Argo – filmový podfuk o skutečné misi
Argo – filmový podfuk o skutečné misi
aneb
když Američany stále nepoučíme?! 
V těchto předvánočních dnech přichází do českých kin filmový thriller se záhadným názvem ´Argo´, který byl natočen na základě odtajněné pravdivé události, kterou si mnozí z nás možná ještě pamatujeme. V době, kdy vrcholila íránská revoluce, v roce 1979- 1980, celý svět napjatě sledoval osud 52 amerických rukojmích, kteří se v Teheránu dostali do rukou íránských radikálů. A šest rukojmí z nich ale uprchlo, a je jen otázkou času, kdy je radikálové objeví či zabijí. A jsme svědky akčního dramatu…
Dramatický thriller Argo vychází ze skutečného příběhu. Popisuje tajnou operaci na záchranu šesti Američanů, která se odehrála na pozadí krize s rukojmími v Íránu. Film ukazuje divákům skutečnost, která nebyla známa celá desetiletí. Dne 4. listopadu 1979 vrcholí íránská revoluce. Radikálové pronikají na americké velvyslanectví v Teheránu, kde zajímají celkem 52 amerických rukojmí. Uprostřed nastalého chaosu se nicméně šesti Američanům podaří uprchnout a ukrýt se v domě kanadského velvyslance. CIA si je velmi dobře vědoma toho, že šest uprchlíků bude radikály jednou stejně nalezeno a velmi pravděpodobně i zabito, a tak specialista CIA na „exfiltraci“ jménem Tony Mendez (Affleck) přichází s riskantním plánem na jejich bezpečný odsun ze země. A ten plán je tak neuvěřitelný, jako by se mohl stát jen ve filmu.
„Naše představa bylo vytvořit moře lidí před branami ambasády, a to se podařilo. A komparsisté představující místní se tím nechali úplně pohltit, protože člověk si nemůže pomoct a nechá se unášet energií davu.“ Ch. T. 
Jako, když šlápneme do sršního hnízda
Děj filmu je inspirován knihou ´Master in Disguiseˇod Antonia J. Mendeze. Vycházíme ze skutečných událostí z 80. let, kdy to po pádu proamerického šáha Páhlavího (od roku 1952) a po nástupu Chomejmího vřelo, protože Íránci chtěli zpátky rakovinou nemocného šáha Páhlavího, aby ho mohli odsoudit a popravit. A k tomu se nějak Američané neměli. A tak jen rozdmýchávali vůči sobě jako Amíkům stále větší a větší nenávist, protože jak sami Amíci si mezi sebou říkali, tak napomáhali, aby za despotické vlády šáha Páhlavího byli Íránci mučeni a zabíjeni americkými zbraněni. A Íránci mají totiž zase svá lidská práva (v islámu) a řídí se Koránem. A mezi práva, která Alláh daroval lidským bytostem, patří právo na protest proti vládní tyranii. Korán říká:„Alláh nemá rád, když někdo nadává veřejně, pokud však nejde o člověka, jenž utrpěl nespravedlnost.“ (Korán, SÚRA AN-NISÁ, 4:148) .
„Takže vy chcete vyrazit do Hollywoodu a tvářit se jako velcí filmaři, aniž byste ve skutečnosti něco dělali? Tak to tam docela zapadnete.“ J. CH.
Ďábelsky jednoduchý plán
A jsme svědky přepadení americké ambasády v Teheránu, a to tak bleskurychlého, že už její zaměstnanci nestihnou skartovat všechny dokumenty, natož je spálit. A to se vzbouřencům hodí, protože jejich muslimské ženy a děti mají tak na několik měsíců práci, kdy to proužek po proužku trpělivě a odevzdaně skládají k sobě, aby pak takto získané informace radikálové využili pro obvinění amerických diplomatů ze špionáže. A to se v muslimském světě netoleruje. Za to je jistý trest smrti.
„Před revolucí bylo promítáno ve 40 procentech v Íránu promítána jen pornografie. A to se nám Íráncům nelíbí. Chceme propagovat umění.“
Šestici diplomatů ukryl jako své ´domácí hosty´ ve svém domě kanadský velvyslanec. Ale co s nimi má dělat, mu nikdo neřekl. Dostat se z rozbouřeného Íránu je skoro nemožné, a tak CIA specialistu Antonia „Tony“ Mendeze (Ben Affleck) pověřila úkolem, aby šestici Američanů dostal domů. Při náhodném zhlédnutí filmu Planeta opic ho napadne jednoduchý plán, jak se on jako specialista do Íránu dostane a jak se z Íránu zase dostane ven, tentokrát s útěžkem se šesti diplomaty. A v čem je plán geniální? Je založen na myšlence, že filmaři hodně cestují, a tak že budou ´jako´ hledat vhodná místa pro natáčení mystického velkofilmu ´Argo´právě v tom Íránu (nakonec si vybrali osmtisíc let starý bazar v ulicích Teheránu). A kromě změny identity šestice ´domácích hostů´ a umu Tony je třeba ještě více udělat, zejména ze strany Američanů v USA včetně tehdejšího prezidenta Cartera. A ta nerozhodnost americké vlády vytáčí nejen našeho specialistu Tonyho, ale i nás diváky, zejména v momentě, kdy dostane příkaz, že má celou operaci ´Argodrát´ ihned zrušit, když už chyběl jen jeden den. …No, to nejde…Tony má za ně odpověděnou a tak to dotáhne … a to je už na nás na divácích, abychom to dosledovali sami i přes…
…letišní drama, kdy je záchrana otázkou vteřin!
