Andreas Groll (1812–1872) Neznámý fotograf aneb nebyl jediný, ale víme, že byl jedinečný!
Galerie hlavního města Prahy
Dům fotografie
16. 2. – 8. 5. 2016
Jak nám řekla ředitelka Galerie hlavního města Praha PhDr. Magdaléna Juříková: „Cílem Domu fotografie je věnovat se fotografii od jejího počátku až k dnešku“. Stalo se tak na tiskové konferenci u příležitosti zahájení nejnovější výstavy v Domě fotografie, na níž jsme za www.www-kulturaok-eu.cz byli vedením GHMP pozváni.
Nikdo nebyl tak komplexní jako Andreas Groll
Výstava v Domě fotografie splňuje přesně myšlenku paní ředitelky. Andreas Groll byl přelomovým fotografem, jenž se nevěnoval jen jedné specifikaci, ale svým systematickým, dokumentárním fotografickým dílem prošlapal cestu účelnému využití v jeho době relativně nového vynálezu – fotoaparátu. Fotoaparát tehdy nebyl běžná věc. Fotografů byly pouze desítky a jejich práce, často co do technické stránky a uměleckého pojetí dokonalejší, byla zaměřena na jeden, dva obory. Nejčastěji to byl portrét. A fotografovali s cílem tvořit fotografii jako umělecké dílo.
Andreas Groll šel jinou cestou. Jak to vtipně charakterizovala vídeňská spolukurátorka Monika Faber, Groll se narodil chudý a chudý zemřel.
Byl ale první, kdo už v roce 1853 dokázal vytvořit tak rozsáhlé a tak komplexní dílo. A hlavně neřešil komerci, nevěnoval se umělecké – líbivé – fotografii, nýbrž vytvářel dokumenty. A v tom byl první.
Při prohlídce vystavených fotografií jsme si sami uvědomili, že naznačil, jakou hodnotu mohou fotografie mít, jakou vypovídací schopnost dokážou předložit i po letech, a jak mohou být prospěšné památkářům doby tehdejší i dnešní, architektům, historikům a dalším odborníkům. A u takovýchto fotografií proto tak moc na technické kvalitě či uměleckém dojmu nezáleží.
Habsburská monarchie byla veliká
Na tiskové konferenci byli, mimo jiné, přítomni i dvě kurátorky a finanční ředitel Wien Musea. Důvod byl jasný. Vídeňská kurátorka Monika Faber a česká kurátorka Petra Trnková představovaly a dokázaly soustředit průřez dílem fotografa Andrease Grolla.
Jak nám na sebe prozradila Monika Faber, věnuje se studiu díla Andrease Grolla od roku 1983. Její českou obdobou je Petra Trnková, spoluautorka pozoruhodné monografie věnované Andreasu Grollovi, jež je na výstavě ke koupi. Spojen
í obou badatelek, tak, jako propojení a spolupráce Wien Museum a Galerie hlavního města Prahy je u Andrease Grolla logické.
V době jeho života jsme byli jedno habsburské mocnářství a Groll, ač se narodil i zemřel ve Vídni, fotografoval na území celé habsburské monarchie. A dokonce je pro svůj soubor fotografií označovaný jako ´Pražský soubor´považován odborníky za prvního fotografa Prahy. Dopodrobna mapoval mimo jiné i chrám svatého Víta a ve spolupráci s architekty (Šulc), neboť fotografoval zcela účelově pro tehdejší říšskou památkovou péči, dokumentoval hodnotné památky a stavby určené k opravám a považované za kulturní památky a architektonické hodnoty.
Kdo byl Andreas Groll?!
Zde dejme slovo odborníkům. Konkrétně Petře Trnkové:
„Jméno vídeňského fotografa Andrease Grolla je neodmyslitelně spjato s počátky fotografie v českých zemích. Jako ´první fotograf´ Prahy, Kutné Hory, Plzně, Lednice a dalších míst se stal takřka povinnou součástí přehledové i encyklopedické literatury. Jeho pohledy na Prašnou bránu, kutnohorský chrám svaté Barbory či snímky mobiliáře z rožmberského hradu dnes patří k nejznámějším fotografiím, které u nás byly v polovině 19. století zhotoveny. Přesto zůstávaly až donedávna okolnosti jejich vzniku takřka neznámé, podobně jako velká část další Grollovy fotografické produkce, daleko přesahující fotodokumentaci architektury.
