Amy Arbus: On the Street 1980–1990 aneb když ze stínu své matky vystoupíme
Leica Gallery Prague - Praha
19. 6. – 6. 9. 2015
Na novinářské předvernisáži jsme se seznámili nejen s unikátním černobílým cyklem fotografií ´On the Street 1980–1990´, ale i se samotnou autorkou tohoto cyklu, s americkou fotografkou (na foto uprostřed), jež nás všechny přítomné okouzlovala svými vřelými úsměvy. Na dotaz nám sdělila, že je v Praze však jen na skok – na pět dní, a že to všechno zatím nestačila vstřebat, jak tu vlastně v Praze žijeme, a že s každým, se kterým se dosud v Praze setkala, byl prostě báječný….
Jak řekla ředitelka galerie Míla Dubská (na foto vpravo), autorka si sama provedla výběr fotografií, které hodlala v Leica Gallery Prague vystavit. A proto také vybrala ty fotografie, které byly těmi nejcharakterističtějšími, nejobecnějšími i nejzajímavějšími. Vybírala tedy takové fotografie, které mapovaly, jak v N. Y. v 80. letech lidé vypadali na ulici.
Amy Arbus o své práci při fotografování prozradila,
že mnohdy nezáleželo na oblečení fotografovaného, ani na jeho typu… mnohdy vznikla i symbióza absurdnosti situace či extrémnosti ve vzhledu fotografovaného…
že nebylo totiž příliš mnoho času na dlouhé rozmýšlení, lidé na ulici měli napilno…
že fotografie vznikaly buď náhodně nebo se že se s lidmi domluvila …
že ale lidé v té době se oproti dnešku ještě nebáli nechat fotografovat (nebyli tak podezřívaví jako v dnešní době), naopak se zajímali, kde budou vytištění…v kterých novinách…
a že to nebyli lidé z jiné kultury, ale ona sama Amy Arbus se součástí té kultury chtěla stát, že o to usilovala…
že se nepovažovala v té době za umělkyni…
že vůbec nechápala význam a podstatu svých fotografií…
že nechtěla opakovat své slavné rodiče…také fotografy
že tento cyklus On the Street vznikl jako její první práce, kdy pracovala jako asistentka…
že preferuje dva druhy fotografie, buď je to portrét nebo výjimečná situace…
že v roce 1992 se setkala s Richardem Avedonem, který ji naučil brát svou práci vážně, a také k tomu, aby si uvědomovala odpovědnost za svou fotografii
že nejdůležitější v té době bylo to, co chtěli všichni dosáhnout…
před 5 lety natočila dokumentární film v rozhovorech s 15 nejzajímavějšími lidmi…
že současné mládí by 80. léta v New Yorku již nebylo schopné přežít ... .
Proč vystavujeme fotografie Amy Arbus v Praze teprve nyní ?
Amy Arbus je sympatická a úžasně šaramantní dáma, žijící v New Yorku, jež na svůj věk vůbec nevypadá, a jíž nechybí přirozená a výrazná schopnost citlivě spojit každodennost ulice z východní části New Yorku s jejími mnohdy až extrémně výraznými obyvateli, výjimečnými osobnostmi své doby.
Toto období 80. – 90. let 20. stol. není sice ještě od současnosti příliš vzdálené (ale již superrychle se vzdaluje) a mnozí si jistě dobře pamatujeme atmosféru pražských ulic z 80. – 90. let před naší ´sametovou revolucí´.
Její fotografie tehdy působily odvážně nekonformně, obzvláště na nás, kteří jsme v té době žili ve střední a východní Evropě. Mnozí z nás, co jsme si kupovali časopisy o fotografii či jinak sledovali dění i zahraničních fotografů, jsme možná znali velmi zajímavé fotografie Diany Arbus, autorčiny matky. Jak řekla Táňa Šedová, výstava má připomenout , že ne všechno, co nyní je samozřejmé, u nás tenkrát bylo samozřejmé… abychom si to laskavě uvědomili…(svoboda v oblékání, tetování…)..
Když ze stínu slavné legendy – Diany Arbus – své matky vystoupíme
Jak nám Amy Arbus sdělila na tiskové konferenci, její rodiče oba byli fotografové. Zejména její matka Diana Arbus byla ve své době americkou legendou (ve svých 48 letech tragicky zahynula).
