Úvod > Barbora Bálková, Eva Nádvorníková, Radka Šitner: Nakop nás anděl aneb denní a noční přízraky žen

Barbora Bálková, Eva Nádvorníková, Radka Šitner: Nakop nás anděl aneb denní a noční přízraky žen

09.01.2018 14:19

Pragovka Art District /The White Room

5. – 25. 1. 2018

Vernisáž nové výstavy Nakop nás anděl, výstavy, kterou uspořádaly tři umělkyně Barbora Bálková, Eva Nádvorníková (malířka) a Radka Šitner (malířka), se konala ve výstavní The White Room, jež se nachází v 1. patře budovy.

Téma výstavy, co pojí tyto tři ženy a jejich tvorbu, představuje vlastně tři osobité studie ženy, ženy celistvé i rozporuplné.

Všechny tři umělkyně prezentují svůj vlastní úhel pohledu:

studie ženy od chvíle jejího stvoření, od momentu stvoření biblické Evy tak, jak ji vnímá právě Eva Nádvorníková, od momentu, kdy si poprvé objala kolena, kdy si uvědomila svoje tělo, že něčím je a že něco cítí.

Byla vržena na svět, byla vykopnuta do světa, stejně prostě, jako slavnostně, provázena výbuchem květin a barev padala do vzduchoprázdna oslepujícím světlem letního dne i teplou, tmavou a tajemnou nocí.

Žena, která spadla tak náhle, hledá od té doby pro své tělo i klid duše.

Hledá ho s plným vědomím, v příbězích ostatních lidí, v symbolistních portrétech, vlastně spíš víc studiích duše než samotné tváře člověka, hledá i v mystických krajinách plných podivných zvířat, útvarů, stromů a temných jezer od Radky Šitner.

Hledá ho ale i v nevědomí ve fotografiích Báry Bálkové, v jejích snech, kdy projíždějící na koze za pravého poledne po návsi nese v ruce smuteční věnec. A nebo v noci, v doupěti u staré čarodějnice, která možná bude vědět, kudy dál? Kudy se vydat? S čím počítat? Co si vzít s sebou a co udělat, abychom dojely včas?

Hledá ho s mapou obtištěnou do větvoví stromů, labyrintem srážek a nových a nových spojnic osudů a změtí čar a barev, kde místy probleskuje denní světlo a v noci silná a tajemná tma.

Eva tuto výstavu začala a Eva ji svým stromem uzavírá, ale protože mluvíme o ženách, žádné konkrétní odpovědi rozhodně nečekejme

(text: Kateřina Adamová)

**************************************************************************************************************************************

Eva Nádvorníková (* 1980 ve Zlíně)

2000 – 2006: diplom na AVU v Praze (tvorbu v té době velmi ovlivnil vedoucí ateliéru experimentální grafiky Prof. Vladimíra Kokolii)
2003: během studia absolvovala roční stáž v Satakunta Polytechnic, Unit of Fine Art, Kankaanpaa ve Finsku

V grafické tvorbě Eva nejčastěji zpracovává téma biblické Evy, její zrození, samotu a denní a noční protipóly její duše, okamžik uvědomění si její tělesnosti, samotnou oslavu těla a pád člověka nahého a osamoceného do života chápané jako výron barev a změť těl, vržených jakoby za zvuku fanfár a květin někam do prostoru, do světla, k existenci.

Námět stromu se v tvorbě Evy Nádvorníkové poprvé objevuje až v posledních letech studií, nicméně spletitým větvovím stromů, jeho průhledy, kousky nebe a rozkladem barev byla Eva přitahována odjakživa. Od této doby malířka téma dále rozvíjí v nejrůznějších podobách. Rastrem větví provádí člověka jako labyrintem cest a barev ke světlu dne nebo do temnot a klidu vesmírné noci, směrem k nekonečnému prostoru a osvobození.

Radka Šitner

1996 dokončila Střední uměleckoprůmyslovou školu sklářskou ve Valašském Meziříčí
poté 3 roky pokračovala studiem sklářského designu v ateliéru profesora Ilji Bílka na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
2000 byla přijata ke studiu na Akademii výtvarného umění v Praze do ateliéru malby profesora Jiřího Sopka
2006 získala diplom (ateliér grafiky profesora Vladimíra Kokolii)
během studií byla členkou umělecké skupiny BaRaKa

Ve své tvorbě se věnuje výhradně malbě. Nejsilněji se v její práci prosazuje krajinomalba, kde nás pomocí barevných ploch provádí symbolistní krajinou plnou menhirů, stromů a jezer kouzelných a dávno zapomenutých a stejnou měrou i portrétní malba, kde hledá ve tvářích historických postav, jako například u Johanky z Arku nebo císaře Claudia za pomoci jejich nám známého a literárně zpracovaného příběhu, tu záhadu jejich čisté duše, která nikdy popsána nebyla a která vedla jejich jednání a skutky. Stejný prostor duše a stejné pohnutky k jejich osobnímu příběhu hledá i ve tvářích při portrétování svých blízkých.

Bára Bálková

2000 byla přijata na AVU v Praze do ateliéru vizuálních komunikací Jiřího Davida
následoval přestup do malířské školy Vladimíra Skrepla
2006 získala diplom (ateliér nových médií pod vedením profesorky Veroniky Bromové)
2004 absolvovala stáž v dílně studiové fotografie Ruda Prekopa na FAMU v Praze
2204 stala se spoluzakladatelkou tehdy aktivně působící umělecké skupiny BaRaKa
2013 - 2016 se účastnila aktivit skupiny Reprezentace

Bára pracuje s fotografií, objekty, ale vyjadřuje se i pomocí malby, její témata stejně jako její studia, mají velmi široký záběr. V její tvorbě se silně prosazuje rovina mystická, surreálná a tajemná. Její způsob práce připomíná alchymistické bádání, je to laboratoř na neprobádané projekce lidské duše nebo naopak čarodějnické doupě plné kouzel a zaříkání, zrcadlící se v několika rovinách té samé fotografie, která existuje ve dne i v noci, vždy však ve snu, jako Alenka v říši divů, která musí projít krajinou za zrcadlem a docestovat na neznámé místo určení.