Díky mnohaletému hledání a zkoumání tisíců fotografií, archivních pramenů i prostředí, v němž se Groll pohyboval, si dnes dokážeme udělat nejen detailní představu o jeho životní dráze, šíři a dosahu jeho produkce, ale můžeme například objasnit i důvody do očí bijícího kolísání technické kvality dochovaných fotografií.
O Grollovi dnes můžeme bez nadsázky hovořit jako o průkopníkovi fotografie. Jakožto synovi zahradníka a pomocného kuchaře mu sice sociální okolnosti zprvu nepřály, díky své ctižádosti, touze experimentovat a neustálému prohlubování si znalostí fotografické technologie, k čemuž zásadně přispělo jeho osmileté působení v chemické laboratoři vídeňského Polytechnického ústavu (byť v poněkud podřadné funkci laboratorního sluhy), dokázal tuto bariéru překonat a v roce 1853 si ve svých čtyřiceti letech zařídit vlastní fotografickou živnost.
Na rozdíl od většiny svých kolegů se ovšem nenechal zlákat komerčními úspěchy ateliérové portrétní fotografie. Většinu své fotografické kariéry prožil naopak na cestách – vlakem, povozem či lodí, vybaven rozměrným cestovním fotoaparátem, přenosnou temnou komorou a několika bednami plnými fotografického materiálu, včetně velkoformátových skleněných desek a nezbytných chemikálií.
Cílem těchto cest do blízkého i vzdáleného okolí byla především dokumentace městských novostaveb, architektonických památek, uměleckých děl a v neposlední řadě i výdobytků průmyslu a techniky. Konkrétní výběr se zpravidla odvíjel od zájmu objednavatelů, mezi nimiž najdeme nejčastěji i architekty, stavitele, historiky a archeology, ale i šlechtu a také průmyslové a dopravní společnosti. Díky těmto objednavatelům vznikly například nejstarší dochované fotografie Prahy, hradu Rožmberk, zámku Lednice, dělnických osad v rumunském Banátu a mnoha dalších míst.“
Co na výstavě uvidíme?
Především pochvalme dokonalé vybavení vysvětlujícími popiskami a jednotlivé oddíly uvozené přehledným panelem vysvětlujícím souvislosti.
Výstava je rozdělena do obou pater.
Začíná se v 1. patře galerijních prostor, sekcí nazvanou ´V zájmu šlechty…´. Zde je bohatě a dokonale předkládána dokumentační práce Grolla na hradě Rožmberk, kterou mohou využít ke své práci i dnešní historici a restaurátoři. Následuje sekce ´Kolegové architekti…´, kde se prostřednictvím Grollových fotek můžeme názorně seznámit například se stavbou Vídeňské opery. Další sekcí je soubor fotografií ´Firemní fotoarchivy…´, kde najdeme autentické záběry na jednotlivé dobové prestižní výrobky různých firem a oborů.
V patře nás pak čekají ještě zajímavější sekce, neboť jsou věnovány českým zemím. Opravy chrámu svatého Víta, fotografie budov a cenných objektů v Praze, památky v Kutné Hoře…
A ještě jednou Petra Trnková
„Výstava přibližuje éru tzv. mokrých kolodiových negativů, kdy fotograf musel spoléhat sám na sebe a na práci svého pomocníka a kdy, pakliže nechtěl zůstat zajatcem portrétního ateliéru, musel přijímat rozmanité zakázky a se svou fotografickou laboratoří podnikat náročné výpravy, často na odlehlá či obtížně dostupná místa.
Výstavě předcházel mnohaletý výzkum archivních a muzejních sbírek u nás i v zahraničí, na jehož počátku bylo několik desítek fotografií architektury a reprodukcí uměleckořemeslných děl. Dnes známe tisíce exemplářů, rozprostřených ve sbírkových institucích napříč zeměmi někdejší habsburské monarchie.
