Úvod > Antje Seeger: Between the Lines aneb proč Drážďany přišly o titul světového dědictví UNESCO?!

Antje Seeger: Between the Lines aneb proč Drážďany přišly o titul světového dědictví UNESCO?!

14.01.2014 09:19

Galerie 35M2

9. 1. – 2 . 2. 2014

Byli jsme pozváni na vernisáž výstavní kompozice, kterou Antje Seeger připravila pro Galerii 35m2, a byli jsme příjemně překvapeni i vyděšeni. Jak vlahým zimním večerem, tak i množstvím použitých pomůcek úklidové čety (červených kýblíků a smetáků).

Navíc výstavě dominuje extrémně zjednodušený geometrický tvar silničního pruhu. Ve druhé výstavní síni jsme instalovali a promítali kromě videa Strip ještě video ´Between the LInes, kde kromě autentických předmětů a fotografií z městské webkamery můžeme sledovat záznam akce, která se stala 22. srpna 2013 – dva dny před oficiálním otevřením mostu Waldschloesschenbruecke v Drážďanech.

Osm osob čistí a co dál? Policie!

Osm osob v bílých pracovních kombinézách omývalo mydlinkami značení zcela ještě nového a ještě nezprovozněného úseku vozovky. Po několika minutách byla akce přerušena policií. Jednoduchá vtipná intervence, založená na nesmyslném aktu mytí, je koncipována jako aktivistický model nespokojené veřejnosti.

Proč jsme to dělali? Proč ty kýble a smetáky?

Otevřeně jsme tak kritizovali velmi nákladnou, kontroverzní a nesmyslnou stavbu mostu, přičemž přínosy jsou velmi diskutabilní, protože stavební náklady činily 180 milionů Eur, náklady na údržbu se kalkulují na 1,3 milionu Eur za rok…

A tak jsme jako město Drážďany díky mostu získalo privilegium vynětí titulu světového dědictví ze seznamu UNESCO…

Video Strip

Zde jsme zaznamenali akci, která proběhla při zlacení povrchu jednoho středového silničního pruhu (6 m) na dálnci A1, která je jedním z nejdražších dopravních projektů v zemi. Nic nemáme proti dopravnímu značení v podobě oddělujícího a vodícího pruhu, jež prezentuje přijatelný a existující řád věcí urbánního světa, ale pozlacením pruhu jsme však odkryli jeho symbolickou hodnotu, pruh levituje a chová se jako vertikála. Jedním z možných, k politické kritice lhostejnějších pohledů na toto gesto, může být proměna obyčejného značení v jakousi nekonečnou ceremoniální osu, jež určuje rituální prostor, kde architektura s krajinou splývá…

Antje Seeger a její tvorba o vzdálenosti

A. S. do své tvorby dlouhodobě vpouští transcendentní rozměr v podobě nenápadných náboženských narážek. V průsečíku jejích zájmů se ocitá konstanta vzdálenosti, symbolika perspektivy, ikonografie l rituálu. Antje vyslovila myšlenku:ˇvzdálenost je vždy nedotknutelná. Tato entita může být zastoupena pouze geometrickou konstrukcí, jakou je centrální perspektiva. Kde může být vzdálenost ještě umístěná? Existuje vůbec?“ Proto A.S. ráda vstupuje skrze humorná gesta za lokalizovatelná místa do otevřeného prostoru urbánní krajiny. Konkrétní místa proměňuje minimálním a dočasným zásahem. Estetickou nebo performativní kvalitu stop záměrně posouvá spíše do sociopolitické roviny.

(z textu Michala Pěchoučka)

Součástí vernisáže bylo kuchtění, ochutnávání výborné zelňačky , topinek a pouštění Dua Jmelír.