale dospěl do stavu, že už jeho firma umí fungovat i bez něj, takže se z Petra Baláše podnikatele, stal malíř BALS. Došel tam kam chtěl, měl a kam patří. Oklikou tří desetiletí, se vrátil tam, kde původně začal, kde chtěl tehdy setrvávat a odkud jej otcovská péče na tu okliku vyslala. Proto se také zřejmě výstava malíře jménem BALS jmenuje tak, jak se jmenuje tedy – Běžec proti času. Běžec, malíř BALS, který se rozběhl proti dlouhým letům plynoucího času, aby konečně doběhl - ne do cíle, běžel přece proti času, ale zpátky - na start.
A start je to opravdu skvělý
Tak vejděme se nechat unášet pocity, jimiž nás častuje ve svých obrazech v Galerii Nová síň malíř BALS. Oddejme se před nimi svým vlastním vnitřním pocitům. Třeba se shodnou s těmi autorskými. Názvy obrazů si ale nepomáhejme a na popisky nehleďme. Autor nám totiž ke specifikaci oněch jeho vnitřních pocitů moc nepomáhá. Protože jen nemnoho z děl má jakžtakž popisný název – jako Svitek, Kalich či Klaun. Zde lze hledat, tušit, objevovat, nacházet a ladit naše vnitřní pocity do modu vnitřních pocitů BALSe. Daleko víc je ale těch, kde můžeme - spolu s autorem - pustit fantazii volně na špacír. Vždyť neurčité názvy obrazů jako Něco, Stalo se, Zátiší, Zimní krajina, Vlna, Siréna či Fénix k tomu přímo vybízejí. Naznačují „cosi“ ale neprozrazují. Natož pak obrazy nazvané široce - 2020, 2021 či 2022. To už je přímo ranvej pro vzlet fantazie. Tak, radíme, chutě do toho. Chutě do Galerie Nová síň, kde její manažerka, a hlavně dobrá duše této galerie, paní Markéta Poláková, pro nás zase objevila nový objev. Pardon, Objev…
Dík.
Text a foto: Richard Koníček
BALS
Běžec proti času
25. 7. – 13. 8. 2023
Nová síň
Voršilská 3
110 00 Praha 1
info@novasin.org
www.novasin.org
+420 604 870 607
Více k autorovi:
https://www.youtube.com/watch?v=dT0wXZ270Zw