Přestože se hlavně v posledních letech objevují v různých sbírkách další a další Grollovy práce, tím největším zůstává konvolut uložený v Ústavu dějin umění AV ČR, kam se dostal prostřednictvím pozůstalosti předního českého historika umění Zdeňka Wirtha – ne náhodou Grollova prvního životopisce. Stejně jako v případě většiny ostatních fotografií Andrease Grolla i existence těchto byla na několik desetiletí zapomenuta a znovuobjevena až v roce 2008. Nález tohoto souboru, čítajícího přes pět set fotografií, se stal důležitým impulzem pro další výzkum, potažmo upořádání výstavy v Galerii hlavního města Prahy a ve Wien Museum a také vydání jeho první monografie. Velká část fotografií z této i dalších sbírek je nyní veřejnosti představena vůbec poprvé.“
Pořadatel výstavy: Galerie hlavního města Prahy ve spolupráci s Wien Museum, Ústavem dějin umění AV ČR a Photoinstitutem Bonartes
Kurátorky výstavy: Petra Trnková, Monika Faber
Koordinátorka výstavy: Hana Larvová
Architektonické řešení: Pavel Kolíbal
Grafické řešení: Marek Jodas
Anglický překlad: Vladimíra Šefranka
Redakce textů: Marta Nožková
Instalace a produkce, vedoucí: Diana Brabcová
Propagace: B. Gallová, L. Jamníková, M. Koláček, A. Lenská, M. Vrchotová
Vzdělávací programy: Lucie Haškovcová, Kateřina Prokopová, Markéta Slachová Goldová
Vstupné: 120 Kč plné (dospělí) / 60 Kč snížené (studenti) / 30 Kč (senioři)
110 00 Praha 1
Revoluční 1006/5
Andreas Groll (1812–1872)
narozen 30. 11. 1812 na vídeňském předměstí Erdbergu č. 201, rodičům Josephu Paulu Grollovi, zahradníkovi a pomocnému kuchaři, a Anně Fischerové.
1835–1844 - sluhou v rodině lékaře Ignaze Menze
10. 7. 1842 - nejstarší známá Grollova fotografie (daguerrotypický portrét IgnazeJengera)
1844 - první pomocné práce v Chemické laboratoři Polytechnického institutu
12. 10. 1845 - svatba s Josefou Brennerovou
Od listopadu trvale zaměstnán jako pomocník v Chemické laboratoři Polytechnického ústavu u profesora Antona Schröttera. Pokračuje v daguerrotypování
1847 - zhotovuje první kalotypie – snímky dómu sv. Štěpána a portréty
1850 - na polytechnice neuspěl s žádostí o povýšení
dává lekce fotografování
6. 9. 1850 - narozen jediný potomek – syn Andreas Groll, později známý vídeňský malí
7. 11. 1850 - přednáší o ´fotografiích na skle´ na vídeňské Akademii věd
1851 - vychází brožura s návodem na zhotovení kalotypií podle Grollovy metody
1852 - text přednášky na Akademii je otištěn ve třetím vydání Repertoria Antona Martina
1853 - Grollova fotografie poprvé použita jako předloha grafiky: v AllgemeineBauzeitung byl reprodukován snímek Friedrichova štítu z dómu sv. Štěpána z 26. července 1852
27. 4. 1853 dává žádost o čtyřměsíční dovolenou s cílem založit vlastní Fotografický ústav. V květnu se registruje jako plátce daně. V září dává oficiální výpověď na Polytechnickém institutu. Začíná pracovat na sérii Okolí Vídně (Wiens Umgebungen)
11. 12. 1853 - poprvé uveden v novinách jako fotograf vedut
1854 - začíná fotografovat předměty z ambraské sbírky
Kromě Vídně fotografuje i další lokality v Dolním Rakousku a poprvé zřejmě také v Čechách
1855 - fotografie brnění oceněny na světové výstavě v Paříži
Znovu cestuje do Čech, načež oznamuje vydání alba se snímky z Prahy a Kutné Hory
1856- vrací se do Prahy a Kutné Hory
Fotografuje Klosterneuburg, WienerNeustadt, Friesach a zřejmě i Graz
1857 - v nakladatelství Wilhelm Braumüller vychází první část alba, jež Groll vytvořil s Eduardem Sackenem Die vorzüglichsten Rüstungen und Waffen der k. k. Ambraser Sammlung
Poprvé fotografuje na Rožmberku
Jeho práce oceněna diamantovým prstenem od císaře
Nejpozději v tomto roce začíná fotografovat lokomotivy pro Státní železniční společnost (Staatseisenbahngesellschaft)
1858- fotografuje zámek a park v Lednici
1859 - cestuje podél západní dráhy do Lambachu
Podruhé navštěvuje Rožmberk
Zřejmě podniká první cestu do Banátu ve službách Staatseisenbahngesellschaft
1860 - v nakladatelství Paterno začíná vycházet album Möbel und Geräthschaften des Mittelalters, do něhož byly patrně zařazeny i fotografie mobiliáře hradního muzea na Rožmberku
Grollovy práce poprvé vycházejí prostřednictvím firmy Kunst- und Industrie-Comptoir nakladatele Eduarda von Oberhausena
Jsou vydány první části alba Archäologische Sammlung. Nach der Gyps-Modell-Sammlung der k. k. Ober-Realschule Landstraße in Wien
22. 5. 1860 - Groll fotografuje odhalení pomníku arcivévody Karla na vídeňském náměstí Heldenplatz
Pravděpodobně cestuje opět do jižních Čech, tentokrát do Nových Hradů
Grollovy fotografie vystaveny v Dolnorakouském živnostenském spolku
1861- zakládajícím členem Fotografické společnosti (Photographische Gesellschaft)
V Dolnorakouském živnostenském spolku vystavuje sérii fotografií středověkých staveb v Rakouské monarchii
Druhá cesta do Banátu
1862 - vystavuje album Gyps-Modell-Sammlung
V březnu 1862 přechází Oberhausenova firma Kunst- und Industrie-Comptoir – včetně nakladatelské smlouvy s Grollem – na Gustava Jägermayera
Začíná rozsáhlá dokumentace staveb na vídeňské Ringstraße
Fotografie z Banátu a reprodukce brnění jsou prezentovány na světové výstavě v Londýně.
