Bechyňská naučná stezka aneb středověké opevnění města Bechyně stojí (za to)
Bechyně - 25. 3. 2017
Když už někdy opustíme počítače, kulturu v Praze a dokonce i naše čtenáře a jedeme se odreagovat, nikdy to tak úplně nedokážeme. Kam nás na týden náš osud zanese, tam začneme vnímat vše kolem a vlastně děláme totéž, co pořád. Sbíráme informace a zážitky, abychom je tlumočili čtenářům našeho milovaného (a jejich doufáme, také) www.www-kulturaok-eu.cz.
V sobotu 25. 3. 2017 jsme byli v Bechyni…
Sobota se rozslunila a nám končil týdenní pobyt v starobylém a našimi předky počastované jihočeské Bechyni. A to hlavní nás teprve čekalo. Z kultury tohoto města už jsme absolvovali třeba výstavu Daniely Mikuláškové v bechyňské Galerii 2+1 (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/daniela-mikulaskova-sijice-se-divam-aneb-co-v-bechynske-galerii-2-1-prave-vystavujeme/) a objevili zcela novou – první bechyňskou lázeňskou - Galerii Záliv a v ní zase výstavu Ryba na suchu, věnovanou Vlastovi Burianovi a jeho natáčení stejnojmenného filmu právě v Bechyni.
A tak i výstavku prací studentů místní Umělecké školy nabízející jejich představy o moderním a výstižném logu zmíněné Galerie Záliv (viz, náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/ryba-na-suchu-aneb-kdyz-kulturu-preneseme-i-k-nasim-pacientum/). Spolu s těmito akcemi jsme ale zhlédli, či objevili a nafotografovali i mnoho zajímavého z města nad Lužnicí, o čemž budeme postupně naše čtenáře informovat v rubrice Ostatní. Ale možná vůbec největší ´trefou´ našeho pobytu v Bechyni byla naše účast při otevírání Naučné stezky ´Kolem opevnění Bechyně´. Byli jsme zkrátka – jak se říká - ve správné chvíli na správném místě.
A byla nás tam asi stovka…
V sobotu 25. 3. 2017 byla v Bechyni úderem 10 hodiny slavnostně (za přítomnosti představitelů turistiky i města) otevřena naučná stezka kolem opevnění Bechyně.
Realizována byla - s podporou grantu Jihočeského kraje - Klubem českých turistů sice už v roce 2016, ale její oficiální otevření bylo načasováno až na začátek turistické sezony. A že se stane turistickou atrakcí města, tak o tom jsme na www.www-kulturaok-eu.cz přesvědčeni tak pevně, jak pevné bylo a dosud chvála osudu i je - bechyňské opevnění.
Slavnostní otevření stezky se nás zúčastnila asi stovka naučně - dychtivých. Místních i hostů města. Konalo se před budovou bechyňského Muzea turistiky (i o něm budeme psát) v centru Bechyně – pár kroků od hlavního a historického náměstí T. G. Masaryka, v Široké ulici.
Po stopách minulosti a Jana Havelky
Uvítali jsme, že po přestřihování pásky a připíjení na zdar nové bechyňské atrakce, byly plánovány i dvě komentované procházky. Samozřejmě jsme nedočkavě byli už v té první skupině.
A pokud možno, tak neustále v blízkosti našeho průvodce ing. Jana Havelky, autora skvělé publikace Středověké opevnění města Bechyně, s podtitulem Naučná stezka podél historického opevnění města a jinak čestného předsedy Klubu českých turistů. Jan Havelka se podílel i na bohaté obrazové složce publikace, kterou vydal právě Klub českých turistů. Jeho výklad byl především vysoce odborný, ale hlavně přirozeně srozumitelný a zábavný. Jan Havelka vytvořil neformální atmosféru, takže otázky pršely a on na ně s chutí odpovídal.
Cestou jsme se dozvěděli…
…že na historickém počátku Bechyně bylo hradiště. Velmi výhodný terén – vysoký a strmý trojúhelníkový ostroh mezi řekou Lužnicí a říčkou Smutná k tomu ostatně přímo vybízel. Opevnění tu tedy vznikalo od pravěku po středověk. Stopy osídlení zaznamenali archeologové až na jeho severním okraji.
Ostroh je prakticky od východu nepřístupný, strmá skála padá 40 až 50 m hluboko do údolí Lužnice, a to jak na jihu a západu. Sráz do rokle říčky Smutné. Jediný možný a relativně i snadný přístup k osídlení, pak k městu, vede od severu, kde se ostroh v terénu pozvolna rozšiřuje.
Prvně byla plocha opevněna na přelomu starší a mladší doby bronzové. Také v halštatské a laténské. Rozsah opevnění se překrýval zhruba s rozsahem současného zámku.
Poslední hradiště zde vybudovali Slované. Bylo to v raném středověku a bylo dvojí.
Vnitřní směřovalo dál na ploše dnešního zámku a vnější oddělovalo vnitřní plochu od předhradí v místech příkopu, jenž odděluje dnešní (zámek, před tím samozřejmě hrad) od města.
Rozsáhlé předhradí se nacházelo v místech současné historické Bechyně. Základ dnes existujících obranných hradeb a bašt má původ v roce 1323, kdy bylo město založeno králem Janem Lucemburským. Povýšil tehdy existující obec, nalézající se na ostrohu, tedy faktické podhradí, na město. A tím bylo automaticky dáno, že kolem města musejí hradby vzniknout.