Přenádherně napínavá je scéna na letišti, kdy jde doslova o vteřiny o život, tu jsme prožívali soustředěně, vykřikovali jsme a dupali radostí, když švýcarské letadlo Swissair konečně vzlétlo s těmi šesti zachráněnými diplomaty i s Ben Affleckem, protože jsme už toho měli dost. Čeho? No, toho, jak pořád po nich fanatičtí Íránci jdou, jak jsou schopni si všechno ověřit, jak portréty diplomatů ze skartovaných dokumentů dokázaly sestavit jejich muslimské ženy a děti. Seděly v té obrovské haldě a měsíce to trpělivě sestavovaly puzle? Proč se opakuji? Protože mě to fascinuje… ta výdrž…!!!
Co by nás mohlo zajímat?!
Natáčení probíhalo v Los Angeles, Washingtonu D. C. a Istanbulu.
Ben Affleck (Tony Mendez) rozdal několika komparzistům osmi a šestnáctimilimetrové kamery, aby tak mohli natočit nepokoje přímo z jejich nitra a realističtěji.
Po zářijové premiéře na festivalu v Torontu se proti filmu vzedmula vlna kritiky, protože snímek údajně minimalizoval zásluhy kanadského velvyslance Kennetha D. Taylora, který sehrál v osvobození šesti pronásledovaných klíčovou roli. Affleck konfrontoval tím, že jde o příběh inspirovaný skutečností, takže má jistou uměleckou licenci. Nicméně pak upravil závěrečné titulky, kde je celý případ označen jako ukázkový model mezinárodní kooperace.
Přestože se původní události odehrávaly v íránském městě Teherán, film se natáčel v Istanbulu. Podrobnosti o úloze kanadské vlády a zásadním zapojení Hollywoodu a CIA při plánování a vedení operace byly až do roku 1997 přísně tajné.
V řecké mytologii je Argo název lodi, na které se hrdinný rek Jason plavil se svou posádkou za nalezením zlatého rouna.
V roce 1981 vznikl televizní snímek Escape from Iran: The Canadian Caper (1981) zachycující stejné téma.
Prvotní impulz k natočení snímku dal v roce 2007 článek Joshuaha Bearmana v dubnovém vydání magazínu Wired. Název textu by se dal přeložit slovy „Jak CIA použila falešný sci-fi biják na záchranu Američanů z Teheránu“.
O režisérovi Ben Affleckovi
Ben Affleck měl delší čas smůlu, protože dlouho nemohl v Hollywoodu získat práci. Ale nevzdal to a začal režírovat. Drama ´Gone, Baby, Gone´ i thriller ´Město´ měly sice úspěch a Affleck dostal nabídku natočit nového Supermana. A odmítl ji. Místo toho ho zaujal ´Argo´ projekt. Ale nemylme se, žádná rambovská akce to naštěstí není. Affleck se totiž se ctí vypořádal s velmi tenkou hranicí mezi thrillerem, dramatem a komedií, ovšem není důvod myslet si, že by to tentokrát pokazil. Herecké obsazení je také zajímavé, takže se můžeme rozhodně těšit. No, nenudili jsme se rozhodně nikdo z diváků. Fascinovaně jsme obdivovali chladnokrevnost specialisty Ben Afflecka, který je režisérem a současně tuto hlavní roli hraje.
Titul: Argo
USA 2012
Režie: Ben Affleck
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Bryan Cranston, Ben Affleck, John Goodman, Taylor Schilling, Kyle Chandler, Alan Arkin, Tate Donovan, Clea DuVall, Adrienne Barbeau, Rory Cochrane, Kerry Bishé, Richard Kind, Victor Garber, Titus Welliver, Michael Parks, Željko Ivanek, Chris Messina, Michael Cassidy, Keith Szarabajka, Scoot McNairy, Tom Lenk, Scott Elrod, Christopher Denham, Rob Brownstein, David Sullivan, Kelly Curran, Ashley Wood, Clark Gilmer, Matthew
Distributor: Warner Bros. Pictures
Délka filmu: 120 minut
Žánr: drama/ thriller
Hodnocení: 95 %
Česká premiéra: 29. 11. 2012
USA premiéra: 12. 10. 2012
ww.argo-film.cz
Knižní novinka nakladatelství Mladé fronty
aneb
´Argo´ -nejlepší dezinformační akce CIA
V rámci premiéry a uvedení filmu ´Argo´ do českých kin byla vydána stejnojmenná kniha o 296 stranách, v překladu Karla Kopičky. Jak je na začátku knihy uvedeno, byl tento materiál prověřen CIA, aby se zabránilo úniku utajovaných informací.
Ing. Olga Koníčková
Foto:Internet