1863 - s architektem Augustem Essenweinem cestuje do Krakova
Vydány poslední části alba Die vorzüglichsten Rüstungen und Waffen
1864 - znovu cestuje do Prahy, tentokrát s Friedrichem Schmidtem a jeho studenty
z Akademie
Účast na první výstavě Fotografické společnosti v Dreherově paláci ve Vídni.
18. 10. 1964 je na zasedání Fotografické společnosti představena série pražských vedut
Znovu se ujímá prodeje vlastních fotografií a publikuje nabídkový katalog
1865- svou práci prezentuje na 7. výstavě Societé française de la Photographie v Paříži
Začíná ve velkém reprodukovat cizí fotografie zahraniční architektury pro sbírku Wiener Bauhütte na Akademii umění
1871 - vznikají poslední fotografie na Ringstraße
20. 3. 1872 - umírá na břišní tyfus
Jeho manželka vede obchod až do roku 1874
6. 2. 1883- umírá Josefa Grollová na zápal plic
Doprovodný program k výstavě
Kurátorská prohlídka s Petrou Trnkovou:
čt. 17. 3. 2016/18.00 hodin
čt. 7. 4. 2016/18.00 hodin
ne. 17. 4. 2016/18.00 hodin
Výtvarný ateliér pro dospělé
ne. 6. 3. 2016/15.00–18.00 hodin - Fotografická dokumentace I, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
ne. 10. 4. 2016/15.00–18.00 hodin- Fotografická dokumentace II, Edukační centrum v Colloredo-Mansfeldském paláci
Víkendové výtvarné workshopy
so. 2. 4. 2015/13.00–18.00 hodin - Proměny míst ve fotografii, Dům fotografie
so. 23. 4. 2016/13.00–18.00 hodin - Fotografický snímek jako výtvarný impulz, Dům fotografie
Během výtvarných reakcí na výstavu rakouského fotografa Andrease Grolla budeme vycházet z jeho celoživotního díla a ze znalostí fotografických procesů a technologií 2. poloviny 19. století. Vyzkoušíme si výtvarné experimenty s černobílým fotopapírem a ustalovačem. Formou proláží a roláží provážeme a porovnáme proměny míst dané časem. V tvůrčím dialogu se tak setkají snímky, vzniklé odlišnými fotografickými prostředky a v časovém rozpětí větším než 100 let.
Víkendové programy vznikají jako součást oblíbeného cyklu ´Tvořivé dialogy s uměním´ a jsou určené dětem, rodinám s dětmi a dalším
zájemcům všech věkových kategorií včetně seniorů a znevýhodněných.
Příchod a odchod je individuální, tzn. kdykoli ve vymezeném čase.
Rezervace: do 16.00 hodin předchozího dne (není podmínkou účasti)
Interaktivní prohlídky výstavy pro všechny typy škol i další věkové a zájmové skupiny s možností následné výtvarné reakce ve formě vlastní tvorby. Akce přizpůsobujeme časově, tematicky i úrovní náročnosti konkrétním požadavkům každé školy.
Rezervace nutná
Cena: děti do 10 let, studenti uměleckých škol, pedagogové – 5 Kč; děti nad 10 let – 20 Kč
Kontakt: Lucie Haškovcová, lucie.haskovcova@ghmp.cz
+420 606 61
2 987, 608 216 418
Hodnocení: 99 %
Richard Koníček
Foto: © Ing. Olga Koníčková, GHMP