- Mezi lety 1980 a 1990, tj. před 30 lety, fotografovala Amy Arbus nositele trendů v newyorské čtvrti East Village pro svou módní rubriku „On the Street“ v časopise Village Voice, který publikoval více než 500 jejích černobílých fotografií.
- Na svých snímcích zachytila nejvlivnější módní ikony, umělce a performery, návrháře, hudebníky, stylisty, tvůrce graffiti a hipstery.
- Před jejím objektivem se objevila mimo jiné Madonna, skupina The Clash, Anna Sui, Joey Arias, Susanne Bartsch a Phoebe Lègére
- V současné době již lidi na ulicích N. Y. příliš moc nefotografuje, doba se také u nich v Americe mění, mění se technologie, už nefotografuje portréty jednotlivců, undeground je zcela jiný, a tak se raději jako fotografka zaměřuje spíše na cestující v newyorském metru.. a že prý to nebezpečné není…jak si na www.www-kulturaok-eu.cz možná myslíme…
Proč autorčiny fotografované osoby v jejich oděvech či hadrech módní tvůrce inspirovaly?!
“Jednoho dne jsme si uvědomili, že velcí návrháři sledují lidi v mé rubrice a hledají tu inspiraci pro své módní značky,”
řekla fotografka
“Oblečení mě odjakživa fascinovalo svou schopností zásadně změnit způsob, jakým člověk vnímá sám sebe. Jako dítě jsem byla velmi nesmělá. Když jsem objevila fotoaparát, stal se pro mě omluvou a zároveň záminkou k tomu dívat se na lidi, jak dlouho jsem chtěla. Vždycky mě nesmírně zajímalo lidské chování. Nikdy mě nepřestane udivovat. Focení pro Village Voice byl pro mě způsob, jak překonat vlastní plachost.”
(Amy Arbus)
“Moje technika vznikla z nutnosti”, tvrdí fotografka. “Každý měsíc jsem se vydávala ven se svým fotoaparátem a hledala konkrétní témata: zvířecí vzory, kostkované věci, proužky, motýlky, klobouky nebo vzory, které neladily. Protože jsem fotila ve městě, které je kvůli vysokým budovám osvětleno téměř výhradně shora, a s lidmi často oblečenými v černé, osvojila jsem si práci s externím bleskem. Mé objekty pak vypadaly, jako by vystupovaly z pozadí, a detaily ve stínu byly patrné i po otištění v novinách. Fotila jsem také z podhledu, takže mé modely vypadaly jako superhrdinové.”
“Všichni máme svůj život. Všichni umíme vnímat. Všichni máme touhy. Všichni máme důvod o něco prosit. A všichni máme fotoaparát. Přeměnit tyto univerzální všední skutečnosti nejen na umění, ale na prostředek porozumění vyžaduje talent formátu Amy Arbus,“
hodnotil Richard Avedon fotografické dílo Amy Arbus
- V roce 2006 vydalo nakladatelství Welcome Books publikaci On the Street 1980–1990. Kniha obsahuje 70 kultovních fotografií doprovázených novinovými výstřižky. A. M. Homes v předmluvě napsal: “Amy Arbus se zaměřuje na intenzivně kreativní objekty a nebojácné nonkonformisty. Její fotografie představují homogenní směs módy, portrétu a pouličního divadla. Se svým stylem ironicky odkazujícím k formálnímu portrétu a zdánlivě nenuceným, přímým přístupem poskytuje zároveň jízlivý a soucitný komentář ke stylu jako tvůrci osobnosti.”
110 00 Praha 1
Školská 28
Vstupné: plné 70 Kč, snížené 40 Kč
Máme otevřeno: pondělí - pátek: 10.00 – 21.00 hodin, sobota - ne: 14.00 – 20.00 hodin
Prázdninová otevírací doba: pondělí - neděle: 14.00 –20. 00 hodin
Máme zavřeno: 1. 7. – 12. 7. 2015
Hodnocení: 99 %
Ing. Olga Koníčková (zdroj: tisková zpráva)
Foto: © Ing. Olga Koníčková