Úvod > Antonín Dvořák interpret aneb nepříliš známé téma o známém hudebním skladateli

Antonín Dvořák interpret aneb nepříliš známé téma o známém hudebním skladateli

13.04.2016 09:48

Muzeum Antonína Dvořáka/Národní muzeum - Praha

11. 4. 2016 - 28. 3.2017

Naše účast na výstavách v Muzeu Antonína Dvořáka, na něž nás zve vedoucí oddělení práce s veřejností a marketingu Mgr. Kristýna Zámečníková, se stala příjemnou tradicí našeho webu www.www-kulturaok-eu.cz . Neodmítli jsme ani tentokrát. Vynalézavost tvůrčího týmu výstavy nezná mezí. Najít vždy něco nového o tak významné a známé osobnosti, jakou byl světový skladatel Antonín Dvořák, který se ale především vždy a hrdě hlásil k české hudbě, je docela náročné. Zatímco loni jsme se v Muzeu Antonína Dvořáka dozvěděli řadu zajímavostí z jeho vazby k Moravě, její hudebnosti a jejím osobnostem (viz. náš článek https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/antonin-dvorak-a-morava-aneb-i-po-111-letech-je-co-objevovat/), letos upřel tým odborníků a badatelů pozornost k roli Antonína Dvořáka, která je poněkud upozaděna v povědomí hudbymilovné veřejnosti – k jeho celoživotní roli - interpretační.

Motto: "…zůstanu přec jen tím, čím jsem byl – prostým českým muzikantem."

Pod tímto mottem je vedena i nová výstava nazvaná jasně, stručně a výstižně ´Antonín Dvořák interpret´. A vskutku, výstava nám představí geniálního skladatele tentokrát v jeho čtyřech poněkud méně známých rolích.

Jako dirigenta, violistu, klavíristu a varhaníka

Vystaveny jsou tu tedy především originály dvou viol ze skladatelovy pozůstalosti, dále pak taktovka, kterou Dvořák dostal od orchestru Národní konzervatoře hudby v New Yorku. K vidění je ale i stálý exponát Muzea - Dvořákův klavír z pracovny jeho pražského bytu v Žitné ulici a k tomu mnohé další a originální předměty z Dvořákovy pozůstalosti, jež mají vazbu k jeho interpretačnímu umění. Ať už to jsou např. brýle, které používal při dirigování a další artefakty či zajímavé relikvie, jichž se Mistr osobně dotýkal a které ho provázely jeho interpretačním působením.

Jako zvláštnost je na výstavě vystavena (po 20 letech opět) olejomalba od malíře Stanislava Součka, zasazená ve zlaceném rámu, z roku 1954, která zobrazuje Antonína Dvořáka s taktovkou za dirigentským pultem (viz nahoře výřez).

Pár poznámek, které nás zaujaly z precizního výkladu při komentované prohlídce

Taktovka

Výše zmíněná taktovka je jinak běžně vystavována v Muzeu České hudby. Pro účely výstavy v Muzeu Antonína Dvořáka byla ale přemístěna do expozice ve Vile Amerika. Pozoruhodné je, že to je – jak jsme se dozvěděli – vlastně jediná originální taktovka, která se z Mistrovy pozůstalosti zachovala. Důvodem, jenž se nabízí, je fakt, že ji jakožto trofejní dar Mistr vlastně nepoužíval. Taktovky, s nimiž opravdu dirigoval, se - k naší škodě - nezachovaly.

Brýle

Kromě již uvedených brýlí pro dirigování můžeme ale také shlédnout další oční pomůcku Antonína Dvořáka - skřipec. Ten, pro změnu, Mistr používal při hře na klavír.

Violy

Významnými exponáty výstavy jsou také dvě violy.

Starší byla vyrobena okolo roku 1800. Antonín Dvořák na ni hrál v době, kdy působil jako vynikající violista (dobové recenze jeho hry z té doby najdeme také na výstavě ve vitrínách s písemnostmi) v orchestru Prozatímního divadla, řízeným Bedřichem Smetanou (na výstavě najdeme i tablo, kde je mistr zobrazen jako jeden z hudebníků orchestru řízeného Smetanou.