Stavbu prvního a původního opevnění nového města vedl podkomoří českého království Oldřich Pluh z Rabštejna. Hradby byly, jak už řečeno, nutné hlavně na východě města, odkud byl pro případného nepřítele snadný přístup.
Na stranách chráněných skálami do údolí obou vodních řek to nutné nebylo. Pouze na straně říčky Smutné byly zbudována menší hradby, a to z důvodu možné palby nepřátel.
Přes údolí na bechyňský břeh, přes říčku Smutnou, bylo už tehdy možno dostřelit. Hradby proto vznikly nízké a silné. Jih města chránil už tehdy existující hrad, dnešní zámek.
Hradby městu sloužily do roku 1422, kdy v husitských válkách, husité z nedalekého Tábora město – věrné králi – dobili a značně poničili. Ale hradby jako takové nedoznaly přílišnou újmu a husitům se dokonce hodily. Navíc se jim v dané chvíli nepodařilo dobýt samotný hrad, kde byla dál královská posádka. Na tu se zaměřili až o 6 let později, v roce 1428, kdy pod vedením samotného Prokopa Velikého donutili posádku hradu ke kapitulaci. Bechyně se tak stala na čas právoplatnou husitskou pevností.
Hradby – byť poškozené – to zase přečkaly.
Po husitských válkách ale už musely být opraveny. A když už, tak byly i modernizovány.
Rekonstrukce opevnění (části původního jsou včleněny do modernizovaných hradeb, takže jsou fakticky zachovány dodnes) proběhly koncem 15. století. za vlády Jiřího z Poděbrad.
Když se pak panství stalo majetkem bohatých Šternberků, tak z jejich rozhodnutí bylo kolem města postaveno opevnění nové, navazující na opevnění hradu. Využívalo opět původních hradeb. V hradbách ale byly zabudovány už i obranné bašty, které střežily přístupové cesty k městu. Byly rozmístěny na severní a západní straně města.
V severní hradební zdi je dodnes zachováno 12 bašt. Jde o pětiboké bašty, vzdálené od sebe – ze strategických důvodů (dohled nad útočícími a palebná clona) - vždy 25 metrů.
Vznikla i velká brána, která stávala v místech mezi dnešním obchodním domem Zuzana a vinárnou s příznačným názvem - U Hradeb. Ta však byla v polovině 19. století zbořena.
Další války – zejména třicetiletou – už bechyňské hradby naštěstí pro nás i Bechyni přestály.
Koncem 17. století hradby ale ztratily strategický význam. Překvapivě však nebyly z rozhodující části strženy, jak se dělo v případě většiny jiných měst té doby. V Bechyni byly prakticky včleněny do běžného žití města. Došlo dokonce k jejich přestavbám k obytným či řemeslným účelům. Jednotlivé bašty dostaly valbové střechy a některé z nich byly opatřeny dokonce i okny.
Stav zhruba středověký – jak nám sdělil cestou náš průvodce Jan Havelka – si zachovala jen jedna bašta, označená číslem 1. Je na konci ulice Parkány a dobře je patrná při pohledu od Vily Elektra. Od středověkého vzhledu ji dělí jen absence dřevěného ochozu.
V 19. století bylo k hradbám i baštám přistavěno mnoho různých účelových kamenných i dřevěných přístavků. Hradby také namnoze sloužily jako jedna ze stěn nově vzniklých domů. Nejvíce nám jich ukázal náš průvodce v ulicích Široké a Dlouhé.
Naučná stezka byla zvolena přesně tak, aby zájemce vedla a upozorňovala na ta místa, kde lze v průhledech spatřit původní hradby nejlépe a na umístěných naučných panelech pak upozorňuje na zajímavosti a data spojená s danou částí opevnění.
Nás na www.www-kulturaok-eu.cz zaujala nejvíc jedna malá část hradeb, nalézající se hned naproti kostelu sv. Michala, kde jsou bašty č. 7 a 8. Tam je totiž k hradbám připojen, mimo jiné, i dnes už prakticky opuštěný domek jedné z našich dávných příbuzných. I u něj je poučné zastavení, ale nepíše se tam o naší příbuzné, ale o nejbližší baště a hradební zdi.
Dva a půl kilometru dějin i hradeb
Stezka má délku 2,5 km. A dvacítka informačních cedulí vede návštěvníky městem tak, aby si co nejlépe mohli prohlédnout zachované, ale zčásti zastavěné středověké opevnění i bašty. Od severního okraje původního města Bechyně až do jeho jižní části.
Nejdůležitější a výchozí zastavení tvoří - z hlediska informací – rozměrný panel na začátku trasy – u vstupu do Michalské ulice, asi tak kilometr od bechyňského zámku.
Kdo zavítá při návštěvě Bechyně do bechyňského Muzea turistiky může si vzít na pomoc zmíněnou útlou, leč informacemi nabitou a bohatě fotograficky vybavenou brožuru ´Středověké opevnění města Bechyně – Naučná stezka podél historického opevnění města´, kterou ho tam za přiměřenou cenu rádi vybaví.
Hodnocení: 100 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, © Richard Koníček