Po odchodu Antonína Dvořáka z aktivní dráhy profesionálního violisty nástroj přenechal svému nástupci. Viola tak zůstala v souboru a přešla s ním i do pozdějšího orchestru Národního divadla. Tam se předávala mezi střídajícími se violisty, až nakonec zůstala v držení společnosti Antonína Dvořáka a posléze byla vřazena do sbírek Muzea hudby.

Druhá viola (z roku 1889) je vystavena v expozici Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami. Pro účely výstavy A. D. interpret byla dočasně přemístěna do Prahy a je k vidění po dobu výstavy. Jak Mistr tuto violu získal, není přesně známo, ale stalo se tak až v jeho pozdějším věku, tedy v době, kdy už na violu aktivně nehrál a zůstala tedy v jeho pozůstalosti.

Zvláštností obou viol je, že ta starší je větší (má 41 cm na délku), zatímco ta mladší je kratší (měří jen 39,5 cm). Jak nám bylo vysvětleno interpretkou hudebního matiné půvabnou violistkou Kristinou Fialovou, jež nám i na obě zahrála, je to pro interpreta, který je ´sehraný´ se svou běžnou violou, velice náročné. Rutinně je totiž navyklý k vžitému prstokladu a delší či kratší nástroj si vyžaduje na hmatníku odlišné nastavení prstů mačkajících struny.

A ještě jedna zajímavost týkající se viol, kterou ne každý ví. Ač byl Dvořák na violu nesporným virtuózem, jako skladatel nikdy žádnou skladbu pro - jeho – violu nenapsal.

Varhaník a klavírista

Pokud jde o další interpretační role Antonína Dvořáka, tedy role klavíristy a varhaníka, dozvěděli jsme se také mnoho zajímavého.

Varhany

Za fenomenálního varhaníka se, jak jsme se dozvěděli a mnohé exponáty to i dokládají, Dvořák nepovažoval. To mu ale nebránilo, aby na varhany nehrál rád a často a víceméně jen pro své potěšení. Využíval k tomu různé kostely, kde byl domluven a chodil si tam zahrát, a to někdy i za peníze. Jeho vášeň pro varhany nezůstala neukojena dokonce ani za jeho pobytu v Americe, kde měl smluven (z vděčnosti tamních dokonce bezplatný) vstup do kostela.

Klavír

Ani jako klavírista se Dvořák necítil a dle názoru odborníků opravdu nebyl vyslovený virtuóz. Proto nevystupoval sólově. Zato v klavírním triu, jež putovalo na četných turné po republice, se cítil jako ryba ve vodě (Dvořákův vlastnoruční rukopisný seznam koncertů, je na výstavě také k vidění a je toho odkladem). Ostatně součástí stálé expozice je trvale i mistrův klavír.

Koncert jako malé milé pohlazení na závěr

Vernisáž výstavy A. D. interpret byla tradičně korunována stylovým komorním koncertem. O jeho provedení se postarali Kristina Fialová, violistka a Adam Skoumal, klavírista. V 1. části koncertu, která se odehrála v 1. patře Vily Amerika, jsme vyslechli tři skladby. Sonátu pro violu a klavír od Bohuslava Martinů a Romantické kusy/op. 75 od Antonína Dvořáka v úpravě pro violu a klavír. Obě skladby si zahrála Kristina Fialová se zjevným potěšením na Mistrovu starší violu. Dvořákovu Cigánskou melodii - opět v úpravě pro violu a klavír – hrála na violu mladší.

V 2. části koncertu jsme v přízemí vyslechli v podání Adama Skoumala na originálním Mistrově klavíru zn. Bösendorfer, Dvořákovu Humoresku č. 1 a strhující Chopinovo Scherzo č. 2 b moll.

Skladby i dojmy nám plnily hlavy cestou tichou zahradou Vily Amerika i k domovům.

Praha 2

Ke Karlovu 20

Máme otevřeno kromě pondělí:

úterý - neděle: 10.00 - 13.30/14.00 - 17.00 hodin

Vstupné:

plné: 50 Kč, snížené*: 30 Kč, rodinné**: 90 Kč, školní výpravy: 10 Kč/os